„Myslím, že se vyvinulo vše, co si dovedete představit. Pro většinu lidí to ale není o produktech. To, co teď potřebujeme, je vrátit se ke klientovi a jeho pohodlí,“ říká ve svém prvním rozhovoru pro česká média, který poskytl magazínu Index LN.
Jako příklad uvádí rozpoznání identity zákazníka po hlase, které se používá ve slovenské Tatra bance, jejímž je rakouská banka většinovým vlastníkem.
DALŠÍ ČTENÍ: |
„Je to velmi pohodlné. Zavoláte, řeknete jméno, systém vás rozpozná a nemusíte mít žádné identifikační číslo, které budete lovit po kapsách či přemýšlet, jaké vlastně je,“ vysvětluje Strobl.
„Raiffka“ chce přijít i s dalšími inovacemi, které se týkají identifikace. Třeba prostřednictvím Skypu či jiné technologie. „Ukážete na kameru svůj pas i tvář a stanete se naším zákazníkem. To teď nejde, ale do budoucna bychom s tím mohli začít,“ říká Strobl.
V bankovnictví působí již 28 let, a jak tvrdí, jestli ho něco dosavadní kariéra naučila, pak to, že plánování není až tolik důležité a nikdy ani nebylo. „Pro jakoukoliv organizaci je spíše důležité mít schopnost přizpůsobit se měnícímu prostředí. Je obtížné udělat jakýkoliv výhled přesahující horizont tří let,“ uvádí.
Banka na dietě
Rakouská bankovní skupina, která je většinovým vlastníkem české Raiffeisenbank, páté největší banky v Česku, v poslední době zeštíhlila. Zbavila se části aktivit v Bělorusku, na Ukrajině a ve Slovinsku, loni zavřela českou banku Zuno a v neposlední řadě se odehrálo i spojení Raiffeisen Bank International (RBI) s Raiffeisen Zentralbank (RZB).
„Náš kapitálový poměr nebyl oproti ostatním bankovním skupinám na takové vysoké úrovni. Museli jsme se rozhodnout, jak ho zlepšit, takže jsme se museli něčeho vzdát. Upřímně řečeno, naše aktivity například v Asii či ve Spojených státech byly vzhledem k velikosti tamních trhů skutečně velmi malé,“ říká Strobl.
Raiffeisen Bank International se podle něj teď bude soustředit na trhy, kde má více zákazníků.
„Tam, kde jsme zůstali, máme více než 16 milionů klientů. Na trzích, které jsme opustili v zámoří, jsme jich měli maximálně několik stovek,“ vysvětluje Strobl. Jak tvrdí, útlum aktivit je součástí přirozeného cyklu. „Když jsem studoval, tak mi můj profesor bankovnictví říkal, že banky jsou krví a plícemi ekonomiky. Někdy trh roste a někdy zažíváme útlum,“ vysvětluje.
Češi jsou inovativní konzervy, nejradši mají hotovost, tvrdí bankéř ČNB |
Pokud jde o konec banky Zuno, množství služeb, které nabízela, bylo podle Strobla příliš malé na to, aby mohla být úspěšná. „Digitální bankovnictví, které jsme nabídli bývalým klientům Zuna v rámci české Raiffeisenbank či slovenské Tatra banky je velmi dobré, takže jim snad nebude značka Zuno chybět. Rozhodně o nic na kvalitě nepřišli. Pro koho to bylo nákladné, jsme byli my. Něco jsme vyvinuli a pak to zavřeli,“ říká.
Jak Strobl tvrdí, rakouská skupina se vzdala cíle být nutně mezi největšími bankami v zemích, kde působí.
„Nepotřebujeme být na nejvyšších příčkách. Vezměte si například Rusko. Tam jsme v první desítce, ale spíše až na tom desátém místě. Náš tržní podíl je menší než dvě procenta. Na druhou stranu jsme velmi silní kolem Moskvy a Petrohradu. Moskevský region má nějakých 25 až 30 milionů obyvatel. My tam máme 1,5 milionů klientů. To je dobré číslo,“ říká Strobl.
Exkluzivní rozhovor s šéfem Raiffeisen Bank Johannem Stroblem čtěte v magazínu Index, který vychází v pondělí 2. října jako součást LN.
