Šéf ekonomického výzkumu společnosti CLSA Eric Fishwick přišel s poučeními, která by si Evropa měla z asijské krize z let 1997-8 odnést. Tvrdí, že obě krize mají stejnou příčinu. Státy neúnosně investovaly, jejich úspory ale byly neúnosně nízké, řekl ekonom americkému listu The Financial Times.
ČTĚTE TAKÉ: |
Konec 'asijských tygrů'
Asijská finanční krize postihla většinu zemí v regionu začátkem července 1997 a vyvolala strach z celosvětové hospodářské krize.
Asijská finanční krizeZahraniční investoři začali z Asie stahovat své investice a mnoho bank a podniků se dostalo do velkých problémů, protože nebyly schopny splácet své zahraniční závazky. Nastala vlna bankrotů, zahraniční dluhy například v Indonésii přesáhly 113 miliard dolarů. Dalšímu propadu asijských ekonomik zabránila pomoc Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, která regionu slíbila nejvyšší úvěr v historii - 28,6 miliard dolarů. Oblast se ale i přesto potýkala s masovou nezaměstnaností a chudobou. Asijská krize poodhalila také problémy v ruském finančním sektoru. Po pádu 'asijských tygrů' a ruského finančnictví vzrostly obavy z celosvětové hospodářské krize. Rozptýlil je ale ekonomický boom v západních zemích. Zdroj: Penize.cz |
Do poloviny 90. let vykazovaly asijské země jako Hongkong, Indonésie, Malajsie, Singapur, Jižní Korea, Tchaj-wan, Thajsko a dokonce i komunistická Čína výrazný nárůst HDP, který se ročně pohyboval v rozmezí pěti až devíti procent. Mnoho evropských i japonských firem se do této oblasti nechalo zlákat na levnou pracovní sílu. Země, kterým se začalo říkat 'asijští tygři', měly vazbu na americký dolar. Evropa i Japonsko do nich bohatě investovaly a tyto země se už v polovině roku 1997 mohly 'pochlubit' úvěry ve výši téměř 390 miliard dolarů.
Krize přišla nepozorovaně. Koncem roku 1996 došlo k cenovému propadu na trhu polovodičů, čímž se zlomil i růstový trend thajského akciového indexu SET. Thajská měna baht se propadla o 18 procent vůči dolaru, což poškodilo thajské podniky, kterým začaly neřízeně růst zahraniční dluhy. Bank of Thailand je sice podpořila úvěry, ale kolaps už byl nevyhnutelný.
Státy nejvíce postižené asijskou krizí
Kombinace reforem a úsporných opatření
Podle Fishwicka by si nejvíce zadlužené země eurozóny měly vzít příklad hlavně z Jižní Korey, která přijala pomoc Mezinárodního měnového fondu a tvrdé úspory jí pomohly znovu do zisku. Fishwick zdůrazňuje, že důležité bylo především to, že se do plánu na záchranu země zapojili všichni obyvatelé. Přestali kupovat zboží z dovozu, firmám byly odpuštěny 'černé peníze' a tím je vláda znovu donutila platit daně. Fishwick také upozorňuje, že izolacionismus není řešení. Indonésie a Malajsie mezinárodní pomoc odmítly a z krize se vzpamatovávaly jen velmi pomalu.
Pevný kurz k dolaru si v době asijské krize zachoval pouze Hongkong. Ačkoli jej krize postihla méně, trvala déle. Jedinou šancí na přežití tedy byla vnitřní devalvace.
Export není cesta z krize
„Asii nepomohl z krize export, to je přetrvávající mýtus,“ říká Fishwick. "Takhle neuspěje ani žádná ze zemí eurozóny, i kdyby se ke své měně vrátila a pak ji znehodnotila." Odstranění dluhů spustí deflaci. Ta bude mít za následek zastavení dovozu, vývoz ale začne růst až dlouho po devalvaci měny. Exportéři musejí zároveň získat kapitál od bank.
