Lidovky.cz

Slovensko

Cizinky táhnou byznys s neplodností. Česko je pro ně laciné i kvalitní

Novorozená dvojčata - ilustrační foto

Novorozená dvojčata - ilustrační foto foto: Shutterstock

Doporučujeme
PRAHA - Za posledních osm let se ztrojnásobil počet cizinek podstupujících umělé oplodnění v Česku. Do tuzemských specializovaných center je lákají nízké ceny a vysoká kvalita.
  7:00

Byznys kolem neplodnosti bobtná. Podle odhadů přesahují roční tržby reprodukčních klinik tři miliardy korun. A budou ještě vyšší. Nyní mohou ženy do 39 let podstoupit až čtyři pokusy mimotělního oplodnění na náklady zdravotních pojišťoven. Vláda chce ale podmínky změnit a přispívat až na šest pokusů, a to až do věku 43 let.

Česko se také stává oblíbeným cílem cizinek, které touží po vlastním miminku, ale nedaří se jim to přirozenou cestou. Ještě před osmi lety absolvovaly zahraniční klientky reprodukčních center 14 procent cyklů umělého oplodnění (IVF), nyní již překračují dvě pětiny.

Kdo může za kontaminaci vody? Obvinění míří na lidi z Pražských vodovodů a kanalizací

„V roce 2014 se v České republice provedlo přibližně 24 tisíc cyklů umělého oplodnění a z nich přibližně 14 tisíc bylo provedeno českým pacientkám. Zbytek zahraničním,“ potvrzuje vedoucí lékař IVF ze společnosti FutureLife Marek Koudelka. Ta patří do portfolia fondu Hartenberg, jejž ovládají Jozef Janov a Andrej Babiš, majitel společnosti MAFRA, která vydává i Lidové noviny.

Nejvíce cizinek přichází z Německa, Rakouska a Itálie, kde je darování pohlavních buněk omezené či zakázané, dále z Velké Británie, USA, Francie či Maďarska.

„Důvodem je samozřejmě cena léčby, která je na vysoké úrovni, ale také legislativní prostředí v podobě liberálních zákonů umožňujících jak darování vajíček, tak spermií, vyšetřování embryí, možnosti zamrazování a další,“ vysvětluje Koudelka. V Česku mohou umělé oplodnění navíc ženy podstoupit až do 49 let.

Umělé oplodnění v Česku - infografika.

I díky jejich přílivu se tak rozrůstá počet center asistované reprodukce. V roce 2007 jich bylo v zemi 26, nyní jich je již 41.

„V uplynulých letech jsme v oboru byli svědky rozsáhlé akviziční vlny. Mimořádný zájem přičítáme zejména slušné výnosnosti tohoto typu zdravotnických zařízení a dalšímu růstovému potenciálu taženému hlavně pokračujícím přílivem zahraniční klientely,“ komentuje Miroslav Svoboda, vedoucí partner oddělení finančního poradenství společnosti Deloitte. V atraktivnosti pro medicínskou turistiku se totiž Česko řadí ke světové špičce.

Ochota utratit desetitisíce

Lídrem trhu je již zmíněná společnost FutureLife, která sdružuje centra Reprofit International, Gennet a Iscare, jež patří do pětice největších, a kromě nich ještě několik menších, včetně poboček na Slovensku a v Londýně.

Ceny mezi klinikami navzájem se liší. Samoplátci za jeden IVF cyklus mohou zaplatit až 100 tisíc korun, většinou se cena pohybuje kolem 80 tisíc. Zdravotní pojišťovny obvykle hradí částku kolem 40 tisíc korun.

Firmy jsou proti proplácení prvních dnů nemocenské. Sick days jim nevadí

„Pacientky si doplácejí na léky, protože jsou pojišťovnami hrazeny jen do určitého množství. Dále si platívají specifické laboratorní vyšetření nebo použití jiné techniky oplodnění vajíčka spermií,“ vysvětluje mluvčí VZP Oldřich Tichý. Samy si také hradí nadstandardní péči na soukromé klinice. Doplatky tak mohou dosáhnout několika desítek tisíc korun, průměrně kolem 30 tisíc.

„Páry, které mají problém počít dítě, jsou dopředu připraveny vynaložit desítky tisíc korun za doplatky. To spolu s rostoucím počtem výkonů dělá z umělého oplodnění perspektivní byznys,“ vysvětluje Filip Vrubel, právník v Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Mezi roky 2007 a 2013 se celkový počet cyklů zdvojnásobil. Frekvence klasických cyklů IVF ale v posledních sledovaných letech stagnuje a pohybuje se kolem 12 tisíc. O třetinu se však zvýšila četnost přenosů dříve zamrazených embryí.

„Počet těchto transferů roste hlavně kvůli snižování počtu přenášených embryí na jedno, aby se eliminovalo riziko vícečetného těhotenství,“ vysvětluje Koudelka. Doplňuje, že zamrazování embryí, jejich skladování a přenos se do pokusů o umělé oplodnění nezahrnují, a jde tedy o výkony, které pojišťovny nehradí.

Vajíčka k pozdějšímu použití

Dramaticky poskočil především počet cyklů, při nichž ženy přijímají darované vajíčko. „Nejvíce je podstupují právě cizinky, které se na celkovém počtu podílejí 87 procenty,“ upřesňuje Vrubel. Rychle roste i počet cyklů, které nemíří k bezprostřednímu oplodnění – jde například o darování vajíček, kde na rozdíl od jejich příjemkyň vedou Češky. Přibývá také žen, jež si nechávají vajíčka či embrya zamrazit k pozdějšímu použití.

Ženy si také stále častěji nechávají vyšetřit genetickou výbavu embrya. „Toto vyšetření umožňuje najít poruchy chromozomů, které by mohly vyvolat vznik vrozených vývojových vad a jiných onemocnění,“ vysvětluje Koudelka.

Podíl žen starších 40 let, které podstupují umělé oplodnění, se totiž stále zvyšuje. Z deseti procent v roce 2007 se zvedl na téměř čtvrtinu, přestože šance porodit dítě i přes všechny snahy s blížící se čtyřicítkou rychle klesá.

V evropském srovnání patří Česko k zemím s nadprůměrným počtem cyklů asistované reprodukce, stojí tak po boku Nizozemska, Finska, Norska, Švédska či Belgie.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.