V situaci, kdy se začne šířit nedůvěra, tento zdroj vysychá a stává se dražším. A v situaci šíření paniky tyto zdroje vysychají zcela. To se málem stalo na konci roku 2011, a proto ECB napumpovala peníze do bank eurozóny.
Občas dostávám dotaz, zda jeden bilion eur, který se tak dostal do finančního systému, nezpůsobí inflaci. Podívejme se na to jinak. Kolik banky v EMU potřebují sehnat na trhu? Zkuste si tipnout.
Potřebují zhruba 16,5 bilionu eur. To je hodně, viďte? Vedle toho onen jeden bilion eur, který ECB napumpovala ve formě LTRO, už nevypadá jako megaakce. Pro srovnání: banky v USA potřebují zhruba 4 biliony USD. To je citelný rozdíl. Navíc trend v EMU a USA je rozdílný. V EMU potřeba roste, zatímco v USA klesá.
Jaká je situace v rozvíjejících se ekonomikách? I zde najdeme banky, které trpí stejným problémem jako banky v EMU, např. Maďarsko, Rumunsko či Brazílie. V průměru jsou však na tom banky v rozvíjejících se ekonomikách mnohem lépe než v těch vyspělých.
Česká ekonomika je ve více než bezpečném teritoriu, protože náš podíl úvěrů k depozitům je pod 80 %. V rámci EU jsme s tímto podílem a zdravím bankovního sektoru exotem. V tom dobrém slova smyslu.