Jako příklad může posloužit agenda dnešní schůzky, na které by se mělo diskutovat i o navýšení kapitálu Evropské investiční banky, důrazu na čerpání fondů EU a zavedení nových „projektových dluhopisů“ pro financování evropských infrastrukturních projektů.
Všechny tyto návrhy však obsahují skrytou vadu na kráse a tou je chtě nechtě další zvyšování zadlužení. Jejich podpora přichází především ze zemí už postižených dluhovou krizí a s novou intenzitou také z Francie. Konečným cílem je zavedení eurodluhopisů, díky kterým by se naředilo riziko zemí periferie eurozóny s důvěrou, které se mezi investory těší Německo.
Nemůžeme se divit Berlínu, že se k eurodluhopisům staví odmítavě, vždyť ty by pro Německo přinesly vyšší náklady na obsluhu dluhu a umožnily vládám předlužených zemí ustoupit z cesty nutné fiskální konsolidace.
Dá se tedy očekávat, že jakýkoliv pokus o výraznější posun EU směrem k oné „podpoře růstu“ prostřednictvím nových dluhů narazí na odpor Německa. Odráží se to i v nízkých očekáváních ohledně výsledků dnešního summitu. Euro by tedy spolu se středoevropskými měnami mělo zůstat ohrožené výprodeji. Příští důležitou událostí by tak měly být až nové řecké volby 17. června.