Lidovky.cz

Týden v eurozóně: přípravy na 'grexit' a německá zdrženlivost

Ekonomika

  9:00
"Grexit by nebyl úplně hladký, ale zvládli bychom ho a bylo by to lepší řešení, než když Řecko v eurozóně zůstane ," řekl člen výkonné rady Evropské centrální banky Jörg Asmussen. Brusel se přetahuje o dohled nad bankami, Evropa by si podle německé kancléřky Merkelové měla vzít příklad z hospodaření Kanady a Německo by podle slovenského liberála Richarda Sulíka nemělo být k jihu tak štědré. Podívejte se, kam se za poslední týden posunula situace v eurozóně.
  • ECB: Odchod Řecka by byl zvládnutelný

"Za prvé, mojí jasnou prioritou je, aby Řecko zůstalo v měnové unii," podotkl Asmussen. "Za druhé, je v rukou Řecka, aby se o to postaralo. A za třetí, odchod Řecka by byl zvládnutelný," dodal.

Asmussen ale také upozornil, že takzvaný "Grexit", tedy odchod Řecka z eurozóny, by nebyl tak úplně hladký, jak si někteří představují. "Bylo by to spojeno se ztrátou růstu a vyšší nezaměstnaností a bylo by to velmi drahé. Pro Řecko, pro Evropu jako celek a také pro Německo," řekl bankéř v rozhovoru pro německý list Frankfurter Rundschau.

PŘEČTĚTE SI:

Podle Asmussena by také bylo dobré, kdyby začal co nejdříve fungovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten je trvalým záchranným fondem eurozóny a nástupcem dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF) . "ESM je pro řešení takové krize lepším nástrojem než EFSF," řekl.

Spekulace o odchodu Řecka z eurozóny v poslední době sílí s tím, jak se blíží splatnost další části úvěru, který země čerpá od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.

  • ECB chce stanovit členům eurozóny úrokové limity pro nákup dluhopisů

Evropská centrální banka (ECB) uvažuje o tom, že stanoví jednotlivým členským zemím eurozóny úrokové limity, po jejichž překročení by začala nakupovat jejich dluhopisy. O víkendu o tom  informoval německý časopis Spiegel bez uvedení zdrojů.

Tento postup by mohl ukázat investorům, jakou úroveň úroků u státních dluhopisů považuje ECB za přiměřenou. To by podle listu odrazovalo spekulanty od snahy dostat úroky nad tuto úroveň.

ECB ale tyto spekulace o tom, jakou podobu bude mít její plán na nákup státních dluhopisů, včera zkritizovala. Je podle ní zavádějící mluvit o rozhodnutích, která dosud nebyla přijata.

  • Brusel se přetahuje o dohled nad bankami. Zda by se dotknul i ČNB, zatím není jasné

Evropská centrální banka (ECB) by od roku 2013 měla dohlížet na všechny banky v eurozóně, včetně družstevních záložen a spořitelen, napsal v pátek německý deník Handelsblatt s odvoláním na informace z Evropské komise. Toto opatření je podle něj součástí návrhu zákona o bankovním dozoru, který má komise předložit 11. září. S rozšířením kontroly na všechny bankovní ústavy ale nesouhlasí Berlín.

Obří symbol eura před budovou ECB ve Frankfurtu

Německá kancléřka Angela Merkelová na posledním summitu Evropské unie na konci června signalizovala, že by chtěla podřídit dozoru ECB jen 25 největších bank v eurozóně. Dohled nad všemi bankami podporuje naopak francouzský prezident François Hollande a Brusel, který byl přípravou reformy pověřen červnovým summitem, se přidal na jeho stranu.

"Plány na bankovní dozor pro systémově relevantní banky jsou na evropské úrovni na programu jednání," potvrdila Handelsblattu německá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová. "U spořitelen a družstevních záložen, které se těší velké důvěře a velmi dobře prošly krizí, není ale potřeba dodatečná kontrola," uvedla ministryně.

Nové opatření se podle deníku může vztahovat jen na státy eurozóny. Ve zbývajících zemích EU, tedy i v Česku, bude dál bankovní dozor spadat pod příslušné národní úřady.

ČTĚTE VÍCE:

  • Finsko se připravuje na rozpad eurozóny. Ministři ale nejsou zajedno

Finsko se připravuje na možný rozpad eurozóny a vládní úředníci už sestavili pro tuto možnost pracovní plán, řekl v rozhovoru pro britský list Daily Telegraph finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja. Ministr pro evropské záležitosti Alexander Stubb však jeho slova odmítl a řekl, že nevyjadřují postoj vlády.

"Musíme se postavit tváří v tvář možnosti rozpadu eura," řekl Tuomioja. "Naši úředníci, stejně jako všichni ostatní, mají přichystán určitý pracovní plán pro každý případ," dodal.

Ministr Stubb ale uvedl, že "spekulace ministra zahraničí neodrážejí vládní pozici". "Euro považujeme za ekonomický a politický projekt, jemuž jsme oddáni na 100 procent," řekl Stubb.

VÍCE ZDE:

  • Západoevropské akcie dál rostou, podpořila je Merkelová

Západoevropské akcie zahájily v pátek dalším růstem a jejich hlavní index vzrostl na nová pětiměsíční maxima. Trh povzbudila čtvrteční slova německé kancléřky Angely Merkelové, která podpořila plány Evropské centrální banky na boj proti dluhové krizi.

Index FTSEurofirst 300 zahájil růstem o 0,3 procenta na 1107,67 bodu a je už těsně pod letošním maximem z března, kdy vystoupil až na 1109,18 bodu.

Evropský trh roste jedenáctý týden po sobě, což je stejný výkon jako dosud nejdelší série růstových týdnů z roku 2005.

Merkelová ve čtvrtek řekla, že plány šéfa ECB Maria Draghiho na boj proti dluhové krizi jsou "zcela v souladu" s přístupy evropských politiků. Trh to interpretoval tak, že Merkelová na rozdíl od řady politiků její vládní koalice i šéfa německé Bundesbanky souhlasí s Draghiho návrhy na zavedení nového režimu nákupů státních dluhopisů. Kancléřka také vyzvala své evropské partnery k rychlé domluvě na cestě k fiskální a politické unii.

  • Evropa by si měla vzít příklad z Kanady, radí německá kancléřka

Kanada podle kancléřky umí hospodařit s rozpočtem a její ekonomika vzkvétá. Po setkání s kanadským premiérem Stevenem Harperem také Merkelová evropským lídrům vzkázala, že v jednáních o dlouhodobém řešení krize eurozóny, tedy v jejím podání o politické unii, je zapotřebí si pospíšit. "Je to otázka podniknutí kroků, které nebyly učiněny při vzniku měnové unie, konkrétně otázka politické unie. Německo ví, že v měnové unii je nutné mít sdílenou politickou odpovědnost. Jsme na dobré cestě k řešení řady těchto problémů, ale podstatný je čas," řekla Merkelová.

Německá kancléřka Merkelová při setkání s kanadským premiérem Stephenem Harperem v Ottawě

Merkelová odmítá návrhy Francie a Itálie na zavedení společných eurobondů a společného ručení za dluhy bez společné rozpočtové politiky. Nejprve proto chce podřídit země eura centrálnímu rozpočtovému dohledu a činit další kroky k politické unii, tedy k převedení většiny zbývajících národních pravomocí do Bruselu.

Všechny tyto otázky se budou probírat v nadcházejících týdnech na setkáních mezi předními evropskými státníky. Podle pozorovatelů budou pro osud eurozóny klíčové.  První z nich se odehraje ve čtvrtek mezi Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.

  • Řecko chce o dva roky navíc na zavedení úspor

Řecko má v úmyslu dojednat si s mezinárodními věřiteli o dva roky více času na zavedení úsporných opatření, aby mohlo obnovit hospodářský růst a zlepšit si finanční profil. Ukazují to dokumenty, na které se odvolává ekonomický list Financial Times. Podle něj bude premiér Antonis Samaras o návrhu v příštích týdnech jednat s evropskými představiteli.

Antonis Samaras

Snaha získat více času na zavedení reforem přichází v době, kdy se Řecko potýká s problémem najít dalších 11,5 miliardy eur (asi 287,9 miliardy korun) ve formě výdajových škrtů. Tato částka odpovídá asi pěti procentům hrubého domácího produktu země.

Plán získat více času na zavedení dodatečných úspor předpokládá, že Řecko bude celkově postupovat pomaleji. Země by škrty rozložila do čtyř let, tedy až do roku 2016. Rozpočtový deficit by přitom snižovala tempem 1,5 procentního bodu z HDP, namísto dosavadního požadavku, který počítá s tempem 2,5 procentního bodu ročně.

Věřitelům z řad členů eurozóny už ale s Řeckem dochází trpělivost. Pokud dojde na novou konfrontaci mezi Aténami a Berlínem, lze očekávat i další otřesy na finančních trzích. Právě Němci už dali najevo, že žádné další peníze do Řecka posílat nehodlají. Už i mezi německými politiky se tak otevřeně začíná hovořit o variantě, že by Řecko mohlo opustit eurozónu.

  • Sulík: Německo by se při zachraňování jihu Evropy mělo držet zpátky

"Německo, které v současné krizi v eurozóně kvůli pocitům viny z minulosti platí za ostatní, by se konečně mělo držet zpátky," napsal v německém týdeníku Die Zeit bývalý šéf slovenského parlamentu Richard Sulík. Politika záchranných fondů pro země, jež se potýkají s problémy, podle něho vede k dalšímu zadlužování a Evropské unii hrozí chaos.

Richard Sulík

"Poměřovat solidaritu podle ochoty podporovat finančně jiné, ručit za ně, nebo se dokonce s nimi společně zadlužovat, je nedorozumění," cituje Sulík z jednoho projevu bývalého německého prezidenta Christiana Wulffa, s nímž naprosto souhlasí.

"To, že se Německo nechává kuchat jako husa na vánoční stůl, mi coby Slovákovi může být jedno, kdyby tu ovšem nebyly dvě okolnosti," píše Sulík, předseda liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS). Tvrdí, že když někdo ručí za dluhy ostatních, znamená to, že nikdo za ně necítí odpovědnost.

Podle Sulíka už Německo nynější krize také tvrdě postihla a nezbude mu prý nic jiného, než se začít držet zpátky. "Pocity viny rozhodně mít nemusí, protože už zaplatilo dost," píše slovenský politik.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.