Lidovky.cz

Romanova éra v ČEZ? Nejsou to jen samé výhry

Ekonomika

  14:50
PRAHA - Propojení středoevropských trhů a vznik pražské energetické burzy. To jsou hlavní faktory úspěchu Martina Romana ve funkci šéfa společnosti ČEZ.

V roce 2004, kdy se Roman stal generálním ředitelem, vykázal ČEZ zisk 14,3 miliardy korun po zdanění. O pět let později již vydělal skoro 52 miliard korun, tedy téměř čtyřnásobek. Za tento úspěch elektrárenské firmy však zaplatili ze svých kapes čeští zákazníci. Běžná domácnost v roce Romanova nástupu platila 2,6 koruny za spotřebovanou kilowatthodinu, letos je to téměř přesně dvojnásobek.

ČEZ původně určoval cenu elektřiny pomocí aukcí, kde ostatní obchodníci dostali příležitost proud nakoupit. Podle kritiků ČEZ úspěšně vytvářel dojem, že elektřiny na prodej je málo, a vyháněl tak cenu vzhůru. Není divu, že samotný ČEZ se nálepky toho, kdo může za zdražování energie, chtěl zbavit.

Nejsme tím, kdo zdražuje

Právě v tu chvíli přichází klíčový okamžik Martina Romana. S podporou ministerstva průmyslu vedeného Martinem Římanem (ODS) prosadil vznik pražské energetické burzy PXE. Obchodovat se na ní začalo v červenci 2007. Od této chvíle mohl ČEZ tvrdit: „My neurčujeme cenu elektřiny, vytváří ji poměr nabídky a poptávky na burze.“

Ceny na pražské PXE se rychle dostaly na úroveň velkého sousedního trhu – německé burzy EEX. Ne vždy se z pohledu ČEZ jedná o příznivý vývoj. Za poslední čtyři roky došlo na burze jak k prudkým nárůstům, tak i dramatickým propadům cen energií. Dokud letěla cena elektřiny vzhůru, ČEZ měl nadbytek volných peněz. Část z nich investoval do nákupu energetických firem v zahraničí.

ČTĚTE TAKÉ:

Zdaleka ne všechny investice lze označit za úspěšné. Například v Bulharsku ČEZ narazil na populismus. Tamní vláda a regulátor se snaží držet ceny elektřiny nízko, což má dopad na ziskovost tamních energetických podniků. 

Krachem skončil pokus investovat do výstavby nové uhelné elektrárny v srbské části Bosny a Hercegoviny. Martin Roman na jaře 2007 nadšeně hovořil o největší české investici v zahraničí, jež měla dosáhnout až 40 miliard korun. Jenže v lednu 2009 ČEZ z projektu vycouval. Oficiálně manažeři hovořili o neplnění závazků z bosenskosrbské strany, neoficiálně zmiňovali útěk od příliš rizikového a málo perspektivního projektu.

Kamarádi z J&T

Kritika směřuje také na úzkou spolupráci Romanova manažerského týmu s Energetickým a průmyslovým holdingem, za kterým stojí finanční skupiny J&T a PPF. „Na spolupráci vydělává holding o dost víc než ČEZ,“ uvedl pro LN jeden z oslovených znalců prostředí české energetiky. Vztahy mezi oběma energetickými skupinami se zabývali i inspektoři Evropské komise. 

INFOGRAFIKA:

Roman naopak prospěl společnosti ČEZ i tím, že v roce 2005 dokázal přesvědčit politiky k prodeji Severočeských dolů. Díky této transakci ČEZ získal jistotu dodávek levného hnědého uhlí, a mohl tak přistoupit k rekonstrukci elektráren v severních Čechách.  Odborná veřejnost Romana chválí i za projekt Futur/e/motion, představený v červnu 2009. ČEZ, považovaný za „dinosaura“ spoléhajícího hlavně na staré uhelné elektrárny, se najednou přihlásil k moderním trendům v energetice. Bude investovat do chytrých sítí a lokálních energetických zdrojů, urychlí nástup elektromobilů a rozšíří spolupráci s vysokými školami a výzkumnými institucemi.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.