Kyperská vláda v pondělí oznámila, že se rozhodla požádat Evropskou unii o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů, aby ochránila svůj finanční sektor. Částku však nezveřejnila. Kypr je pátou zemí eurozóny, která žádá o pomoc.
PSALI JSME: |
Zdroje z eurozóny agentuře Reuters potvrdily, že Kypr bude zřejmě potřebovat až deset miliard eur. "Přesné číslo nebylo ještě stanoveno. Mělo by to být šest miliard pro státní finance a dvě miliardy pro banky, ale to je optimistické, mnohem pravděpodobnější je sedm a tři - celkem až deset miliard eur," uvedl zdroj, který si nepřál být jmenován. Stejnou částku potvrdil i další zdroj.
Kyperské banky byly napojené na řecké
Bankovní sektor Kypru byl vysoce napojen na problémové Řecko a těžce ho postihly odpisy řeckého dluhu. Do konce tohoto měsíce bude země potřebovat 1,8 miliardy eur, tedy zhruba deset procent HDP, na rekapitalizaci druhé největší banky v zemi. Minstr financí Vasos Siarlis agentuře Reuters řekl, že případná pomoc by mohla být mnohem komplexnější.
Místní média uvádějí, že země požádá o šest až deset miliard eur. To je pro zemi obrovská částka. Kyperská ekonomika je s hodnotou 17,3 miliardy eur třetí nejmenší ekonomikou eurozóny za Maltou a Estonskem.
Jednání o půjčce z Číny či Ruska
Kypr rovněž vede jednání o půjčce z Číny nebo Ruska a mluvčí vlády potvrdil, že tato jednání nadále pokračují. Rusko minulý týden naznačilo, že je připraveno poskytnout Kypru úvěr až 4,5 miliardy eur. Kypr si zajistil půjčku 2,5 miliardy eur z Ruska již loni.
Pro Kypr jsou již více než rok zavřené finanční trhy. Výnos desetiletých dluhopisů v úterý stoupl na více než 16 procent.
O půjčce z Ruska nebo Číny uvažuje Nikósie proto, že pomoc od EU je provázena přísnými podmínkami. Kyperští politici se bojí, že EU bude požadovat změnu kyperské daně z firemních zisků, která je jednou z nejnižších v unii a láká k registraci na ostrově firmy z celé Evropy. Osm měsíců před volbami nemají navíc žádnou chuť zavazovat se ke tvrdému snižování výdajů, které od nich může EU požadovat.
