Sbíraní lahví ale i prázdných plechovek tak patří k nejvýdělečnějším druhům podnikání letošního léta, na rozdíl od provozování kaváren nebo restaurací, jejichž majitelé si stěžují na nezájem turistů a malé tržby.
ČTĚTE TAKÉ: |
Odpadem se přitom v honbě za snadno vydělanou půlkunou (asi 1,7 koruny) prohrabávají nejrůznější lidé. Někdo to má jako hlavní zdroj obživy, jiný si sběrem přivydělává. Mezi sběrači se najdou i turisté, kteří si díky odevzdávání prázdných plastových obalů prodlouží dovolenou u moře.
Mezi 'sběrateli' jsou i cizinci
Mezi těmi, kdo vozí prázdné lahve do obchodů (některé zřídily dokonce speciální okénka pro vracení "petek" ve velkém), se tak najdou i cizinci.
"Po ránu se opalují a koupou a odpoledne se vrhnou na sbírání lahví," popisuje nevítanou konkurenci jeden z místních sběračů, který ale odmítá říct, kolik si denně vydělá. "Musím si přece dávat pozor na ministra financí," naráží na snahu chorvatského eráru zvýšit výběr daní.
Cenné lahve se musí z košů a popelnic vyndat - alespoň na známé Makarské riviéře - před šestou večer, než dorazí popeláři.
