Lidovky.cz

Made in China? Levné oděvy z Číny šijí i severokorejští nevolníci

Ekonomika

  17:00
TAN-TUNG - V úzkých uličkách textilních továren na rozhraní Číny a Severní Koreje se za šicími stroji hrbí drobné dělnice. Černé kabáty, které právě šijí pro svého čínského zaměstnavatele, ponesou možná logo známé značky, která si potrpí na rovné pracovní podmínky. Jenže severokorejské šičky dostávají za svou práci stěží polovinu platu obvyklého v Číně – a navíc ještě velké části z toho, co jim zbude, musejí odevzdat vládě v Pchjongjangu.

Severokorejské dělnice šijí oblečení v jedné z továren průmyslové zóny Kesong. foto: Reuters

O špatných pracovních podmínkách a zneužívání zahraničních dělníků nyní informovala agentura Reuters. Její reportéři navštívili pohraniční čínské město Tan-tung, přes něž prochází většina obchodů se Severní Koreou.

Zástupci textilních továren zde fungují jako prostředníci mezi čínskými dodavateli a nákupčími z USA, Evropy, Japonska, Kanady, Ruska i Jižní Koreje. „Přijímáme objednávky z celého světa,“ potvrdil Reuters jeden z místních podnikatelů.

Nové triko raději hned vyprat. Směs chemikálií v oblečení není zcela probádaná

Čínští obchodníci dodají továrnám v KLDR materiál, místní dělníci pak oděvy ušijí a opatří štítkem Made in China. Nejdůležitější je nízká cena. Čínští výrobci vyvezením zakázky do Severní Koreje mohou ušetřit až čtvrtinu nákladů.

„Severokorejští dělníci dokáží denně vyrobit o 30 procent více oblečení než Číňané,“ řekl agentuře Reuters čínský byznysmen, který chtěl zůstat v anonymitě.

„V Severní Koreji nemůže dělník odejít na záchod, kdy se mu zachce, zpomalil by celou výrobní linku. Navíc čínští dělníci pracují jen pro peníze; přístup Severokorejců je jiný – věří, že pracují pro svou zemi, pro svého vůdce.“

Jejich mzdy jsou přitom výrazně nižší, než je v regionu obvyklé. Minimální měsíční mzda činí v přepočtu asi 75 dolarů, průměrná 160. Pro srovnání: čínští dělníci si v průměru vydělají 450 až 750 dolarů měsíčně.

Dělníci v továrně H&M zničili šicí stroje a zbili manažera. Chtěli vyšší plat

„Mzdy jsou teď v Číně příliš vysoké. Není proto divu, že se mnoho objednávek posílá do Severní Koreje,“ potvrdila Reuters jedna z místních obchodnic.

Že o skutečných podmínkách výroby nemají občas ponětí ani velké značky, které šijí v Číně, ukázal loňský případ australského výrobce sportovního oblečení Rip Curl. Ten zjistil, že jeho oblečení pro lyžaře sice neslo označení Made in China, ale ve skutečnosti ho vyrobili v Severní Koreji.

Ještě loni představovaly pro Severní Koreu textilie hned po uhlí a dalších nerostech druhou největší exportní komoditu. Podle jihokorejské agentury pro podporu obchodních investic KLDR ročně vyvezla textil za více než tři čtvrtě miliardy dolarů ročně.

Rada bezpečnosti OSN uvalila zkraje srpna na Severní Koreu další sankce poté, co totalitní země disponující jaderným arzenálem cvičně opět odpálila balistickou raketu. Rozšířené obchodní embargo se však týká pouze vývozu uhlí, železa, olova, železné rudy nebo ryb a mořských plodů.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.