Podle něj a deníku Bild slábne v berlínské vládě odpor proti zavedení společných evropských dluhopisů, takzvaných eurobondů, které prosazuje Evropská komise. Kancléřka Angela Merkelová je ale doposud rezolutně odmítala.
ČTĚTE VÍCE: |
Podle komentátora FTD investoři nevěří eurozóně, a tím ani Německu, neboť jsou si vědomi, že ani Spolková republika není nedotknutelná. "Že rating AAA nemusí být daný od boha, už musely zjistit USA a Francie s Rakouskem to zjišťují nyní. Čím více eurozóna směřuje ke dnu, když se teď musí strachovat dokonce Francie, o to více se nabízí otázka: kdo to všechno na konci zaplatí? Odpověď je velmi jednoduchá a poměrně hořká: Německo. Nashledanou AAA," uvádí FTD.
Žádná sláva to není
Už předchozí emise německých dluhopisů podle listu neprobíhaly "zrovna grandiózně". "Výsledek nejhorší emise dluhopisů od zavedení eura se proto už delší dobu hlásil - ne však v rozsahu, jak nakonec skončila," píše FTD.
Z nabízeného objemu šesti miliard eur Berlín umístil cenné papíry jen za 3,64 miliardy eur (zhruba 92,9 miliardy Kč).
Ačkoli Německo zatím navenek platilo za "pevnost jistoty", nesmí se podle FTD zapomínat na některá čísla. Německý státní dluh v roce 2010 dosahoval 83,2 procenta HDP, což je víc než dluh Španělska či Polska.
"Rozpočtový deficit dosáhl 4,3 procenta, což je v evropském srovnání ještě dobré, ale například Dánsko nebo Maďarsko hospodařily lépe," doplňuje FTD a připomíná, že státní rozpočet Německa na příští rok počítá se zvýšením deficitu o další čtyři miliardy eur.
"Slabá aukce dluhopisů by tak měla být pro doposud uvolněné Němce spíše varovným výstřelem, který snad přišel v pravý čas. Ukazuje, že se krize eura neodehrává jen v Řecku, Španělsku nebo v Itálii. Ukazuje, že se odehrává i ve Francii a v Německu," soudí FTD.
Analytici podle něj rádi mluví o obou největších unijních ekonomikách jako o srdci eurozóny. "To ale stojí krátce před infarktem," konstatuje ekonomický deník.
Nemilované eurobondy
Lékem na tento neduh má být podle Evropské komise i řady postižených států zavedení eurobondů. Jejich dosavadním hlavním odpůrcem byla německá vláda v čele s Merkelovou. Podle dnešního vydání deníku Bild však berlínský kabinet diskutuje o podmínkách, za nichž by se společnými dluhopisy souhlasil.
Listu, který se odvolává na informace z koaličních kruhů, uvádí, že by své "ano" mohla Merkelová vyměnit například za zpřísnění unijního paktu stability, po němž kancléřka rovněž volá.
Tyto úvahy FTD nepřímo potvrdil rozpočtový expert vládních konzervativců Norbert Barthle. "My neříkáme ne. My jen říkáme: žádné eurobondy za daných podmínek," citoval ho list.
Pozitivně se k eurobondům podle něj poprvé vyjádřila také Evropská centrální banka (ECB). "I když se výhled na eurobondy může zdát nerealistický, byly by i s ohledem na mezinárodní měnový systém jako rezervní měna pro světové hospodářství prospěšné," uvedl podle FTD viceprezident ECB Vítor Constancio.
