Reformní opatření by měl nyní podle Tsakalotose schválit řecký parlament a dohodu by v pátek měli potvrdit náměstci ministrů financí eurozóny. To by mělo umožnit vyplacení dalších dvou miliard eur (54 miliard Kč) z dohodnuté pomoci a poskytnutí deseti miliard eur na rekapitalizaci řeckých bank.
Rozhovory týkající se vyplacení další části pomoci měly být podle původních předpokladů dokončeny do poloviny října. Zablokovaly je ale neshody kolem pravidel pro zabavování nemovitostí při nesplácení hypoték a pro správu daňových nedoplatků.
Řecko ochromila generální stávka, lidé protestují proti snížení důchodů |
Řecká ekonomika v první polovině letošního roku rostla, ve třetím kvartálu ale hrubý domácí produkt klesl oproti předešlému čtvrtletí o 0,5 procenta. Ekonomiku totiž v létě zasáhly neshody mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli, jejichž důsledkem bylo mimo jiné omezení pohybu kapitálu v Řecku.
Silně zadlužené Řecko se v létě nakonec dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč).
Evropská centrální banka (ECB) koncem října uvedla, že čtyři hlavní řecké soukromé banky budou pro své přežití potřebovat maximálně 14,4 miliardy eur. Záchranný program pro Řecko přitom na jejich rekapitalizaci počítal s částkou až 25 miliard eur. Nižší kapitálové potřeby bank podle Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) zřejmě povedou k tomu, že celkový objem záchranného balíku bude menší než předpokládaných 86 miliard eur.
