Prvním z nich je oblast mezi Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem, kde chce ložiska plynu v břidlicích prozkoumat britská firma Cuadrilla. Druhé průzkumné území zahrnuje Trutnovsko včetně Broumovského výběžku a žadatelem je další britská společnost Hutton Energy.
ČTĚTE TAKÉ: |
Proti oběma rozhodnutím však podaly odvolání některé obce, jež nesouhlasí se stanovením průzkumného území. „Rozhodnutí proto nenabyla právní moci, věc bude projednána zvláštní rozkladovou komisí ministerstva životního prostředí,“ uvedla mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.
V druhém případě proti povolení průzkumu ostře protestují například v Náchodě, Broumově, Teplicích nad Metují, Adršpachu a Meziměstí. Zatímco Náchod má ambice obnovit městské lázně, Teplice a Adršpach se obávají znehodnocení rozsáhlých zásob pitné vody.
Jedním ze skalních odpůrců průzkumu a následné těžby plynu patří starosta Teplic nad Metují Milan Brandejs. „Nechápu, jak to mohli povolit, když tolik dotčených orgánů bylo proti. Podali jsme rozklad a zvažujeme žalobu na úředníka, který projekt schválil,“ uvedl starosta pro LN.
INFOGRAFIKA: |
Podle informací LN by přezkumné řízení mělo trvat dva až tři měsíce a vyšší šance na úspěch má firma Cuadrilla. Ta nabízí, že na území čtyř obcí nesouhlasících s těžbou nebude průzkumné vrty provádět.
Průzkum u Prahy je nejistý
Ministerstvo životního prostředí stále posuzuje druhou žádost skupiny Hutton Energy, týkající se stanovení průzkumného území „Berounka“ v oblasti mezi Berounem a jihozápadním okrajem Prahy. „Žádná další žádost o stanovení průzkumného území na vyhledávání zemního plynu v břidlicích zatím na ministerstvo nedorazila,“ dodává mluvčí Jendeková.
Zájem o těžbu plynu z břidlic má do budoucna také skupina MND finančníka Karla Komárka. Ta vlastní vrtnou soupravu, kterou již vyzkoušela v Polsku. „Na základě získaných zkušeností z Polska chceme zahájit průzkum ložisek i na Moravě,“ zmínil mluvčí MND Daniel Plovajko.
Podle odborníka na těžbu ropy a plynu Stanislava Benady, který spolupracuje s firmou Cuadrilla, zaberou první dva roky studie výsledků předchozích vrtů a seizmické průzkumy. Když dopadnou nadějně, těžební firmy následně požádají úřady o schválení průzkumného vrtu. Zahájení těžby je podle Benadova odhadu reálné za šest až osm let.
Plyn vytěžený z břidlic by mohl aspoň zčásti snížit současnou 98procentní závislost Česka na dovozu plynu a přispět ke snížení ceny pro koncové zákazníky. Experti zároveň nechtějí vyvolávat plané naděje.
„Odvrtání stovky vrtů v oblasti od Břeclavi po Český Těšín, tedy na území různých držitelů licencí, bymohlo pokrýt pět až deset procent spotřeby plynu v Česku,“ odhaduje Stanislav Benada.
Optimisté v USA a Polsku
Boom těžby plynu z břidlic zažívají v posledních deseti letech Spojené státy americké. Na celkové těžbě zemního plynu se podílí již 20 procenty. Výsledkem je snížení dovozu plynu i pokles cen, které jsou oproti Evropě třikrát nižší.
První průzkumné vrty loni těžaři odvrtali v Polsku a první výsledky vypadají nadějně. Vzhledem k napjatým vztahům s Ruskem mají aktivity těžařů v Polsku podporu z nejvyšších politických míst.
Například premiér Donald Tusk předpokládá zahájení komerční těžby v přespříštím roce. Polsko má podle odhadů nejvyšší zásoby plynu v břidlicích v Evropě a mohlo by se do budoucna zcela obejít bez dovozu plynu z Ruska.
