Lidovky.cz

Úřady tvrdě kontrolují švarcsystém. Jak se vyhnout obří pokutě?

Ekonomika

  15:05
PRAHA - Od ledna letošního roku platí v Česku zákon o zákazu švarcsystému. Státní úřad inspekce práce rozjel masivní vlnu kontrol. Firmy i živnostníci si však stěžují, že úřad nezveřejnil metodiku kontrol a zaměstnavatelé tak tápou, na co si vlastně mají dávat pozor. Udělované pokuty jsou totiž podle nich likvidační.
Řemeslník (ilustrační foto)

Řemeslník (ilustrační foto) foto: Shutterstock

"Takzvaný švarcsystém není žádnou samostatnou kategorií, kterou bychom sledovali," uvedl na dotaz Lidovek.cz generální inspektor práce Rudolf Hahn. "To co náš úřad kontroluje je nelegální zaměstnávání. Mezi to patří například kontroly zaměstnávání cizinců bez pracovního povolení a tak dále," vysvětluje Hahn.

Jeho úřad provedl za leden a únor již 1 700 kontrol a udělil tři pokuty celkem za 870 tisíc korun. O kontrolách informovaly Hospodářské noviny. Přitom právě výši pokut nový zákon zpřísnil na úroveň považovanou mnohými podnikateli za likvidační.

Firmy děsí hlavně novinka ve formě stanovení minimální pokuty. Společnosti najímající živnostníky na závislou práci bude hrozit postih v rozmezí 250 tisíc Kč až 10 milionů. Samotní živnostníci pak mohou zaplatit až 100 tisíc korun.

Co je švarcsystém

Zákoník práce stanoví, že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu (na základě pracovní smlouvy nebo dohody o provedení práci či dohody o pracovní činnosti). Švarcsystémem se tedy rozumí výkon závislé práce živnostníky, kteří vystupují formálně jako samostatní podnikatelé (subdodavatelé jiné společnosti, která si jejich služby objedná).

Švarcsystém sice ani podle letošních nových pravidel není trestným činem, nicméně nově je výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah posuzován jako nelegální práce, která už trestná je.

Právě neadekvátnost výše pokut a nejasnost pravidel vytýká inspekci generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová. "Množí se nám stížnosti našich členů, že situace v nejasnosti pravidel pro uzavírání vzájemných obchodních vztahů OSVČ a firem zůstává stejná, jako před platností nového zákona."

Podle Svobodová navíc není není možné od pracovníků inspekce v rámci poradenských služeb získat potřebné informace, přestože úřad prošel personálním posílením a zakládá si na své preventivní činnosti.

"Na otázku jak budou prováděny kontroly nám bylo sděleno, že názor si bude možno udělat až po případných soudních rozhodnutích," podotýká Svobodová.

Její asociace je sice rozhodně pro zpřísnění kontrol proti nelegálnímu zaměstnávání, nicméně nejnovější opatření nic neřeší. "Jednoznačně omezuje svobodnou volbu společností a fyzických osob na to, zda chtějí mezi sebou mít vztah pracovní anebo obchodní," uzavírá Svobodová.

Jak se vyhnout pokutě za švarcsystém?

Inspekce definuje švarcsystém jako "výkon zjevné závislé práce zastřený jiným právním vztahem za účelem vyhýbání se odvodových povinností".

Klíčové jsou znaky oddělující závislou prací od podnikání.

  • V pracovním poměru jde o vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance a práce je konaná dle pokynů zaměstnavatele, tudíž je jasné, že v případě podnikání nemá být živnostníkova práce organizována ani řízena jinou společností (respektive jejími vedoucími zaměstnanci). Na živnostníkovi by v zásadě mělo být ponecháno, jak si práci zorganizuje, přičemž společnost odebírá až výsledek jeho práce.

  • Zaměstnanec pracuje jménem zaměstnavatele, živnostník naopak musí jednat svým jménem, tedy by např. měl mít vlastní vizitky, nevykonávat práci v oblečení s logem jiné společnosti apod.

  • Živnostník musí plně odpovídat za svoji práci a její výsledky a také za veškeré způsobené škody související s poskytovanými službami, a to podle přísných pravidel obchodního zákoníku. Naopak zaměstnanec pracuje na odpovědnost zaměstnavatele a jeho následná odpovědnost vůči zaměstnavateli je limitována pravidly zákoníku práce.

  • Podle zákoníku práce se dále vyžaduje, aby zaměstnanec konal práci osobně. Živnostník má naopak obecně možnost se dát zastoupit jinou osobou, např. subdodavatelem nebo svým zaměstnancem.

Jak probíhá kontrola a jak se bránit před postihem?

Na pracoviště společnosti se může i bez předchozího ohlášení dostavit inspektor práce, který má při kontrole právo požadovat doklad totožnosti od všech osob vyskytujících se na pracovišti kontrolované společnosti.

Dále bude po všech požadovat, aby prokázali, na základě čeho pracují. To mohou učinit např. předložením kopie pracovní smlouvy, průkazky zaměstnavatele, v případě živnostníka kopií smlouvy o spolupráci či objednávky určitých služeb. O výsledcích kontroly inspektor sepíše protokol.

Při zjištění švarcsystému musí inspekce práce zahájit správní řízení o uložení pokuty. V této fázi je na společnosti, případně i živnostníkovi, aby sdělili všechny skutečnosti a předložili veškeré doklady, které prokazují, že se v jejich případě o švarcsystém nejedná.

Mezi argumenty by neměly chybět podklady dokazující základní rozdíly mezi závislou prací a podnikáním. SÚIP po zhodnocení všech skutečností může vydat správní rozhodnutí o uložení pokuty. Proti uložení pokuty je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí.

Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.