Lidovky.cz

Jako poslanec pletl na exekutory bič, teď jim radí se zákony

Ekonomika

  6:00
HRADEC KRÁLOVÉ - Jako poslanec připravoval zákony, které exekutorům znepříjemňovaly práci. Po neúspěchu v loňských podzimních volbách však Pavel Staněk (ODS) našel se soudními vymahači společnou řeč. Nyní jim radí, jak se v zákonných normách pohybovat. Pohled do zákulisí tvorby zákonů, správné kontakty a léta zkušeností jsou pro Exekutorskou komoru „cenným zbožím“.

Pavel Staněk, lídr ODS v předčasných parlamentních volbách 2013. foto: ČTK

Pavel Staněk se exekucemi zabýval již jako první náměstek ministra spravedlnosti v Topolánkově vládě. Jako poslanec a člen Legislativní rady vlády pak v roce 2012 předložil nová pravidla pro exekuce, která přinesla například tvrdší tresty pro exekutory včetně zákazu činnosti, snížení poplatků a větší ochranu dlužníků.

V loňských volbách však Staněk svůj mandát poslance neobhájil. A to přesto, že byl lídrem královéhradecké kandidátky občanských demokratů. Až z devátého místa ho „přeskočil“ trutnovský starosta a bývalý senátor Ivan Adamec.

Pavel Staněk

Čtyřicetiletý právník se dostal do politiky v roce 2006, kdy byl zvolen do zastupitelstva města Hradec Králové. Rok poté působil jako tiskový mluvčí na ministerstvu spravedlnosti, kde následně v letech 2007 až 2010 zastával funkci prvního náměstka ministrů Jiřího Pospíšila a Daniely Kovářové. Jako poslanec vypracovával v letech 2010 až 2013 znění řady zákonů v Legislativní radě vlády.

Po neúspěchu v loňských volbách Staněk založil advokátní kancelář Legalcom a je místopředsedou představenstva akciové městské společnosti Tepelné hospodářství Hradec Králové.

Staňkovu pověst poškodila zejména kauza s tankováním nafty na hradeckém letišti, o které informovala MF DNES. Stovky litrů pohonné hmoty totiž člen představenstva letiště zaplatil, až když hospodaření městské společnosti přišli zkontrolovat auditoři.

Po červnovém rozpuštění sněmovny Staněk založil advokátní kancelář Legalcom. A jeho zkušeností brzy začala využívat i Exekutorská komora –  sdružení soudních vymahačů, které ministerstvo pravidelně kritizuje. 

„Ze strany mé osoby o žádné zvláštní angažmá nejde. Spolupráce s Exekutorskou komorou je čistě na odborné legislativní bázi, což mi jako legislativci s poměrně dlouhou praxí přijde přirozené,“ řekl Staněk serveru Lidovky.cz.

Exposlanec tvrdí, že na problém exekucí se musí pohlížet z obou stran. „Téma řešení vztahů mezi dlužníky a věřiteli vnímám jako mimořádně důležité z obou pohledů, protože jsem se s ním setkával nejen v době, kdy jsem byl poslancem, a kdy se na mne obraceli zástupci obou skupin, tedy jak dlužníci, tak věřitelé, ale i nyní, kdy je tak celospolečensky akcentované a nelze jej přehlédnout,“ míní Staněk, který se dříve angažoval také v iniciativě JdiDál.cz, která nabízí pomoc lidem s oddlužením.

Podle Staňka je třeba „pohlídat zachování určité odborné úrovně právní úpravy“ pravidel exekucí. Exekutorské komoře tak poskytuje legislativní konzultace. „Dosud jsme diskutovali jen současnou sněmovní legislativu,“ dodává právník.

Exekutoři považují Staňka za významnou osobnost  v oboru a spolupráci s ním si cení. „Komunikujeme pouze na odborné úrovni. Všeobecně je považován za respektovaného experta a autoritu, na kterou se obrací řada právnických profesí s žádostmi o odborné konzultace. Koneckonců, nejedná se o nic neveřejného,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí komory Petra Báčová s tím, že exposlanec například publikoval v odborném věstníku komory už v únoru 2012.

Efekt „otáčivých dveří“?

Přechody politiků a úředníků do soukromého sektoru, který dříve ovlivňovali, se zabývají zejména protikorupční sdružení, kteří ho nazývají efektem otáčivých dveří. Problém nastává, když zákonodárci navrhují legislativu ve prospěch konkrétního odvětví nebo v soukromé sféře využívají znalosti, známosti a vliv získaný ve státní správě.

Podle Lenky Petrákové z občanského sdružení Oživení, které se střety zájmů dlouhodobě zabývá, může Staňkovo poradenství vzbuzovat pochybnosti. „S aktivitami pana exposlance nejsem detailně obeznámena, ale propojení legislativců a soukromého subjektu je problematické jak v průběhu mandátu, tak i po něm. Expertíza je nutná, míra propojení je však křehká,“ vysvětluje Petráková.

ČTĚTE TAKÉ:

Podle ní v Česku chybí nástroj na sledování podobných propojení stejně jako právní úprava lobbingu a přísnější pravidla financování politických stran. „Český zákon o střetu zájmů se omezuje pro poslance na zákaz vstoupit či být zaměstnán právnickou osobou v případě rozhodování o nadlimitní zakázce po dobu jednoho roku po skončení funkce. Navíc vymahatelnost tohoto ustanovení je velmi sporná, nikdo totiž dodržování zákona nekontroluje,“ dodává výkonná ředitelka Oživení.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.