Lidovky.cz

2013: rok krize v lázních. Lázeňské firmy odepisují miliony z tržeb

Ekonomika

  7:00
PRAHA - Takový úbytek pacientů české lázně dlouho nezažily. Svaz léčebných lázní odhaduje, že v loňském roce klesl jejich počet zhruba o 15 procent. Především kvůli propadu léčení, které plně hradí pojišťovny. Výpadek sice kompenzují co do počtu lidé, kteří si pobyty platí sami, včetně cizinců, jenže příjmy od nich nejsou pro mnohé lázně rozhodující. Tržby velkých lázeňských firem se tak loni propadly o několik desítek milionů korun.
Léčivá koupel - ilustrační foto.

Léčivá koupel - ilustrační foto. foto: Shutterstock

"Zhruba polovina pacientů jezdí na pokladnu. A z toho loni taková třetina vypadla," komentuje situaci šéf Svazu léčebných lázní a ředitel lázní v Jáchymově a Luhačovicích Eduard Bláha. Důvodem je podle něj především úhradová vyhláška, ve které ministerstvo zdravotnictví v říjnu 2012 drasticky omezilo délku pobytů hrazených plně nebo částečně pojišťovnami. Například horní hranice u pacientů "na křížek", u kterých pojišťovny hradí kompletně léčení, stravu i pobyt, se snížila ze čtyř týdnů o týden. Ministerstvo mimo jiné také prodloužilo lhůtu, po které se mohou pacienti s některými chorobami opakovaně o lázně ucházet.

ČTĚTE TAKÉ:

Konkrétně třeba v Jáchymově, jehož lázně patří počtem lůžek v Česku k největším, klesly platby za pojištěnce o 70 milionů. Z toho se podle Bláhy polovinu podařilo nahradit jinými příjmy. Lázním tak klesly tržby zhruba na 450 milionů korun.

"Nikdo nečekal, že propad příjmů bude takový. Ne všichni se na situaci dokázali připravit," říká Michal Šimůnek, mluvčí Krizového štábu lázní, který loni v reakci na hrozící krach dětské léčebny Vesna v Janských Lázních založily Svaz pacientů, Společnost CMT, Svaz lázeňských míst, Lékařský odborový klub a některé další organizace.

KLIKNĚTE PRO ZVĚTŠENÍ

Český statistický úřad, který data od lázní vyhodnocuje, ještě nemá údaje za celý rok. Za první tři čtvrtletí zaznamenal mírný nárůst celkového počtu všech tuzemských pacientů, ale v některých regionech došlo k propadu. Například v Karlovarském kraji klesl za necelý loňský rok počet tuzemských pacientů o téměř 13 procent.

Pro lázně však počet pacientů není tak rozhodující veličina. Podstatné je, jak dlouho lidé pobývají. Tedy počet přenocování. A ten se u domácích pacientů za loňská tři čtvrtletí propadl na 2,2 milionu oproti 2,8 milionu za stejné období roku 2012. Za celý rok se čeká ještě větší rozdíl.

Cizinci moc nepomáhají

Pobyty cizinců situaci příliš nevylepšily, hosté ze zahraničí strávili ve zmíněném období v českých lázních 2,4 milionu nocí, tedy meziročně jen o sto tisíc víc. "Karlovarsko úbytkem domácích hostů netrpí tolik jako jiné regiony. V oblasti lázeňského trojúhelníku dokážou samoplátci a hlavně cizinci úbytek pacientů od pojišťoven nahradit. Na rozdíl od zbytku republiky," reaguje Šimůnek.

Masáž lávovými kameny

To potvrzuje i Martin Plachý, spolumajitel několika lázeňských domů na Karlovarsku a na Moravě. Jeho lázeňský dům Royal v Mariánských Lázních zaznamenal dvouciferný nárůst zahraniční klientely. Především z Ruska. "Lidé hodně využívají nabídek slevomatů, které se zaměřily spíš na lázně na východ od Prahy," uvádí jeden z důvodů, proč se Češi loni zaměřili víc na lázně mimo Karlovarsko. Royal ale přesto celou skupinu, do které patří i lázně v Luhačovicích, Ostrožské Nové Vsi a Velkých Losinách, nezachránil. Celkově podle Plachého klesly tržby o třicet milionů korun na 265 milionů.

Velké společnosti situaci přežily, malé lázeňské firmy ale kolabují. Do ekonomických potíží se loni dostaly Lázně Dolní Lipová na Jesenicku s léčbou kožních onemocnění, čtyřicítka zaměstnanců přišla o práci. Uzavření na poslední chvíli unikla dětská léčebna Vesna v Janských Lázních, lázně jako celek snížily na polovinu počet lůžek. Uzavřeny byly Lázně Velichovky se stovkou zaměstnanců, společnost sama podala návrh na insolvenci a je na prodej.

Letos však představitelé tohoto byznysu čekají mírný nárůst a návrat k lepším číslům. Nahrává jim Českou národní bankou oslabený kurz koruny, který po přepočtu na domácí měnu vylepšuje úhrady od cizinců, a hlavně jednání s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami o zmírnění některých opatření v úhradové vyhlášce. Délka hrazeného léčení některých onemocnění by se měla opět vrátit na úroveň před škrty ve vyhlášce v roce 2012.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.