Tři Řekové, které server Lidovky.cz oslovil, se na mediální smršť kolem krachu své rodné země a jejího odchodu z eurozóny dívají skepticky. Situaci sledují 'zblízka' prostřednictvím svých rodin a pro Řecko vidí jediné řešení - zůstat v eurozóně.
Asarlidis: 'S drachmou by se Řekové vrátili do středověku'
Ioannis Asarlidis je majitelem řecké restaurace Kavala v Praze, v Česku se oženil a trvale tu žije už 19 let. Do Řecka jezdí za zbytkem rodiny jednou ročně.
Asarlidis říká otevřeně, v Řecku spekulují nadnárodní finanční instituce, jako je Goldman Sachs, kterým jde jen o 'kšefty'. Ukládají Řekům neskutečné podmínky půjček, a ti nebudou schopni je nikdy splatit. Řecko je podle něj v pozici raněného zvířete, kolem kterého létají supi. "Když mluvím s matkou, je celá vyděšená a neví, jak vyžije z důchodu, vlastně ani neví, jestli ho dostane," říká Ioannis Asarlidis. Stát neustále vymýšlí nové daně a poplatky, které připomínají daně feudální. "Matka musí zaplatit do týdne 400 eur sestra 800 a druhá sestra 1000 eur kvůli tomu, že vlastní dům. Říkají tomu prý výjimečná daň z nemovitosti," povzdechne si Asarlidis.
Řekům chybí jistoty
"Řekové sami nevědí, co si o současné situaci mají myslet," říká Asarlidis. "Média totiž každý den tvrdí něco jiného." Nemají žádné jistoty, netuší, co přijde za měsíc.
Kdo může, tak se stěhuje. Nový Zéland, Austrálie, do jižní Afriky, kde bývaly řecké enklávy. "Můj bratr uvažoval o emigraci do Čech, dvakrát tady byl na delší návštěvě, ale je to pro něho hodně cizí, je už starší a zvyknout si na novou zemi a jazyk je pro něj nepřekonatelné," vysvětluje majitel řecké restaurace.
Spekulace o návratu k drachmě jsou podle Asarlidise stejné, jako kdyby se uvažovalo o návratu do středověku. Jediným řešením současné situace podle něj je setrvání Řecka v eurozóně. "Já jsem pro, aby Řecko zůstalo součástí Evropské unie, musí se ale sjednat rozumné podmínky úvěru. Teď se sice mluví o pomoci, ale Evropská centrální banka vybírá od všech zemí jen peníze," říká. Samozřejmostí by podle něj měla být kontrola státního sektoru. Řekové prý z legrace říkají: 'Až sem přijdou německá vojska, postaví se před státní úřady a budou řecké úředníky legitimovat a kontrolovat.' Řekové by si přáli, aby přišel německý úředník, vyhodil řeckého ředitele firmy a dosadil tam Němce. 99 procent Řeků by řeklo 'Ano, to já chci'. "Nevěří vlastnímu státu, protože je zkorumpovaný," vysvětluje Asarlidis.
ČTĚTE VÍCE: |
Alexandridu: 'V krizi jsou lidi soudržnější'
Předsedkyně Rady Řecké obce Brno a účetní Afroditi Alexandridu se v Česku už narodila. Situaci sleduje na dálku a do Řecka by se nevrátila proto, že by ji to stálo svobodu. "Moje rodina i já máme sice řecké kořeny, ale náš domov je tady," říká.
Stejně jako majitel restaurace Asarlidis si myslí, že Řekové euro nemohou opustit. "Já si dokážu představit, že by opustili eurozónu, ale co to udělá s okolními evropskými státy, netuším. To, co činí teď Řecku problémy, jsou úroky a poplatky, které platí zemím, jež jim půjčují. To je holý nesmysl," říká.
Její příbuzní, kteří zůstali v Řecku a získali státní práci, se prý měli dobře a pobírají teď důchody, ze kterých se dá přežít. S rostoucími cenami a státními úsporami se ale podle ní životní úroveň stále propadá. "Zaslechla jsem, že vznikají farmy, které podporují lidi, kteří nemají co jíst, mezilidská solidarita tam tedy funguje. Tato krize upevňuje v Řecku vzájemné vztahy. Čím méně peněz mají, tím jsou soudržnější. Nepomáhají si jen rodinní příslušníci mezi sebou, ale i cizí lidé. Když třeba z obyvatel činžovního dům vydělávají jen dva lidé, tak vypomáhají těm ostatním, vypráví.
Tsivos: 'Řeckem procházejí miliardové transakce. Virtuálně'
Konstantinos Tsivos je profesorem novořecké historie na FF UK. V Česku žije od roku 1994, do Řecka se pravidelně vrací.
"Většina mých krajanů, zhruba 80 procent, je proti vystoupení Řecka z eurozóny. Poslední tři roky prožívají krizi, mladí studují školy, ale nevidí žádnou perspektivu, proto odchází do zahraničí," říká profesor novořecké historie Konstantinos Tsivos. Krize ale podle něj nejvíc dopadá na generaci starších. ´
Řecká gastronomie je na tom paradoxně lépe než česká
Tsivos byl na návštěvě Řecka nedávno a zaznamenal paradoxní jev. Cestoval se skupinou turistů a všichni byli spokojení. Řekové si podle něj zachovali vysokou úroveň v oblasti cestovního ruchu a svou práci plní stále dobře, bez ohledu na to, co říkají média. Že by snad někde odmítali eura, považuje Tsivos za naprostou hloupost. "Kdyby odmítali eura, co by od turistů přijímali? Naturálie?," ptá se pobaveně. "Řekové si zachovali úroveň služeb v cestovním ruchu a na mě to udělalo obrovský dojem. Úroveň gastronomie v Řecku je i přes krizi pořád lepší než v Čechách," tvrdí.
Pořád se mluví o škrtech, výsledky ale nejsou vidět
I když by si Řekové přáli setrvat v eurozóně, chápou, že opatření, která jim byla diktována, ekonomiku dusí. "Potřebuje nějaký stimul, aby se znovu rozjela a vzbudila důvěru mezi lidmi," říká Tsivos. "Kvůli volbám se teď sice nedemonstruje, panuje ale nejistota, jak to dopadne." A zprávy, že se Řecko připravuje na odchod z eurozóny, tuto nejistotu podle něj jen rozšiřují. "Lidi pořád slyší, že se mají omezit, na druhou stranu je západoevropští lídři chválí za to, že přijaly škrty, ale výsledky této léčby stále nejsou vidět," myslí si Tsivos. "Také se říká, že Řecko dostává miliardy, přitom se tam neobjevuje ani euro. Jsou to transakce, které probíhají virtuálně z jednoho účtu do druhého."
