Lidovky.cz

Hazard ještě není pročištěný. Kontroly začnou až od půlky ledna, říká Závodský

Ekonomika

  6:30
V Česku lze i po 1. lednu, kdy začala platit přísnější regulace hazardu, sázet u webových sázkových kanceláří bez licence. S jejich kontrolou začne ministerstvo financí až ve druhé polovině ledna.

Ondřej Závodský, náměstek ministra financí. foto: Foto Yan ReneltMAFRA

Novela zákona zasáhne 80 firem na českém internetu. Ty se mohou buď zlegalizovat, nebo se musí stáhnout z českého internetu, říká v rozhovoru náměstek ministra financí Ondřej Závodský.

LN: Jak se za prvních několik dní roku změnil svět online hazardu v Česku?
Ministerstvo financí vlastními silami vytvořilo seznam osmi desítek firem, které jsou na českém internetu činné, z toho zhruba 30 webů je v češtině. Těm jsme hned 2. ledna, tedy první pracovní den nového roku, rozeslali elektronickou formou informativní dopis o tom, co přináší česká legislativa a jaké mají možnosti – tedy buď se legalizovat nebo se stáhnout z českého internetu. Samozřejmě tu zbyde několik firem, pro které bude nelegální působení „hobby“, po polovině ledna je tedy čeká formální kontrola, zaevidování a zahájení správního řízení, jehož výsledkem může být zablokování platebních transakcí a webových stránek.

Sázky na webu.

LN: Co budete dělat, pokud Vám dnes přijde podnět na zablokování nelegální internetové hazardní hry?
Podnětů už nyní evidujeme několik. Legální provozovatelé samozřejmě na ty nelegální upozorňují. Podnět porovnáme s naším seznamem, pokud ještě tato hra není v řešení a splňuje zákonné definice nelegální hry, pak bude postup stejný jako u první skupiny nelegálů,

LN: Jak lze uplatňovat zákon, když stále chybí metodika, kterou by se mělo blokování řídit? Slíbili jste tak učinit do konce roku 2016.
Můj slib byl takový, že metodika bude známa dostatečně dlouho dopředu, aby se na to poskytovatelé připojení mohli připravit. Metodický pokyn je hotový, terminologicky ho dolaďujeme ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem. Vydat bychom ho měli během tohoto týdne. A to je dávno před tím, než zahájíme správní řízení, než se dospěje k rozhodnutí a než uplyne patnáctidenní lhůta na provedení opatření. V součtu jsme tři až čtyři měsíce před prvním blokováním, to je jistě dostatečně dlouhá doba.

LN: Proč bude metodický pokyn vydán až po vstupu zákona v účinnost, když o blokování a připomínkách IT průmyslu se hovoří už dva roky?
Až do poslední chvíle jsme diskutovali se zástupci IT sektoru a jejich připomínky reflektovali. I proto jsme se rozhodli nevydávat metodiku zbytečně narychlo a nevyladěnou těsně před koncem roku. Metodický pokyn je pouze autorský výklad zákona. Není to závazná norma a nestanovuje nic, co by v zákoně nebylo. Těžko mohl být někdo blokován už 1. ledna, když teprve na základě zákona je možné zahájit správní řízení. Blokování není libovůle nějakého ministerského úředníka, je to možný výsledek správního řízení, které má zákonné lhůty a nelze to udělat za 14 dní.

Z tohoto pohledu je jedno, jestli je meodika vydána týden před nebo týden po začátku účinnosti zákona. Čistě hypoteticky, metodický pokyn je vstřícný krok směrem k adresátům zákona. Ministerstvo nemá žádnou povinnost jej vydávat.

LN: Jak to vypadá se seznamem zakázaných stránek a informačním systémem, o kterých zákon hovoří?
Seznam internetových stránek s nepovolenými hazardními hrami bude přístupný na internetovém portálu ministerstva financí ve strojově čitelné podobě, aby mohl být průběžně zpracováván automaticky. Informační systém nemá s blokováním nic společného, týká se registru vyloučených hráčů a souvisejících opatření zákona. Byla už ale vypasána veřejná zakázka a v současné době probíhá vyhodnocování nabídek.

LN: Na koho hazardní zákon vůbec dopadne? Terminilogie se liší od té v zákoně o elektronických komunikacích. Kdo je tedy poskytovatel připojení? Je to i kavárník nabízející Wi-Fi zdarma svým hostům?
To je právě jedna z věcí, kterou definujeme spolu s ČTÚ a která bude uvedena v metodologickém pokynu. Terminologie je rozstříštěná, na trhu nejsou jen tyto dvě verze, pohledů je mnohem víc. My jsme použili výklad, který považujeme za nejpřiléhavější a který používá i IT trh. Záleží na hlavním předmětu podnikatelské činnosti. Ten kdo nabízí připojení jako doplňkovou činnost v rámci například zmiňovaného pohostinství pod zákon pochopitelně nespadá.

LN: Proč o blokování či neblokování nerozhoduje soud, jako je tomu v některých jiných zemích?
Dělali jsme detailní analýzu toho, ve kterých zemích činí tato rozhodnutí úřady a ve kterých soudy. Většinou mají tuto pravomoc právě úřady, případně jde o kombinaci se soudním přezkumem. To se týká především anglosaských zemí, kde je právní tradice jiná než v České republice. Zároveň nám šlo o to, aby rozhodnutí bylo operativnější.

LN: Když je řeč o anglosaském modelu, nebyla by vhodnější nějaká forma samoregulace a státní zásah jako až ten nejposlednější krok?
V podstatě to tak je. Od 1. ledna máme nějaký právní stav a velká část trhu se sebezregulovala. Provozovatelé sami uposlechli, trh se sám čistí tím, jak tyto firmy upozorňují na nelegály a my jim po dobrém posíláme nejprve vysvětlující dopis a dáváme jim možnost se zlegalizovat. Teprve když toto selže, přichází zásah státu.

LN: A co z pohledu poskytovatelů připojení? Neměli by mít možnost sami přijmout opatření pro zamezení přístupu na některé stránky, která jim budou technicky i jinak bližší? Podobně jako se třeba sociální sítě nyní snaží bojovat s nenávistným a mystifikačním obsahem.
Internet v Česku je rozšířen jak dlouho? Patnáct let? A máme tu 90 procent nelegálů. Na seberegulaci tu byl prostor řadu let a nezdá se mi, že by to k něčemu vedlo.

LN: Koho se zákon týká z druhé strany? Které weby jsou těmi, jež cílí na české uživatele? Ty s příponou .cz?
Na doméně nezáleží. Zásadní jsou tři znaky: česká jazyková mutace, nabízení plateb v české měně a reklama cílená na české uživatele. Tím se má na mysli mimo jiné i nabízení sázkových příležitostí typických pro ČR, ať už jde o sázky na nižší soutěže nebo politické události.

LN: Pokud bych si tedy založil stránku s pokerem nebo ruletou ve slovenštině a budu přijímat platební karty, pak se zákona obávat nemusím?
Pokud půjde o stránku v cizím jazyce a nebudou naplněny ani další dva zmiňované znaky, pak se na ni zákonná ustanovení nevztahují.

LN: Poskytovatelé připojení upozorňují, že zablokování webu lze obejít. Čím sofistikovanější řešení blokování bude, tím bude dražší, ale přitom nikdy nebude úplně spolehlivé. Jak se na díváte na tento problém?
Asi nelze čekat, že norma bude stoprocentně účinná. To není žádný zákon. Naším cílem je zlikvodovat drtivou část ilegálního trhu, která mainstremově cílí na českého spotřebitele. Jestliže tu bude nějaký fanoušek organizovaného zločinu, který bude nelegální hazard cíleně vyhledávat a obcházet blokování alternativními platebními metodami a vymoženostmi informačních technologií, pak je třeba proti němu zasáhnout jiným způsobem a budeme věřit, že na něj jinými prostředky dosáhneme. To je ovšem extrémní, nikoliv typický případ, kvůli kterému jsme zákon tvořili. Běžný uživatel se raději přesměruje na legální web, než aby kvůli hře vynakládal tolik úsilí.

Zákon o hazardu zdraží internet, míní odborníci. Účelové tvrzení, oponuje ministerstvo

LN: K čemu pak blokovat stránky, když sami říkáte, že to nebude stoprocentně účinné? Nestačí blokovat finanční transakce? Sázet bez peněz přeci jen není taková zábava.
Stejný argument používají banky. Proč chceme blokovat platby, když budeme blokovat weby. Oba ty způsoby jsou samostatně obejitelné. Pokud jsou použity dohromady, učiní obcházení zákona natolik neatraktivní, že z nelegálního hazardu zbyde jen zlomek jeho současného objemu.

LN: Není to ale opatření, které je do budoucna nebezpečné? Blokování plateb je poměrně standardní nástroj. Není ale možnost blokovat vybrané stránky a tedy obsah internetu zneužitelná?
Když někdo provozuje nelegální hazard v kumbálu v hospodě, je pro veřejnost naprosto normální, že tam vtrhnou celníci a lidově řečeno je „vytahají za uši“. Pokud se to samé má stát na internetu, hovoří se o otevírání Pandořiny skříňky, cenzuře, ohrožování svobody slova a jsme označováni za nedemokratické elementy. Takový nástroj, který tu zavádíme, má 18 států Evropské unie. Zákon také jasně stanovuje, na koho a co cílí – ilegální provoz hazardní hry. Ať už tedy bude na ministerstvu kdokoliv, nesmí podle právního řádu tyto prostředky použít jinak. Pakliže tu budeme mít zřízení, které právní řád ignoruje, tak je problém jinde a je jedno, co v právním řádu je.

LN: Na jednom serveru však může fungovat více různých služeb. Typicky na cloudu. Postavíte celníka do vchodu obchodního domu kvůli tomu, že v jednom z obchodů je nelegální zboží? Není už toto příliš?
Budu-li požadovat blokování až nějaké podvrstvy, v této analogii tedy jednotlivého obchodu nebo stánku, budou si stěžovat poskytovatelé internetového připojení, protože to je příliš drahé řešení. Budu-li chtít blokovat celou doménu, budu za totalitního úředníka s cenzurními deviacemi. Znovu připomínám, že rozhodnutí o blokaci probíhá ve správním řízení, takže provozovatel serveru má dost času, aby závadný obsah odstranil a k blokaci tak nedošlo. Stejně jako majitel obchodního centra může jednoduše vyhodit ze svého obchoďáku prodejce, který prodává nelegální zboží. Pokud to schválně nechá být, je to pro mě zločinec.

LN: Můžeme očekávat, že z českého internetu zmizí velký počet stránek?
Zahraniční zkušenost je taková, že se blokují jednotky stránek. Není to nic masového. Žádné stovky nebo tisíce. Navíc ve chvíli, kdy důvody pro blokování pominou, tak se blokace ruší. Byl jsem v mnoha evropských zemích, kde takový nástroj funguje, a vůbec jsem to nepocítil. Obsah nikdo nemaže, jen ho znepřístupňuje na území České republiky. Velcí zahraniční provozovatelé mají zájem to řešit, ať už se zlegalizovat, nebo se naopak sami pro české uživatele zavírají. Takže kdo ví, třeba vůbec nikoho blokovat nebudeme muset.

LN: Jakým způsobem bude ministerstvo kontrolovat poskytovatele připojení, jestli nelegální stránky opravdu blokují?
Budeme spoléhat na kontrolní namátkové akce, plošně by to asi ani nebylo realizovatelné. Zároveň, aniž bych to přivolával, očekávám, že budeme muset administrovat podněty od uživatelů a sdružení, kteří budou na možné nedodržování upozorňovat. Pokud se to prokáže, pak to budeme samozřejmě řešit a sankcionovat.

LN: Zákon říká, že pokuta následuje, pokud poskytovatel připojení neprokáže, že vynaložil veškeré možné úsilí, aby se uživatel na nelegální stránku nedostal. Co si pod tím máme představit, když – jak už bylo zmíněno – blokování lze vždy nějak obejít?
Pokud uživatel obejde blokování pomocí privátní sítě VPN nebo jiných sofistikovaných nástrojů, pak to pochopitelně není vina poskytovatele připojení. Pokud firma použila některé z metodikou navržených řešení, může být v klidu. Kontroly nebudou probíhat tak, že se ministerští úředníci budou snažit různými způsoby obejít blokování konkrétního operátora. Na druhou stranu samozřejmě nemůžeme považovat za dostatečné opatření, když poskytovatel rozešle svým zákaznkům e-mail, aby na zakázané weby laskavě nechodili.

Zákon o hazardu výrazně zdraží internet, varují odborníci

LN: Jak osobně přijímáte to, že jste na označováni za cenzora a přirovnáváni k aparátům Číny nebo Severní Koreje?
Mrzí mě to, protože za sebou mám nějakou historii práce pro občanskou společnost. A teď bych se měl kát za to, že tu chceme mít nástroj boje proti organizovanému zločinu? Jsem rád, že takový nástroj budeme mít a budeme žít v lepší zemi, kde nebudeme mít ročně stovky sebevražd a desítky tisíc rozvrácených rodin kvůli hazardu. Při řadě diskusí jsem slyšel, že se to snadno rozšíří do dalších oblastí. Jistě, lze takto omezovat třeba trh s nelegálními léčiv nebo se zbraněmi. Organizovaný zločin. Ale ve chvíli, kdy bude toto někdo chtít vztáhnout na obsah a demokratické názory, budu první, kdo proti tomu vystoupí, protože pak je to proti článku 17 Listiny základních práv a svobod.

LN: Není Vám také líto, že se z celého loterijního zákona, který má komplexně bojovat s problémem hazardu ve společnosti, největší debata vede o pár původně vedlejších nebo podpůrných paragrafech?
Je a hodně. Zároveň ale bez těchto ustanovení zákon nemá smysl. Jestliže tu zavádíme celou sadu opatření pro provozovatele, zvyšujeme daně z 20 na 35 procent a tak dále a přitom by tu na druhou stranu byla nelegální konkurence, která by nedodržovala pravidla a neplatila daně, pak by se všechno přesunulo do černé zóny a my bychom se nestačili divit. Je mi to líto ještě víc, když to někdo spojuje s nesvobodnými praktikami.

LN: Kdybyste dělali zákon znovu, dělali byste to stejně?
V základu určitě ano. Kdybych chtěl dělat populistické kroky, vypadal by zákon jinak a byl by k ničemu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.