Komise rovněž potvrdila, že bude při hodnocení rozpočtové disciplíny zemí eurozóny případ od případu zohledňovat možné dopady migrační krize. Podle agentury Reuters bude komise k výdajům souvisejícím s uprchlickou krizí přistupovat jako ke zvláštnímu případu a nebude je zahrnovat do výpočtu schodků. K ústupkům však bude ochotna až po důkladném přezkoumání těchto výdajů.
V pěti případech, včetně Slovenska, komise národní představu o rozpočtu na příští rok shledala v souladu s požadavky Paktu stability a růstu. Rozpočtové plány dalších sedmi zemí jsou podle komise „v zásadě v souladu“ s požadavky.
Mezi tyto země patří rovněž Francie, která by nicméně podle zprávy nemusela v příštím roce některé rozpočtové cíle splnit. Francouzský premiér Manuel Valls v úterý navíc uvedl, že Francie nebude schopna dodržet rozpočtové požadavky EU kvůli zvýšeným bezpečnostních výdajům po pátečních teroristických útocích v Paříži.
Francie se nyní nachází v disciplinárním řízení, protože její rozpočtový schodek překračuje tři procenta hrubého domácího produktu. Zemím nacházejícím se v tomto řízení stanovují ministři financí EU individuální rozpočtové cíle pro jednotlivé roky.
Zvláštní režim
Komise nezkoumala rozpočty Řecka a Kypru, protože tyto dvě země se nacházejí ve zvláštním ekonomickém režimu. Portugalsko doposud své rozpočtové plány nepředstavilo a komise zemi vyzvala, aby tak učinila co nejdříve.
„Tři roky po zavedení nového rozpočtového systému v eurozóně je většina zemí v souladu či v zásadě v souladu s požadavky,“ uvedl evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. „Eurozóna pokračuje ve zlepšování stavu veřejných financí. Přispívá k tomu posilující hospodářské oživení,“ dodal.
Z plánů předložených 16 členskými státy eurozóny vyplývá, že souhrnný rozpočtový deficit těchto zemí by měl v příštím roce klesnout na 1,7 procenta hrubého domácího produktu z letošních 1,9 procenta. Zadlužení v eurozóně by se podle těchto plánů mělo napřesrok snížit pod 90 procent HDP z letošních 91,1 procenta HDP.
„Poprvé od začátku krize vidíme také pokles dluhu. Situace v jednotlivých zemích je však rozdílná a problém vysokého zadlužení nadále brání rychlejšímu (hospodářskému) oživení. Je důležité, aby vlády pokračovaly v zodpovědné rozpočtové politice,“ uvedl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
