Lidovky.cz

BYZNYS ŽIJE: ’Garážová’ firma vyrobila chlazení pro Tesco či Jednotu

Slovensko

  7:30
NYMBURK - Firma JDK vyrábí chladicí techniku. Vyrostla z garáže a z touhy něco dělat. „Můj příběh není vůbec o tom, že bych něco zprivatizoval jako velký šéf. Že bych si na to půjčil peníze podniku, který jsem vedl. A pak jsem někde házel ramena. Ne, u nás to bylo jinak. Postavili jsme to na zelené louce a všechno jsme do koruny splatili,“ říká majitel Jiří Křivský.

Nymburská společnost JDK vyrábí chladicí systémy. foto:  František Vlček, MAFRA

Přízemní budova společnosti JDK na kraji Nymburka voní novotou. Vše je čisté, prostorné, velkoryse navržené, jednotlivá pracoviště jsou propojená. Na konci pak je velká, zatím ještě prázdná místnost pro inženýry a konstruktéry.

Vždy, když odsud půjdou na oběd nebo z práce, budou muset projít všemi dílnami. Na vlastní oči pokaždé uvidí, jak se jejich nápady přetvářejí v realitu.

Podobných rafinovaností je v sídle společnosti, zabývající se již od roku 1991 výrobou chladicí techniky a zaměstnávající šedesát lidí, nespočet. Vládne tady rozum. Ostatně každá jejich zakázka je originál a vyžaduje tvořivou práci a myšlení. I proto vysoce kvalifikovaní nejsou jen lidé v „inženýringu“, ale i ti na dílně.

ČTĚTE TAKÉ:

„Tady probíhá montáž. Začíná se tím, že se osadí kompresory, začne se propojovat potrubí. Tohle je odlučovač oleje. Tady z druhé strany přijde řídicí rozvaděč,“ popisuje vše pětašedesátiletý Jiří Křivský a je na něm vidět, že je ve svém živlu.

V garáži nezačínají jen story amerických počítačových firem, začal v ní i příběh JDK. Garáž inženýra Křivského stála v obci Býchory u domku, který zrovna svépomocí dostavěl. Po zlomovém osmdesátém devátém roce se zde chtěl věnovat truhlařině.

Zvláštní, jak tohle mohlo napadnout člověka, který vystudoval na ČVUT elektrotechnickou fakultu, technickou kybernetiku, a pak se tři roky věnoval vývoji v Tesle. Specializoval se na číslicové řízení obráběcích strojů.

„Skončil jsem ve Frigeře, významném podniku, který se zabýval chladicí technikou a kde jsem vedl jedno oddělení, a najednou jsem nevěděl, co dál,“ vzpomíná na nelehké chvíle. Proto i ty úvahy o truhlaření. Jedno ale věděl určitě, že bude podnikat.

Nymburská společnost JDK vyrábí chladicí systémy.
Nymburská společnost JDK vyrábí chladicí systémy.
Nymburská společnost JDK vyrábí chladicí systémy.
Nymburská společnost JDK vyrábí chladicí systémy.

Přiznává, že se v něm probudily geny po otci obchodníkovi a ve dvaačtyřiceti letech se cítil na vrcholu sil. Věřil si i proto, že ve Frigeře získal nespočet zkušeností.

„Začal jsem absolutně od nuly, opravdu v garáži. Nic jiného jsem neměl. Nejdříve jsem lovil nápady, zahrával jsem si i s myšlenkou rozjet tu truhlářskou firmu. Nakonec ale zvítězilo to, co jsem znal nejlépe,“ vzpomíná.

Jeho bratr Dušan tehdy přišel s tím, že v Nymburce se bude privatizovat budova jedné malé výrobní jednotky. Tak to zkusili a uspěli. V té době už uzrál v hlavě inženýra Křivského plán. Pustí se do výroby kvalitnějších kondenzačních jednotek, než jaké tehdy nabízela například kolínská Frigera. S bratrem, bývalým topenářem, založil v roce 1991 firmu JDK (Jiří a Dušan Křivský) a odjel do Francie za výrobcem kompresorů.

Anglicky rozuměl, ovšem nemluvil. Ale tam, jak vzpomíná, když byl hozený do vody, to najednou šlo. Francouzi zareagovali pozitivně, nápad se jim líbil. A stali se partnery. Asi zírali, když pak přijeli do Česka podívat se, co to tady vlastně chtějí vyrábět.

Outsider žádá v bance

„Ten první kus se fakt vyráběl u mě v garáži. Normálně jsem tam vyluxoval od hoblin,“ říká Křivský. Partnera měli, ale také hluboko do kapsy. V devadesátých letech se banky chovaly ve stylu „bavíme se jen s boháči“.

Jenže inženýr Křivský nebyl ani vekslák, ani taxikář, ani zelinář. Měl jen domek, na něm dluhy a postarší ojezděnou škodovku s přívěsem. Jasný outsider. Přesto peníze na aukci výrobních prostor na okraji Nymburka sehnal.

Nymburská společnost JDK vyrábí chladicí systémy.

Přesvědčil Agrobanku, tehdy také nováčka na trhu. Zaujal ji svým podnikatelským projektem. Vzpomíná, že to byla první banka, kde se ho zeptali: „Pane inženýre, co chcete dělat?“ A ne: „Pane inženýre, čím budete ručit?“

Po delší době se pak dozvěděl, že jeho podnikatelský záměr, to, jak byl zpracovaný, ukazovali v bance dalším uchazečům o úvěry jako vzorový.

Ochrana životního prostředí byla na počátku devadesátých let v Česku vcelku opomíjeným pojmem. Přesto na ni v JDK vsadili. Nabídli kondenzační jednotky šetrnější k životnímu prostředí. Zprvu objížděli výstavy – například Zemi živitelku v Českých Budějovicích či Agrokomplex v Nitře – a sháněli nápady a také zákazníky.

Byla to doba hektická, plná jiskřivé energie, lidé byli vstřícní k novým nápadům, novým kontaktům. I proto malá neznámá firma z Nymburka zabodovala. Ostatně tehdy byli malí a neznámí všichni. JDK sehnala první kontrakty. Během prvního roku si mohla odškrtnout roční obrat dva miliony korun.

Pobočka v Nitře

K dnešním 155 milionům to mělo hodně daleko, ale rozjezd to byl parádní. Zvláště když již příští rok „udělali“ 56 milionů – přitom měli hodně odvážný plán 30 milionů. V roce 1994 už překročili stomilionový obrat a založili pobočku JDKSL v Nitře na Slovensku.
Křivský nad tím, co se přihodilo, dodnes kroutí hlavou. Podle jeho slov: zázrak. Od prvního roku byli schopni vracet Agrobance peníze, splácet úvěr.

Vyráběli kondenzační jednotky, postupně získávali velké zákazníky, jako byly Tesco, Ahold, Delvita, Carrefour, Plus Discount, Jednota. Dodávali jim pro nově vznikající prodejní plochy chladicí technologie postavené na bázi sdružených jednotek.

A také se pustili do výroby elektrických rozvaděčů specializovaných na řízení chladicích technologií. Křivský ale pochopil, že výrobců kondenzačních a kompresorových jednotek bylo na trhu dost. Proto se rozhodl nabídnout něco více: vedle kvalitních komponentů od předních výrobců i znalosti. Od první chvíle byli schopni splnit každé přání zákazníka. Vsadili na ojedinělá technická řešení. K tomu jim pomáhá i nasazení 3D CAD konstrukčního softwaru.

PSALI JSME:

Firma má 12 lidí v konstrukčním úseku. Jsou to inženýři, specialisté. Každý projekt šijí na míru. Slovo standardizace se tady příliš nenosí. Byť i to by chtěli.

Žádný úkol pro ně není dost velký. Stačí se podívat na jejich internetové stránky, na kapitolu řešení: Chlazené sklady; Chladírny, mrazírny; Obchodní řetězce; Potravinářský průmysl; Chlazení kapalinami; Zimní stadiony; Klimatizace.

V loňském roce například dodali obří zařízení pro chlazení mrazírny o objemu 44 415 metrů krychlových. Na druhou stranu žádná firma pro ně není dost malá. Už mají za sebou dvacet projektů pro minipivovary. „To se rozvíjí dobře. Oslovují nás sami. Ví se o nás. Stane se to povětšinou ve chvíli, když se nějaký majitel restaurace rozhodne pro minipivovar, aby tím získal oproti konkurenci nějakou výhodu.“

Výrazně se prosadili i v zahraničí: například v Polsku, Maďarsku, na Slovensku. Také kooperují. Tak se dostali třeba do Španělska „JDK je značka. V kterékoli firmě na Pyrenejském poloostrově se zmíníte, tak o nás vědí.“ Dostali se i do Peru, Albánie, Kazachstánu, Hondurasu. Jejich zařízení jsou umístěna na mnoha zimních stadionech, také v Nitře, Trenčíně, Bratislavě či Volgogradu a Moskvě.

Neradi děláme křoví

Bodují i svým servisem. „Když se něco pokazí s chlazením, tak nastane katastrofa. Vždycky! A to nemluvím jen o potravinářském průmyslu. To se pak řeší, ať to stojí, co to stojí,“ říká Křivský.

Čas strávený cestami a doprošováním V Česku se však JDK příliš nehrne do výběrových řízení, kde je generálním dodavatelem stavební firma. „Neradi děláme křoví, to je většinou odsouzené k nezdaru. Tam už jsou karty často rozdané předem,“ říká Křivský s povzdychem. Upozorňuje tak na stále rozšířený nešvar u nás.

A zmiňuje se ještě o jednom: opožděné platby nebo přímo vyhýbání se placení. Podle něho je morálka v Česku stále úděsná a státní moc bezzubá. Jako věřitel cítí, že hraje se špatnými kartami, má na své straně jen samé nevýhody. Od momentu objednávky až do vyexpedování a zaplacení faktury, což trvá často i několik měsíců, se musí spoléhat jen na provozní úvěr. Ave finále se občas zaplacení nedočká. Není to již tak hrozné jako v 90. letech, ale pořád se to děje.

Nymburská společnost JDK vyrábí chladicí systémy.

„V počátcích jsme provozní úvěr neměli, a tak jsme s ekonomickou ředitelkou trávili spoustu času na cestách. Jezdili jsme se doslova doprošovat, kdy už nám konečně zaplatí. Naposledy v roce 2010. Jedna firma, které jsme dodali technologii pro chlazení, se nechala na Ostravsku poslat do insolvence a dodnes nám dluží 3,7 milionu korun. Přitom na Slovensku působí vesele dál. A takových případů, byť ne tak objemných, je pořád dost,“ uvádí Křivský.

Spolehnout se podle něj nedá ani na „prověřené“ klienty. „Tahle firma od nás už předtím brala, vždy zaplatila. Tohle nemůžete tušit. V tomhle případě jde o vymahatelnost práva. Zákazníky si samozřejmě prověřujeme. Ale jde to jen na určitou úroveň.“

A žádnou záruku nedávají ani dopředu zaplacené zálohy.

„Oni vám je s láskou dají. Jenže tím to skončí. Kdepak, v našem státě jste jako věřitel pořád chudák. Exekutoři dosáhnou tak na babičky, které nezaplatí v tramvaji. Ale na ty větší hráče nikdo nemá. Jsem z toho hodně frustrovaný. Protože já tady živím šedesát rodin, každý měsíc čekají na své výplaty. A já jim je musím dát... Ale proč se tímhle otravovat. Koukáme dopředu. Naštěstí drtivá většina našich obchodních partnerů je spolehlivá, čestná. Firma je úspěšná tehdy, když dokáže odvádět daně. Když je v zisku. To se tady ale nenosí.“

Nejhorší chvíle: propouštění

V roce 1999 z firmy odešel bratr Dušan. Jiří Křivský ještě dnes vzpomíná na chvíle, kdy společně v červnu roku 1991 začínali („Tehdy to nebylo o tom něco řídit, ale něco dělat.“) a zaměstnali první dva lidi. Koncem prvního roku už měli osm zaměstnanců a v listopadu pro ně a jejich rodiny uspořádali první firemní slavnost.

Tuhle tradici JDK drží dodnes. Letos se uskuteční setkání již potřiadvacáté, už pro šedesát zaměstnanců a jejich rodinné příslušníky. Má to vždy stejný průběh – slavnostně oblečení lidé si vyslechnou referát o stavu firmy a pak se veselí. I tohle přispívá k soudržnosti, k hrdosti na značku. Vždyť mnozí zde jsou od samého začátku.

S bratrem se rozešli přátelsky. Nejistoty a „stálý boj o přežití“ ho příliš vyčerpávaly, proto skončil. Na otázku, zdali s tím neměl chuť také někdy praštit, inženýr Křivský odpovídá ne, ale po chvilce dodává, že vlastně ano. Když skončil bratr. Obrovskou oporou mu ale byla manželka, učitelka v mateřské školce.

„Nejen vše snášela, ale i mně maximálně pomáhala,“ nedá na ni dopustit. „Pokud se nedaří, musíte zatnout zuby. Udělat všechno proto, aby se to zlomilo.“

Nejhorší chvíle nastala, když na firmu dolehla krize a on musel propustit několik zaměstnanců. Sebrat odvahu a postavit se před ně. Nevytáčet se, neposlat místo sebe „krizového“ manažera, jako se to běžně děje v mnoha českých společnostech. A také musel vše vysvětlit bance. Jeho tehdejší přímé vystupování ocenili všichni.

O nástupce však pětašedesátiletý inženýr Křivskýmít strach nemusí. Ani o změnu jména firmy, JDK totiž znamenalo Jiří a Dušan Křivský. Jeho synové se jmenují Jiří a Daniel a oba jdou v otcových šlépějích. „Když jsme začínali, soboty neděle se vybalovalo, myly se dílny růčo a kluci u toho vyrůstali,“ zavzpomíná. Starší Jiří vystudoval na ČVUT obor chlazení a v JDK má na starosti technický úsek a mladší Daniel se po vystudování průmyslovky v Kolíně věnuje ve firmě obchodu.

Podle Křivského je v životě každé rodinné firmy jedním z nejkritičtějších bodů její předání následovníkům.

„Jak dlouho tu ještě budu působit? Nevím. Už dlouho ne. Nehraji si na člověka, který se chlubí tím, že pořád pracuje. To není vítězství. Největší vítězství je, když člověk žije vyvážený život. Což se tak často nedaří. Já jsem tady v poslední době hodně pracoval na restrukturalizaci firmy, na její budoucnosti, aby byly zajištěná. A můžu říci, že se mi to povedlo.“

A pak ještě dodal: „Ale ta firma, to není jen rodina. To je o všech. Amy zde dnes máme skvělý tým.“

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.