Lidovky.cz

Nejmladší miliardář se vyhne dědické dani. Obyčejní Britové ji platit musí

Ekonomika

  7:00
LONDÝN/PRAHA - Smrt šestého vévody z Westminsteru Geralda Grosvenora (64) udělala minulý týden z jeho syna Hugha nejen sedmého vévodu v pořadí, ale především v jeho 25 letech nejmladšího miliardáře na světě. Hugh Grosvenor má zdědit majetek v hodnotě více než devět miliard liber (asi 280 miliard korun).

Hugh Grosvenor se stal po smrti svého otce nejen nejbohatším Britem, ale současně i nejmladším miliardářem na světě foto: Reuters

Právě dědictví mladého vévody z Westminsteru však v Británii oživilo debatu o nutnosti reformy daňového systému. Jeho současné nastavení totiž umožňuje, aby se nejbohatší britské rodiny legálně vyhnuly dědickým povinnostem v podobě placení daní.

Britský miliardář napadl novináře. Zajímali se o jeho krachující podnik

Přes řetězec různých trustů, jejichž vznik se datuje až ke smrti druhého vévody ze Westminsteru v roce 1953, se totiž Hugh a jeho tři sestry vyhnou placení obvyklé 40procentní dědické daně.

Výhodou trustů, kterých využívají rodiny miliardářů, totiž je, že ze zákona nejsou součástí dědictví. Britové jsou jinak od dědické daně osvobozeni jen tehdy, pokud výše majetku zesnulého nepřesáhne 325 tisíc liber a byl odkázán životnímu partnerovi či charitě.

Platí jen jednou za deset let

Pokud by byla na tento majetek uvalena normální dědická daň, vybral by Daňový a celní úřad Jejího Veličenstva (HMRC) částku blížící se sumě, kterou Britové odvedli z dědictví státu v minulých letech.

Podle statistik vybral úřad v letech 2015–16 na daních celkem 534 miliard liber. Dědická daň z toho činila asi 4,7 miliardy liber, uvedl britský list The Guardian. Podle stejných výpočtů by Grosvenorovi měli odvést asi 3,6 miliardy liber.

Jak dát číšníkovi spropitné, aby nemusel vydávat elektronickou účtenku?

„Pokud máte štěstí a narodíte se do bohaté rodiny, tak nebudete muset platit daně. Pro většinu normálních lidí je to zvláštní a hlavně neakceptovatelné,“ řekl Guardienu John Christensen, ředitel Tax Justice Network.

„U těchto trustů máte celý seznam možných příjemců, kterým může poručník přiřknout výhody. Právě z tohoto důvodu nemůžete na někoho ukázat prstem a říct, že to jsou jeho peníze,“ vysvětluje dále v listu Ian Dyall, manažer poradenské společnosti Towry. Peníze díky tomu zůstávají v držení rodiny po řadu generací.

Trust sice platí jednou za dest let daň z majetku ve výši až šesti procent. To je však stále několikanásobně méně než v případě dědictví.

Právě skupiny volající po daňové reformě dnes chtějí, aby vznikl centrální registr trustů, kde budou uvedeni i příjemci jejich peněz. Tomu v minulosti nepřálo politické vedení země a ani teď nejspíše nelze čekat nějakou výraznou změnu. Například sám bývalý premiér Davida Cameron osobně intervenoval v neprospěch návrhů Evropského parlamentu, který chtěl nařídit zveřejnění příjemců peněžní benefitů nejen u soukromých společností, ale i u trustů.

Češi daň z dědictví neplatí

Zatímco Britové platí po smrti příbuzných nemalé peníze, v Česku od roku 2014 dědická daň neexistuje. Veškeré příjmy, které člověk získá z dědictví, jsou tak osvobozeny od daně z příjmu a neuvádějí se ani v daňovém přiznání.

Dříve museli vzdálení příbuzní platit dědickou daň. Osvobození od daně se týká i všech právnických osob. Od 1. ledna 2015 však ale platí povinnost oznámit finančnímu úřadu příjem z dědictví nad pět milionů korun.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.