Možností se nabízí celá řada - od změny zákonů usnadňujících získání potřebných povolení přes záruky státu za úvěry až po zavedení pevných výkupních cen elektřiny z nových reaktorů. Podle informací z posledních týdnů ČEZ s vládou o těchto variantách jedná.
Podle analytiků se ČEZ bez státní podpory jen těžko obejde. „Problémem bude opatrnost bank a investorů účastnit se podobných dlouhodobých projektů. Nějaký typ garancí od vlády - ať už úvěrů, nebo cen elektřiny - bude asi nutný,“ zmínil analytik České spořitelny Petr Bártek. Jak upozornil analytik Generali PPF Petr Novák, velké evropské banky považují úvěry na jaderné elektrárny za poměrně rizikové, což se projeví na výši úrokových sazeb. Bankovní skupiny s centrálou v protijaderném Německu či Rakousku navíc mohou být pod tlakem, aby úvěr na Temelín neposkytovaly.
Podpora státu je běžná
Státní podpora jaderné energetiky je ve světě poměrně běžná. Bez státních garancí by její rozvoj byl zcela nemyslitelný ve Spojených státech. V Turecku, kde Rosatom - mimochodem jeden z účastníků temelínského tendru - staví první reaktory u města Mersin, bude jaderná energetika podpořena pevnou výkupní cenou.
Státní energetický holding TETAS bude po dobu 15 let elektřinu vykupovat za zvýhodněnou cenu 132,5 dolaru za megawatthodinu. To je v přepočtu 2610 korun, tedy dvojnásobek ceny elektřiny na pražské energetické burze. Jaderná energie tak bude mít v Turecku podobné výhody, jakými Česko podporuje například větrné elektrárny.
ČTĚTE TAKÉ: |
Další cestou je sdílení rizik mezi více investory. Například v Británii se chystají jaderné bloky stavět společně německé energetické koncerny E. ON a RWE, druhé konsorcium vytvořily francouzská GDF Suez a španělská Iberdrola. Ve Finsku třetí blok jaderné elektrárny Olkiluoto staví konsorcium s účastí velkých spotřebitelů elektřiny. Spekulace šířící se v energetické branži, že na dostavbu temelínské elektrárny nebude mít ČEZ dostatek peněz, šéf společnosti Daniel Beneš odmítá. „Máme to propočítané pro všechny možné scénáře. Nevidím důvod, proč by ČEZ s využitím bankovních úvěrů nebyl schopen tento projekt profinancovat,“ uvedl Beneš v září pro LN.
Pokud přesto problémy s financováním nastanou, je ČEZ ochoten přistoupit k mimořádným opatřením. Patří mezi ně prodej části zahraničních dceřiných společností nebo vstup dalších investorů do projektu. Dodatečné peníze má zajistit také masivní výstavba větrných a vodních elektráren v zahraničí, kterou ČEZ plánuje na následujících pět let.
Nejistá investice
Navzdory všem potížím se podle analytiků investice do nových jaderných reaktorů vyplatí. „Je všeobecně známo, že provoz jaderných elektráren je velmi výhodný. Náklady na palivo jsou vzhledem k množství vyrobené elektřiny oproti jiným typům elektráren velmi nízké. Problémem je hlavně velikost počáteční investice,“ vysvětluje analytik Komerční banky Josef Němý.
Ekologičtí aktivisté naopak vládě doporučují, aby si investici do nových bloků Temelína ještě rozmyslela. „U politiků bude také působit jeden faktor proti odklepnutí projektu, až si uvědomí dopad do rozpočtu - tedy daňové příjmy a dividendy, o které na dlouho přijdou,“ upozornil Edvard Sequens z hnutí Calla.
Nejen Temelín. ČEZ staví nebo chystá výstavbu řady dalších elektráren1. Uhelná elektrárna Ledvice Uhelný blok s nadkritickými parametry má umožnit spalování uhlí s vyšší účinností a menšími dopady na životní prostředí. První takové zařízení vyrůstá v areálu severočeské elektrárny Ledvice. Problémy s kvalitou použité oceli ale dokončení investice za víc než 30 miliard korun výrazně zpozdí. Původně ČEZ počítal se zprovozněním na konci roku 2012, nyní již hovoří o polovině roku 2014. 2. Uhelná elektrárna Prunéřov První rekonstrukce starší uhelné elektrárny - v Tušimicích na Chomutovsku - je již prakticky hotová. Zpoždění ale nabírá druhý podobný projekt v nedalekém Prunéřově. Svižným tempem naopak v areálu uhelné elektrárny v severočeských Počeradech roste nový paroplynový blok. Hotový má být do konce roku 2013. Díky investici za 17 miliard korun získá ČEZ první moderní elektrárnu na zemní plyn, kterou bude využívat hlavně k výrobě elektřiny v denní špičce. Druhý paroplynový zdroj, který by kromě elektřiny vyráběl také teplo pro Prahu, chce ČEZ postavit v areálu uhelné elektrárny u Mělníka. Přibližně 27 miliard korun. Na tolik vyjde obří větrný park, který ČEZ staví v rumunské Dobrudži. První etapa se 139 větrnými turbínami je již hotová. Do konce příštího roku má být dokončena i druhá etapa se 101 stožáry. Vedení ČEZ považuje investice do větrných parků za tak finančně atraktivní, že chystá podobné projekty jak v Rumunsku, tak i v Polsku a dalších zemích. |
