Měl to být paragraf, který dopadne na podvodné firmy. Právě tak ho představovali jeho zastánci před tím, než ho politici protlačili v roce 2011 do sbírky zákonů. Inventura kauz však ukazuje spíš na to, že policii a žalobcům v boji proti společnostem ruce nerozvázal.
Totiž: březnová policejní statistika doslova uvádí, že v Česku bylo zatím podle nového zákona stíháno 12 firem. "V jednom případě bylo trestní stíhání dozorujícím státním zástupcem zastaveno, ve čtyřech případech bylo vyšetřování přerušeno a ve sedmi zbylých stíháních ještě nebylo vyšetřování trestního ukončeno," stojí v půlroku staré zprávě.
Potíže s kauzou Rath
Vůbec k prvnímu souboji proti firmě vytáhli žalobci paragraf v červnu 2012. Tehdy obvinili celou společnost z praní špinavých peněz a krácení daní. Podle vyšetřovatelů jeden z pachatelů se svými komplici fingoval z vězení obchody mezi spřízněnými subjekty, které společnost založila. Škoda: 288 milionů korun. Policii se podařilo čtyřem mužům a ženě zajistit majetek v hodnotě 150 milionů.
Zákon 418/ 2011 Sb.Od 1. ledna 2012 platí zákon č. 418/ 2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, podle kterého je možné stíhat také právnické osoby. V trestním právu šlo předtím stíhat pouze fyzické osoby, které se dopustili trestního činu. Právní úprava umožňuje postih společnosti v případě, že se proviní jejím jménem statutární orgány, právní zástupce nebo i jiná firma či dokonce zaměstnanec. |
V souvislosti s kauzou Rath žalobce Jiří Pražák řešil, jakým způsobem firmy za zmanipulované zakázky trestně stíhat, protože k části podvodného jednání došlo před účinností zákona, tedy před rokem 2012. (více čtěte ZDE)
Tresty? Zatím symbolické
Přesto se státním zástupcům už podařilo dostat několik forem před soud. Od senátu však vyfasovaly většinou symbolické tresty: za úvěrový podvod dostala jedna z již potrestaných firem nejnižší možnou peněžitou sankci - 20 tisíc korun. Další společnost a sdružení zase musely v denním tisku zveřejnit celé znění rozsudků na vlastní náhrady.
Za trestné činy lze přitom právnickou osobu potrestat jejich zrušením, propadnutím majetku, peněžitým trestem, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákazem činnosti až na dvacet let, zákazem plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákazem přijímání dotací a subvencí, uveřejněním rozsudku. Jako ochranné opatření lze uložit zabrání věci nebo jiného majetku.
Odpůrci zákona zdůvodňovali svůj nesouhlas kriminalizací podnikání či zneužitím v konkurenčním boji. Proti zákonu se postavil i Václav Klaus. V listopadu 2011 vetoval vládní návrh zákona, s tím, že zákon jde proti trendu odbourávání kolektivní viny.
Přijetí zákona v jiných zemí EU:Ve Slovinsku byla trestní odpovědnost právnických osob zakotvena v roce 1999, v Polsku v roce 2002, v Maďarsku v roce 2004, v Rakousku v roce 2005, na Slovensku v roce 2010, ve Španělsku také v roce 2010 (přijetí nové úpravy nahrazující regulaci předchozí) |
