Pokud bychom se koukali jen na situaci v EMU, tak bychom teď mohli říci, že další posílení dolaru může pokračovat. Nicméně eurozóna je jen jedna strana mince. A americký dolar by mohl v následujících měsících udělat obrat k oslabení, i přesto že evropská dluhová krize není ani zdaleka za námi.
Proč? Pamatujete si na loňskou roztržku mezi demokraty a republikány ohledně zvýšení dluhového limitu vlády USA? Strany se ne a ne dohodnout, a tak se odpočítávaly dny, po kterých by si vláda USA nesměla půjčovat na finančních trzích. Toto téma se stalo velkou politickou zbraní. A ne náhodou v době největší polarizace těchto politických stran. No a další naražení do limitu se blíží, nastane někdy na přelomu roku.
K tomu připočtěme prezidentské volby, které proběhnou v listopadu. To je velká příležitost pro vyostření názorů v rámci předvolebního boje. A aby toho nebylo málo, tak připočítejme fiskální škrty, které by měly proběhnout v příštím roce. Podle plánu by měly být ve výši více než tří procent HDP. To je velké zpřísnění. Pro srovnání, v letošním roce chce eurozóna snížit deficit v průměru o cca jedno procento HDP.
Navíc centrální banka Fed bude v nejbližší době ochotná k dalším injekcím likvidity do ekonomiky. Proč? Před volbami se to prostě nedělá, aby nebyla nařčená z podpory toho či onoho. Tento guláš tudíž podle našeho názoru povede postupně k rostoucímu tlaku proti dolaru. Na podzim by kurz koruny vůči dolaru mohl opět zlevnit vánoční dárky.