Teplota v tropické části Pacifiku poklesla dostatečně na odstartování efektu La Niňa (španělsky děvče). Ten může ovlivňovat počasí až do jara. Samo o sobě by nemuselo jít o silný efekt. Ale v kombinaci s dalšími faktory…
Zaprvé, sopečná činnost. V květnu na Islandu (Grímsvötn), série erupcí na Kamčatce (Sheveluch) a masivnější erupce v Chile (PuyehueCordón Caulle). Ty doplňují erupce na Kamčatce vloni a ze začátku roku.
Sopečný popílek v atmosféře bude zamezovat průniku sluníčka, bude měnit proudění polárních větrů a bude samozřejmě na sebe vázat více vody, tedy způsobovat větší srážky. Zadruhé, teplý Atlantik, který bude snižovat teploty v zimě a v kombinaci se studeným Pacifikem produkovat silné bouřky.
A třetí faktor ponecháme tajemným: nad Pacifikem je negativní PDO. Tato kombinace by měla způsobit opět extrémnější počasí. Na severní polokouli studenější zimu. Na jižní polokouli na některých místech záplavy (Austrálie a okolí) a jinde sucho (např. Latinská Amerika, Čína, Afrika).
Extrémnější počasí na jižní polokouli by opět mohlo snížit úrodu. Po loňské špatné úrodě by se opět ceny potravin mohly vydat směrem nahoru a zvyšovat inflaci (a snižovat reálný růst). Záplavy v Austrálii by mohly omezit těžbu uhlí. V české kotlině by z rostoucích cen uhlí profitovalo NWR. A větší srážky na severní polokouli by měli sledovat ti, co by nechtěli trávit dny či dokonce Vánoce na letištích.