Bojí se přísnějších zákonů i dalších předpisů, které by mohly být, jak říkají, poslední hřebíčkem do jejich rakve. "Bojím se, že nás čeká množství nepříjemných překvapení," poznamenal Danilo Latin, jehož rodina se živí rybařením již po čtyři generace. "Přijdeme o dotace, budeme muset změnit sítě, lovit dále od pobřeží, bude existovat větší konkurence a nová omezení, takže nás čekají těžké časy," citovala jej agentura Reuters.
Chorvatské pobřeží Jadranu je specifické, malé a relativně mělké, rybáři proto používají "své" sítě, které ale nevyhovují společné rybářské politice EU. "Veškeré změny mě přijdou na 100.000 kun (téměř 350.000 korun), budu muset vyměnit veškeré náčiní, které používám. Žádné finanční odškodné za to ale nedostanu," popisuje Latin.
Není jiná možnost
I další místní rybáři podle něj sdílejí jeho názor, že chorvatská vláda u přístupových jednáních s EU dostatečně nehájila jejich zájmy. "Nevedla se žádná vyjednávání, nic jsme nedostali, jen jsme zjistili, že není žádná jiná možnost, než přijmout to, co nám nabízejí," dodal chorvatský rybář.
Kromě přísných pravidel pro sítě, návnady i další rybářské náčiní se ale vstupem Chorvatska do EU změní ještě jedna důležitá věc: východní Jadran se zpřístupní jakékoli rybářské lodi z 'eurobloku'. Chorvati se v tomto ohledu bojí zejména 'nájezdu' Italů. "Na naší straně Jadranu je třikrát až čtyřikrát více ryb, takže zájem Italů je velký. Musíme s nimi spolupracovat na ochraně jadranských přírodních zdrojů," říká expert na rybaření Miro Kučić, který pracuje na chorvatském ministerstvu zemědělství.
Přístup chorvatských vyjednávačů ale brání. Bojovat za své rybáře podle něj může Záhřeb až teď, jako člen Evropské unie. "Nedalo se očekávat, že by EU přijala během vyjednávání naše zákony. Nyní jsme rovnocenným partnerem a můžeme začít jednat s Itálií a Slovinskem, které řeší v Jaderském moři podobné problémy," dodal chorvatský expert. Země si teď podle něj kvůli specifičnosti Jadranu chce vybojovat výjimku ze společné rybářské politiky.
ČTĚTE TAKÉ |
"V zemích severní a západní Evropy, které vytvářely legislativu o rybářství, je určeno ke komerčnímu rybaření deset druhů ryb. My jich máme v Jadranu 80 a k tomu stovky různého náčiní, které Evropa nezná. Takže musíme začít bojovat," říká Kučić.
Ani v případě úspěchu záhřebské vlády to ale živnosti některých rybářů nezachrání. "Před deseti lety bylo rybaření prosperující záležitostí a každý si kupoval lodě. Nyní ale dochází k úpadku a rybáři dost často končí," říká šéf rybářského cechu ze severní Istrie Tonči Trevizan. I v Chorvatsku byly totiž v posledních letech zavedeny nové zákony i nové daně, které zejména malé rodinné podniky citelně postihly.
Změny v souvislosti se vstupem do EU potvrzují i slovinští kolegové. "Je to čím dál tím horší," říká Loredano Pugliese z ostrova Izola s tím, že rybaření je v zemi na ústupu. Jen v Izole fungovalo před deseti lety více než 400 rybářských lodí, nyní jich je pouhých třicet.
"Existují evropské zákony, evropské velikosti sítí, velikosti ryb. Evropa chce velké ryby, ale my tady máme jen malé. Každou rybu musíte zvážit, vyplnit papíry. Pokud se to bude ještě zhoršovat, budeme muset mít vysokoškolský titul, abychom dokázali všechny ty dokumenty vyplnit," dodal slovinský rybář. Tímto způsobem prý v jeho zemi brzy nezůstane žádný rybář a jak se obává, to samé se stane i Chorvatům.
