Lidovky.cz

Kdo má na Googlu ‚právo být zapomenut‘? Češi už podali 25 tisíc žádostí

Ekonomika

  15:30
PRAHA - Češi už podali přes 25 tisíc žádostí o vymazání nežádoucích webových odkazů spjatých se svojí osobou. Francie teď po Soudním dvoru EU žádá, aby takzvané „právo být zapomenut“ platilo celosvětově. Google totiž odkazy maže jen z evropských verzí svého vyhledávače.

Vyhledávač Google. foto: Shutterstock

Marně žádal usvědčený hříšník společnost Google o vymazání internetového odkazu vyhledávače na článek v deníku Blesk, který napsal, že stěžovatel před lety spáchal závažný trestný čin, strávil dva měsíce na útěku před policií a následně byl odsouzen. Jinak jsou ale Češi v uplatňování svého „práva být zapomenut“ jedni z nejúspěšnějších v Evropě.

Brusel vzal Google kladivem. Začala válka se Sillicon Valley?

Šanci nechat z vyhledávání zmizet nechtěnou část své historie mají Češi i další obyvatelé Evropské unie od roku 2014. A to díky Mariovi Costejovi Gonzálezovi ze Španělska, kterého v roce 1998 dohnaly dluhy až k dražbě obstaveného majetku. Přestože veškeré dluhy splatil, stránka s informacemi o dluzích na webu zůstala a ve vyhledávání se zobrazovala u jeho jména, čímž mu kazila pověst.

Soudní dvůr EU však tehdy Googlu přikázal, aby na Gonzálezovu minulost zapomněl a stránku nadále nezobrazoval. Jenže právo být zapomenut platí jen v Evropě. A evropský soud teď má rozhodnout, zda mají nechtěné odkazy mizet z internetu i globálně. Boj o svobodu slova na internetu se opět rozhořel naplno.

Češi za tři roky poslali Googlu přes 25 tisíc žádostí o odstranění nežádoucích odkazů, uspěli v 51 procentech případů. To je nadprůměrný výsledek: z celoevropských statistik firmy totiž vyplývá, že z 1,8 milionu žádostí jich Google zamítl skoro 57 procent.

Nařízení se ovšem týká všech vyhledávačů, tedy i Bingu od Microsoftu nebo českého Seznamu. Ten však dosud údajně eviduje jen pár desítek žádostí.

Neústupní Francouzi

Možná i proto český Úřad pro ochranu osobních údajů řeší jen jednotky podnětů spjatých s tímto evropským právem. Jeho francouzský protějšek CNIL je v tomto ohledu aktivnější a aktuálně chce po Nejvyšším soudu EU v Lucemburku, aby Googlu a dalším vyhledávačům přikázal mazat odkazy ze všech národních mutací.

Dosavadní praxe je taková, že například při úspěchu českého žadatele odkaz zmizí jen z vyhledávání na Google.cz a z evropských domén. Může se ale objevit třeba na americké verzi Googlu, kterou Evropané mohou používat také. Právě za to firma dostala loni ve Francii pokutu sto tisíc eur (zhruba 2,6 milionu korun). Stávající praxi přesto měnit nehodlá.

Podíl úspěšných a neúspěšných žádostí o „zapomenutí“.

„Každý stát by měl mít možnost hledat rovnováhu mezi právem na svobodné vyjádření a ochranou soukromí do té míry, kterou si sám zvolí, ne na základě rozhodnutí jiné země,“ uvedl pro LN Peter Fleischer, který má v Googlu právní agendu ochrany soukromí na starost. „Děláme to proto, abychom zajistili, že každý má přístup k obsahu, který je legální v jeho zemi. Jsme připraveni hájit náš případ u Soudního dvora Evropské unie,“ dodal Fleischer.

S tím v zásadě souhlasí i český konkurent Googlu Seznam. „Evropská legislativa je platná pro státy EU. Nevidíme důvod tato pravidla vyžadovat za hranicemi EU, pokud jsou tak specifická, že neodpovídají tomu, jak globální internetový trh funguje,“ řekla mluvčí firmy Irena Zatloukalová.

Dvojsečné opatření

Nebývá to obvyklé, ale technologickým firmám v tomto případě dávají za pravdu i ochránci soukromí. Globální aplikace práva být zapomenut sice podle nich není cenzurou, mohla by se ale vymstít. Řešení celé situace ztroskotává na tom, že internet nezná geografické hranice.

„Je to poněkud dvojsečné. Na jednu stranu je pochopitelné, že pokud má právo být zapomenut efektivně fungovat, mělo by fungovat na všech vyhledávacích platformách, ideálně celosvětově. Na druhou stranu je ale zjevné, že toto může kolidovat s právem jiných států, například s právem na svobodu slova v USA,“ vysvětluje Jan Vobořil, výkonný ředitel neziskové organizace Iuridicum Remedium zabývající se ochranou občanských svobod.

„Podobný postup by mohl dopadnout na nás i obráceně. Co když například Čína bude požadovat v souladu se svojí legislativou obdobně celosvětově odstraňování odkazů na vybraná témata, třeba hnutí Fa-lun-kung, i ve vyhledávání v EU?“ upozorňuje Vobořil.

Zažádat o vymazání lze u Googlu prostřednictvím online formuláře. Stačí doložit digitální kopii průkazu totožnosti a webovou adresu každého nežádoucího odkazu s vysvětlením, proč je nevhodný. Firma pak přihlíží k aktuálnosti informací ik tomu, zda je jejich dostupnost ve veřejném zájmu.

Pokud budou souviset třeba s podvody, pracovním pochybením, odsouzením za trestný čin či veřejným působením v roli státního úředníka, žadatel se patrně výmazu nedočká – stejně jako onen Čech v úvodu článku. Ovšem o dluzích jistého Gonzáleze, díky jehož sporu s Googlem mohou Evropané nyní požadovat vymazání nelichotivých odkazů, se na internetu dočtete právě kvůli průlomovému rozsudku dodnes.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.