Nicméně tato medicína snižuje výkon ekonomiky. A plán na dosažení deficitu je pak revidován směrem k horšímu výsledku. A reakcí jsou další úspory a růst daní.
Téměř to vypadá jako začarovaný kruh. Ale i mezi ministry financí Evropy najdeme jednoho, kterého můžeme označit za punkera. Jak totiž reaguje takovýto punker na krizi? Fiskální restrikcí? Nikoliv. Růstem daní? Přesně naopak. Snižuje daně. A to i přesto, že pak vypadá mezi svými „škrtacími“ kolegy jako blázen. Ti mu říkají, že takovéto opatření přece sníží výběr daní! Takové opatření přece zvýší deficit vlády! Takové opatření přece zvýší státní dluh!
A jaký je skutečný výsledek takovéto pošetilosti? Tato země dosáhla vyšších růstů ekonomiky. Pokud se podíváme na průměrný růst od roku 2007, tak dokonce zjistíme, že růst ekonomiky je nevyšší z vyspělých ekonomik. Škarohlíd řekne: „No jo, růst, ale za jakou cenu. Je přece vykoupený růstem dluhu.“ Skutečně? Rostl dluh této vlády jako ve většině zemí Evropské unie? Nebo dokonce rychleji, když snižovala daně? Ne. Naopak. Dluh dokonce mírně poklesl. Tato vláda má dluh vlády 36 % HDP! Státní rozpočet je v mírném přebytku, nikoliv v deficitu.
Tipnete si o jakou ekonomiku jde? Nebudu vás napínat. Jde o Švédsko. A tím punkerem je Anders Borg, který s náušnicí v uchu a dlouhými vlasy skutečně vypadá netradičně na ministra financí.