Centrum postavila obecně prospěšná společnost Enki, která na výstavbu jednoho z největších vědeckotechnických parků v Česku dostala také dotace z fondů Evropské unie. Stavba parku začala v roce 2004, na druhou etapu výstavby centra získala Enki více než dvacet milionů korun dotace.
Právě v souvislosti s druhou částí výstavby dostala agentura CzechInvest žádost o zveřejnění informací o budování a provozu centra. Šlo například o proplácené faktury, kopie mzdových listů zaměstnanců, účetní doklady nebo zápisy z porad a konferencí pořádaných centrem – všechny tyto aktivity měly být placeny také z peněz fondů EU.
Úředníci data tají
CzechInvest i nadřízené ministerstvo průmyslu a obchodu ale většinu informací zveřejnit odmítly. Enki sice podle ministerských úředníků souhlasila se zpracováním údajů o hospodaření firmy a nákladech na provoz, tato data ale sloužila pro účely hodnocení projektu, ne k plošnému zveřejnění.
A na všechny údaje, které byly součástí žádosti o dotace, se na základě žádosti společnosti Enki vztahuje obchodní tajemství, a nesmí tak být zveřejněny.
Na odmítnutí zveřejnění informací nezměnilo nic ani to, že Enki měla status neziskové obecně prospěšné společnosti. "Neexistuje žádný důvod pro to, aby společnost neměla právo požívat stejné ochrany jako jiné podnikající subjekty," rozhodlo ministerstvo průmyslu.
Městský soud v Praze ale zrušil jak rozhodnutí agentury CzechInvest, tak ministerstva. Oba verdikty označil soud za chybné, úředníci musí o zveřejnění informací rozhodnout znovu.
Přání firmy není důležité
Senát vedený soudcem Slavomírem Novákem rozhodl, že to, jaké informace budou zveřejněny, nemůže záležet jenom na přání firmy, která téměř všechny dokumenty označí za obchodní tajemství. A ministerští úředníci se přiklonili k přání společnosti Enki, neposuzovali, zda je dokumenty skutečně možné utajit s odkazem na obchodní tajemství.
"Existenci obchodního tajemství nelze dovodit jen z vůle jedné strany smlouvy utajit dané skutečnosti nebo prohlásit je za důvěrné," rozhodl soud. Ten potvrdil, že je možné některé informace týkající se například mzdových podmínek zaměstnanců nezveřejňovat, u většiny dokumentů je ale možné mít pochybnosti, že by je mělo chránit obchodní tajemství.
Podle soudců tak úředníci CzechInvestu i ministerstva vycházeli pouze z tvrzení obecně prospěšné společnosti, sami ale dokumenty z hlediska obchodního tajemství nehodnotili.
"Správní orgány nemohou převzít pouze obecné tvrzení příjemce podpory, že podklady k projektu obsahují celou řadu obchodních, ekonomických i technických údajů o jejich společnosti, aniž by tyto údaje vyhodnotily z hlediska ochrany obchodního tajemství podle zásady proporcionality zájmů, které se zde střetávají (zájmů na ochranu soukromoprávních dokumentů a zájmů, aby veřejnost byla informována, jak je nakládáno s podporou poskytnutou z veřejných prostředků)," rozhodl soud.
Soudci zároveň potvrdili, že společnost, která hospodaří s penězi z veřejných rozpočtů, nesmí informace utajovat. "Za veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky je tak nutno také považovat veřejný ústav a veřejný podnik, veřejné fondy a veřejné nadace, tedy i obecně prospěšné společnosti," rozhodli soudci.
