Německu zjevně dochází s Řeckem trpělivost. V Berlíně sílí deziluze z toho, že Atény neplní sliby, ke kterým se zavázaly a na kterých závisí uvolnění další finanční pomoci. Rozpočtový deficit Řecka se v letošním roce sníží jen na 9,5 procenta hrubého domácího produktu a v příštím roce pouze nepatrně klesne na 9,3 procenta HDP.
INFOGRAFIKA |
Podle informací deníku Handelsblatt se Němci kvůli tomu vážně připravují na to, že Řecko už další peníze nedostane. Letos mělo přitom na účty vlády v Aténách zamířit ještě 13 miliard eur z loni schváleného 110miliardového balíku.
ČTĚTE TAKÉ: |
Herci v hlavních rolích zatím zachovávají tvář. Německá kancléřka Angela Merkelová ve včerejším vydání listu Tagesspiegel sice uvedla, že "Řecko ví, že vyplacení půjčky závisí na plnění jeho povinností," zároveň ale vyzvala k trpělivosti a prohlásila, že to, "co je léta zanedbáváno, nemůže být vyřešeno přes noc."
Podle řady informací ale většina lidí v zákulisí i v obecenstvu nechce čekat na úsvit. Průzkum veřejného mínění z minulého týdne ukázal, že 76 procent Němců je proti poskytnutí další finanční pomoci po uši zadluženému Řecku.
Řecko má peníze jen do říjnaZadlužené Řecko má finance na svůj provoz do října. Uvedl to v dnešním rozhovoru pro televizní stanici Mega náměstek ministra financí Filippos Sachinidis. Potvrdil tak obavy, že Řecko nutně potřebuje získat slíbené peníze z finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, jinak bude nuceno vyhlásit platební neschopnost. |
Berlín chce zastavit šíření řecké nákazy do dalších zemí eurozóny a hlavně do německých bank, které mají v sejfech řecké státní dluhopisy za více než 22 miliard eur.
Časopis Der Spiegel o víkendu uvedl, že se Německo horlivě snaží co nejrychleji zavést nové pravomoci záchranného fondu eurozóny EFSF. Peníze z fondu mají být nově použity na záchranu evropských bank, kterých se v případě pádu Atén dotknou odpisy řeckých vládních dluhopisů. Mluvčí německého ministerstva financí zprávu časopisu blíže nekomentoval.
Koupíme si čas za osm miliard
Podle informací agentury Reuters evropští úředníci a Mezinárodní měnový fond ještě najdou "kličku", na jejímž základě do Řecka v říjnu zamíří osm miliard eur. Toto opatření má Atény udržet ještě několik měsíců nad hladinou a umožnit tak národním parlamentům sedmnácti zemí eurozóny schválit změny ve fungování EFSF.
Pro bankrot Řecka se vyslovil i německý vicekancléřNěmecký vicekancléř a ministr hospodářství Philipp Rösler jako první člen berlínské vlády veřejně připustil možnost řízeného bankrotu Řecka. Uvedl to ve svém příspěvku pro dnešní vydání deníku Die Welt. Rösler v něm navrhuje zavedení systému automatických sankcí za neplnění reforem a nevylučuje ani časově omezené odebrání hlasovacího práva v Evropské unii pro "rozpočtové hříšníky". |
Podle dokumentu Mezinárodního měnového fondu by evropským bankám chybělo přes 270 miliard eur, pokud by se správně ocenily dluhopisy zadlužených zemí eurozóny, tedy nejen Řecka. Šéfka měnového fondu Christine Lagardeová o víkendu uvedla, že "toto číslo je předběžné." Finální podoba zprávy bude zveřejněna do konce září.
Deník The Wall Street Journal informoval o tom, že ratingová agentura Moody’s dokonce tento týden sníží hodnocení francouzských bank BNP Paribas, Crédit Agricole a Société Génerale (jíž patří česká Komerční banka), kvůli vysokému objemu jimi vlastněných řeckých dluhopisů.
Řecko se nevzdává
Zatímco v Berlíně už nad Řeckem lámou hůl, vláda v Aténách se snaží bankrotu své země zabránit za každou cenu. Řecký premiér Jorgos Papandreu o víkendu prohlásil, že se jeho země "musí vyhnout bankrotu a zůstat v eurozóně."
Řecko se nově rozhodlo jednu z mnoha děr ve svém rozpočtu zacpat mimořádnou daní z realit. Vláda, která se na jejím zavedení dohodla včera, si od ní slibuje zisk zhruba dvou miliard eur, které jí chybí pro splnění plánu rozpočtového deficitu pro letošní rok.