Průměrná mzda v České republice loni ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27 220 korun, na Slovensku byla ve stejném období podle Statistického úřadu Slovenské republiky průměrná mzda 889 eur (24 020 Kč).
Nyní v Česku podle údajů Českého statistického úřadu žije přes 105 000 Slováků. Jejich největší příliv následoval po rozdělení Československa a jejich zájem o práci v Česku pokračoval až do nástupu krize v roce 2008, kdy byla průměrná mzda na Slovensku o 14 procent nižší než v Česku. Podle údajů portálu Platy.cz je v současné době dokonce ale již o dvě procenta vyšší.
„Po slovenském přijetí eura v roce 2009 se situace výrazně změnila a nyní Slováci již většinou nemají zájem pracovat v Česku. Pokud se chtějí uplatnit v zahraničí, směřují více na západ, kde je to pro ně ekonomicky zajímavé,“ uvedla ředitelka pracovního portálu Profesia.cz Zuzana Lincová.
„V souvislosti s růstem mezd na Slovensku jsme skutečně zaznamenali zpomalení přílivu potenciálních uchazečů ze Slovenska na český pracovní trh,“ souhlasil ředitel personální agentury Hays CR Ladislav Kučera. Zvýšený zájem z řad kvalifikovaných českých zaměstnanců o pozice na Slovensku však nepotvrdil. „Pokud se k relokaci rozhodnou, obvykle je pro ně stále lákavější například sousední Německo,“ dodal.
Také ředitel společnosti ManpowerGroup Jiří Halbrštát potvrdil rostoucí zájem Slováků, kteří dlouhodobě pracovali v Česku, vrátit se zpět na Slovensko, kde je stále více dobře placených příležitostí. Mzdy dělníků v okolí Bratislavy jsou podle něj často vyšší, než jsou mzdy na obdobných pozicích v Brně.
Vývoj nebyl ale stejný u všech profesí. Zatímco kvalifikovaní dělníci a pracovníci ve službách měli na Slovensku v roce 2008 mzdu o 19 procent nižší, nyní je na srovnatelné úrovni. Kvalifikovaní technici vydělávali v Česku o 12 procent více, teď jsou na tom o tři procenta hůře. Na Slovensku byl přitom loni v některých oborech výrazný meziroční růst mezd. Nejvíce si v porovnání let 2015 a 2016 polepšili servisní inženýři (o 61 procent), finanční agenti (o 42 procent) či ředitelé škol (o 29 procent).
„Stále ale přetrvává zájem Slováků v České republice studovat,“ upozornila Lincová. Nejvíce Slováků žije na východě republiky, v krajích, které sousedí s jejich rodnou zemí. Do Česka směřují nyní převážně dva rozdílné typy zaměstnanců, a to vysoce kvalifikovaní experti, kteří jsou přetaženi na lépe placená místa, a dále nekvalifikované osoby z oblastí s vysokou nezaměstnaností. Z oborů jsou nejoblíbenější medicína, stavebnictví, pohostinství nebo informatika, uplatnění najdou také řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a opraváři.
Od roku 2004 se počet cizinců v Česku téměř zdvojnásobil. Mezi cizinci je nejvíce Ukrajinců, a to 23 procent, následují Slováci s 22 procenty a Vietnamci s 12 procenty. Celkem osm procent jich pochází z Ruska, pět procent z Německa a čtyři procenta z Polska. Lidí z EU tu ale může být více, než české úřady evidují, nepotřebují totiž povolení k pobytu.
