„U nás má skoro každý na zahrádce počítačem řízené zavlažování, o vše se stará umělá inteligence, a vy ještě šetříte vodu,“ popisuje Daniel Meron, nový velvyslanec Státu Izrael.
DANIEL MERON
|
LN: Jaké jsou vaše cíle v Praze? Čeho byste chtěl dosáhnout?
Rád bych se věnoval rozvoji ekonomických vztahů. Máme hodně co nabídnout i co získat. Prohlubujeme naši spolupráci zvláště v oblasti výzkumu, vývoje a špičkových technologií. Vicepremiér Andrej Babiš prohlásil na nedávné konferenci hnutí ANO, že se můžete z izraelského příkladu poučit, jak přejít k chytré ekonomice budoucnosti. To mě velmi překvapilo a potěšilo.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek zase v Izraeli podepsal řadu důležitých dohod o spolupráci v mnoha technologických a vědeckých oborech. Ministr životního prostředí Richard Brabec se před pár dny vrátil z Izraele, kde jsme mu nabídli spolupráci v oblasti vodohospodářského know-how.
Není to málo, ale chtěl bych ještě víc. Dobrým příkladem může být Austrálie, která před pár lety vyslala do Izraele velmi aktivního velvyslance, jenž přesvědčil svou vládu, aby otevřela vlastní výzkumné hi-tech centrum v Herzliji, kousek od Tel Avivu.
LN: Koncem loňského roku česká vláda rozhodla o koupi izraelského radaru. Jaký to bude mít význam?
Je to důkaz našich výjimečných vztahů s Českou republikou a má zásadní, strategický význam. Jde o mezivládní dohodu, která není jednostranná, ale budou se na ní podílet i čeští partneři. Čísla vzájemného obchodu za loňský rok byla rekordní i díky prodeji aut Škoda, která jsou v Izraeli mimořádně populární, a i pro automobilku samotnou jsme dnes významný trh.
Česko se musí stát centrem obchodu, udržet doma marži. Cesta vede přes Izrael |
LN: Jel jste někdy ve škodovce?
Jistě, skoro všechny vozy taxi jsou v Izraeli škodovky.
LN: Jaký je tedy další potenciál česko-izraelského obchodu?
Myslím, že jsme na správné cestě, i díky Škodě Auto, ale nejen jí. Samozřejmě bych rád viděl více izraelských výrobků směřujících sem do Česka.
LN: Prezident česko-izraelské obchodní komory prohlásil, že nejlepší cestou jsou společné investice na trzích ve třetích zemích. Měli bychom se tudy vydat?
Je to určitě jedna z cest, kterou se vydává řada firem. Vaší výhodou je bezesporu vysoká kvalifikace a levnější pracovní síla, ale máte především výhodnou geografickou polohu. Sice nemáte přístup k moři, ale Hamburk není daleko. Česko by se mohlo stát centrem pro okolní země, pro trhy, jako je Polsko a Slovensko.
LN: Ale v čem může být spojení s Izraelem prospěšné českým firmám?
Máme řadu dobrých mezinárodních dohod a úzké vztahy s mnoha zeměmi. Naše firmy tam mají zkušenosti a mohou českým partnerům pomoct otevřít dveře. V USA, ve východní Asii, jako například v Singapuru, v Austrálii a dalších. Ve velkém vstupujeme na trhy Indie a Číny. Zrovna tam jsou v některých oblastech zdrženlivější z diplomatických důvodů, ale čísla za poslední léta ukazují obrovský nárůst.
Jmenování nového izraelského velvyslance Daniela Merona na Pražském hradě.
Máme také velkou výhodu, že mnoho Izraelců mluví několika jazyky, v poslední době je na vzestupu čínština. Jsme velmi dobří v hledání a otevírání nových trhů, protože v nejbližším okolí jsme v jisté izolaci.
LN: Velkou výzvou pro naši výrobní ekonomiku je digitální transformace a nástup robotů. Jaké jsou v této oblasti možnosti spolupráce?
Digitální oblast je jedna z hlavních, kde máme značné know-how a kde už spolupráce probíhá. Na vládní úrovni probíhá už kooperace s panem ministrem Bělobrádkem a i například s ministrem zdravotnictví Ludvíkem. Velmi důležité je pro obě naše země zemědělství, kde můžeme nabídnout velmi pokročilé automatizované systémy.
Například téměř každý Izraelec má na zahradě počítačem řízené zavlažování. Zahrady se nemusíte ani v létě, ani v zimě vůbec dotknout, umělá inteligence se stará sama – a vy máte krásnou zahradu, a ještě šetříte vodou.
LN: Byl jste jmenován velmi narychlo, během šesti týdnů, je to obvyklé?
Česko je rozhodně jedním z největších přátel Izraele a je pro nás velmi důležité, proto se vláda rozhodla post velvyslance nenechávat dlouho neobsazený. Tuto středu jsem se setkal s prezidentem Zemanem a předal mu své pověřovací listiny.
Tel Aviv může nahradit Londýn i USA. Izraelci lákají nadějné české firmy |
Bylo by asi příjemnější přijet do Prahy z Jeruzaléma v létě, až bude trochu teplejší počasí, ale zvykám si velmi rychle.
LN: Vidíte nějaké možnosti v oblasti začínajících firem a startupů? Mohlo by se Česko a Praha pro ně stát bránou do Evropy?
To by bylo samozřejmě úžasné. Ale i opačným směrem, vidíme tady spoustu talentů, vidíme, že je tady velký potenciál pro hi-tech. A kolegové se už potkali se studenty nejen v Praze, ale i třeba v Olomouci. Samozřejmě vtom budeme pokračovat.
LN: Je to zajímavá oblast i pro izraelské investory? Mají zájem přijet do Prahy?
Především, Izraelci milují Prahu. Podle průzkumů je oblíbenější než jiná města včetně třeba Vídně nebo Paříže. A to je samozřejmě velké plus. V Praze působí několik významných izraelských investorů a developerů. S některými jsem se už setkal a říkali, že se jim zde daří dobře. Takže ano, myslím, že je tady opravdu velký prostor pro spolupráci.
LN: Máte nějaký osobní vztah k České republice?
Poprvé jsem o ní slyšel od svého strýce, manžela mé tety, jehož rodina byla napůl z Třebíče a napůl z Bratislavy. Ztratil celou rodinu během holokaustu a sám prošel sedmi koncentračními tábory. Nakonec se přestěhoval do Austrálie. Podruhé to bylo díky mé ženě, jejíž rodina z velké části pochází z okolí Uherského Hradiště. Její prateta se vdala za známého spisovatele českého původu Viktora Fischla, který emigroval do Izraele, a byl nám dokonce ina svatbě.
Potřetí pak, když jsem byl poradcem prezidenta Ezera Weizmana a na návštěvu přijel Václav Havel. Prezident Weizman tehdy vyprávěl, že v roce 1947 se v Československu cvičil jako pilot na letounech Messerschmitt, aby se posléze vrátil do Izraele bojovat za jeho nezávislost.
Další a dnes již téměř zapomenutý příběh se týká tehdejšího československého ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, kterého shodou okolností připomíná nový český film. Právě ministr Masaryk vystoupil v roce 1947 na půdě OSN a vyjádřil podporu k založení samostatného židovského státu. Velmi také pomohl při poválečném přesunu uprchlíků a přeživších holokaust do nově vznikající země. Jak napsal náš první premiér David Ben Gurion, československá pomoc hrála zcela zásadní roli při vzniku našeho státu. Dodnes si jí velmi vážíme.
LN: Jaké jste měl vztahy s Českou republikou v rámci vašeho působení u OSN?
S českou diplomacií jsme často spolupracovali. V roce 2012 bylo také Česko jedinou zemí EU, která s osmi dalšími státy hlasovala proti uznání Palestiny jako pozorovatelského státu OSN. A to jsou věci, které nezapomínáme.
Česko dává na obranu proti kyberzločincům méně než jiné země. ‚Jen‘ půl miliardy |
LN: Čekáte nějakou změnu v mezinárodních vztazích kvůli probíhajícím globálním změnám?
Ano, změny už probíhají, i když nejsou tak rychlé a viditelné. Izrael rozšiřuje své mezinárodní konexe. Premiér Netanjahu byl například nedávno jako první izraelský předseda vlády v Singapuru a v Austrálii. Předtím se setkal s hlavami afrických států, byl v Kazachstánu a Ázerbájdžánu, což jsou muslimské země. Rozšiřujeme vztahy s řadou muslimských zemí a poslední dobou se výrazně prohlubují i vztahy s Indií a Čínou. Samozřejmě i se zeměmi visegrádské čtyřky.
Je to tedy jistý trend, i když se zatím neprojevuje v hlasování v OSN, kde jsme stále jedním z hlavních cílů rezolucí, které bohužel vůbec nikomu nepomáhají.
LN: Jaká je role české diplomacie v této mezinárodní hře?
Je velmi důležitá, a to zvláště v rámci Evropské unie, kde vy jako jedni z mála podporujete jedinou demokratickou zemi na Středním východě. A nejsou to jen politici, ale i obyčejní lidé, které jsem tady zatím potkal. Cítím, že zde lidé mají k Izraeli velmi kladný vztah.
LN: Zůstanou při současných změnách v Evropě a USA otevřené dveře obchodu mezi EU, Českem a Izraelem?
Nevím o žádných změnách. Jsme velmi otevření jak exportu, tak importu. Snažíme se o co nejlepší obchodní dohody, a co se týče našeho průmyslu, rozhodně nejsme přehnaně ochranářští. Samozřejmě s výjimkou ochrany vlastní kultury, ale to je normální, že se každý stát snaží střežit, co je mu drahé.
LN: Jak se díváte na problematiku uprchlíků, kteří by měli přijít do Česka?
Velmi důležitá je práce, kterou Češi odvádějí na místě, přímo v uprchlických táborech. Myslím, že se málo ví o tom, že čeští lékaři zachránili život přibližně 600 dětí přímo v Jordánsku nebo tady. Plus nespočtu dalších velmi pomohli. Podobně to děláme i my. V nemocnicích podél naší ne zrovna klidné hranice se Sýrií jsme ošetřili nebo léčili již více než 1000 Syřanů. Tito lidé se následně vrátili zpět do Sýrie.
Před lety k nám přes otevřenou hranici v poušti přišlo více než 100 tisíc lidí z Afriky. Izrael je jediná vyspělá země, která je dostupná pro Afričany suchou nohou. Následně si vláda uvědomila, že nemůžeme zůstat zcela otevření, protože by k nám přišel třeba další milion lidí. To už bychom nemuseli zvládnout. To neznamená, že by nás nezajímalo, co se děje v Africe, ale museli jsme přijmout opatření i z bezpečnostních důvodů a volnou migraci zastavit. Proto si myslím, že práce a humanitární pomoc v zemích, odkud uprchlíci proudí, je velmi důležitá.
LN: Jaká by byla vaše rada pro případnou kulturní a společenskou integraci uprchlíků?
Úspěch integrace imigrantů do izraelské společnosti tkvěl v tom, že příchozí přijali naše základní hodnoty. Tedy to, že jsme otevřená, demokratická společnost s rovnými právy pro všechny občany, úctou k ženám a zákonům.
