Lidovky.cz

Přežijete v zapnutém mixéru? Při pohovoru v Google uspějí připravení

USA

  6:00aktualizováno  10:00
PRAHA - Stát se členem Google týmu ale není jen tak. Kromě profesních dovedností a osobnostních kvalit musí být žadatel o místo také dostatečně „googley“.
Pracovní pohovor (ilustrační foto)

Pracovní pohovor (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Popularitě Googlu mezi uchazeči o zaměstnání se není co divit. Kdo by nestál o zdravé, chutné jídlo k dispozici po celý den, služby kadeřníka a maséra, kulečník v kanceláři, stálou permanentku do fitness centra, nebo dokonce pivo o pátečních večerech. To vše jen jako bonbónek přibalený k výplatní pásce.

Péče o zaměstnance je v Googlu pověstná. Než si ale člověk vychutná masáž v pracovní době, musí jeho „sívíčko“ zvítězit přibližně nad milionem dalších, která Google každoročně obdrží ve svých 70 pobočkách ve více než čtyřiceti zemích světa.

I toto barevné bludiště je jedním z datových center Googlu.

Konkurence je obrovská, přesto se na pracovištích v Dublinu, Londýně, Curychu nebo Spojených státech uchytilo více než šedesát Čechů. Google je příznivě nakloněn i čerstvým absolventům. Společnost koneckonců před patnácti lety vznikla na popud dvou studentů v garáži na kampusu kalifornské Stanfordovy univerzity a dnešní Google se snaží si mladistvého a progresivního ducha zachovat.

Zatímco rady a různé triky, jak zapůsobit na potenciálního zaměstnavatele, jdou vygooglovat docela snadno, návod, jak získat zelenou do zaměstnaneckého ráje, člověk nenajde ani na největším internetovém vyhledavači.

Pohovory v Googlu jsou proslulé originalitou a nepředvídatelností a každý uchazeč netrpělivě čeká, kdy se objeví otázka typu: „Scvrkneš se do velikosti mince a jsi hozen do prázdného mixéru, který se během šedesáti sekund začne točit – co uděláš?“ Ta patří na seznamu legendárních otázek v googlovské historii asi k těm nejbláznivějším. Člověk se na ni může připravit spíš psychicky, prakticky už to jde hůře.

Tituly jsou na nic

„Na pohovoru mě vlastně ani nic moc nepřekvapilo,“ říká Jan Vohryzek (25), který v dublinské pobočce pracuje už druhým rokem. Musel sice farmáři z osmnáctého století prodat iPad a pak se ještě pokoušel vysvětlit, jak by spočítal váhu chlupů na svém psovi, mimo to se ale setkal s docela běžnými otázkami.

Hlavolamy a hádanky jsou prý už minulostí a tvoří spíše jen hravou a veselou image Googlu. V současnosti převažují takzvané kompetenční pohovory.

Neznamená to však, že se člověk při interview nezapotí. Tázající kladou takové otázky, na které často neexistuje správná odpověď nebo ji sami ani neznají. Zajímá je však, jak si se situací potenciální googler dokáže poradit, jak přemýšlí a jak pohotově reaguje.

Taťána le Moigne

Při rozhovoru pro LN namaluje šéfka české pobočky Google Taťána le Moigne na čistý arch papíru černý puntík. „Co vidíte? Bílý papír nebo černou tečku?“ ptá se. „Jde o pohled na svět, jestli vnímáte problém jako příležitost, nebo se zaměříte na tu tečku a propadnete panice, že tu problém vůbec je,“ vysvětluje.

Počet titulů z prestižních světových univerzit nebo léta praxe na vedoucí pozici na Google velký dojem neudělají. „Můžete mít ve firmě naakumulovaný ohromný intelekt, stejně to ale nemusí fungovat, pokud chybí emoční inteligence a empatie,“ vysvětluje le Moigne.

Neustále se učit

V Googlu je zásadní touha učit se. Ve světě moderních technologií se vše mění přímo internetovou rychlostí a Google hledá lidi, kteří se umí postavit výzvě a vítají časté a dynamické změny. „Hodí tě do vody a ty prostě musíš plavat. A když si myslíš, že už konečně něco umíš, přijde něco úplně nového a učíš se dál,“ popisuje svou zkušenost Jan Vohryzek.

ČTĚTE TAKÉ:

Uchazeč o místo může splnit všechna kritéria, pokud ale neprojde testem „googleyness“, má smůlu. Jednotná odpověď, co googleyness vlastně je, neexistuje a neshodnou se na ní ani samotní googlers. „Je to stav mysli,“ „životní přístup“, „pozitivní energie“, „jiskra,“ „otevřenost novým věcem,“ „přátelskost a skromnost,“ zazní, když le Moigne prochází kancelářemi a zkouší své zaměstnance.

Sama je názorným příkladem, jak být „googley“. Na sobě má pestrobarevné tričko extravagantní španělské značky Desigual, hodně se směje a i po tom, co českému Googlu úspěšně vládne osm let, je stále nejvíce pyšná na své deskové hry pro děti.

Když hru Nešťourej se v nose předložila před přijímací komisi v Googlu,měla místo šéfky tuzemského zastoupení v kapse.

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.