Podle ministerstva však přesto není možné jednoznačně určit, že by se v některé ze zkoumaných zemí, tedy v Německu, Rakousku, Slovensku, Maďarsku a Česku, prodávaly kvalitnější potraviny. Jurečka odlišné složení považuje za nepřijatelné.
„Testy, které provedli odborníci z VŠCHT, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující,“ řekl Jurečka. Z 21 výrobků byly shodné tři, 13 komise označila za odlišné, pět výrobků pak za mírně odlišné. U pěti výrobků pak bylo odlišné plnění při rozměrově naprosto stejném balení.
Západ je na tom lépe
Například srovnávané rybí prsty měly v západních státech více masa. Prací prášek měl zase více aktivních látek. Tulip Luncheon Meat z Německa pak obsahoval vepřové maso, v českém je pak drůbeží separát. Ministr chce výsledky průzkumu použít jako argument při vyjednávání o řešení kvality potravin na evropské úrovni.
Například u srovnání pracího prášku Persil je v Maďarsku, Slovensku a v Česku podíl aktivní látky na dávku praní kolem zhruba 9,5 gramu, v Německu a v Rakousku pak okolo 11,3 gramu.
Rybí prsty značky Iglo obsahují na českém trhu o 7 % masa méně než v Německu.
U rybích prstů Iglo pak prodejci ve státech na západ od ČR deklarují 65 procent masa, což je o sedm procent více než ve zbývajících třech státech. Analyticky bylo zjištěné, že v ČR byl skutečný podíl masa 50,2 procenta, v Německu pak 63,8 procenta. Výrobky jsou přitom balené ve stejném závodě. Podle Jurečky navíc bylo německé balení levnější.
Například Potravinářská komora ČR před dvěma roky informovala, že podle jejího testu se pod stejnou značkou v Německu nakoupí dvě třetiny potravin levněji než v ČR, navíc jde často o kvalitnější výrobek. Cenový rozdíl byl podle komory i větší než třetina hodnoty.
