Několik firem už je kvůli těmto problémům vyšetřováno a další šetření Brusel připravuje, stejně jako legislativní protiopatření.
To, že určování maximálních či minimálních koncových cen výrobcem je nelegální, není nic překvapivého. Přesto se podle zjištění eurokomise s cenovými omezeními setkalo na 42 procent e-shopů. Jde tak s přehledem o nejčastěji zjištěné narušení hospodářské soutěže v internetovém maloobchodě.
Hackeři napadli e-shop Mall.cz, stovky tisíc emailů mohly uniknout |
„Různé připomínky vyjádřené maloobchodními prodejci poukazují na to, že výrobci používají stanovení cen pro další prodej,“ píše se ve zprávě.
Výrobci navíc často sledují internetové maloobchodní ceny za pomoci softwaru pro stanovení cen a odchylky od vlastní cenové politiky tak odhalí prakticky okamžitě. „Díky tomu mohou výrobci podnikat odvetná opatření proti maloobchodním prodejcům, kteří se od požadované cenové úrovně odchylují. Může dokonce dojít k omezení pobídek pro maloobchodní prodejce,“ uvedla Evropská komise.
Cenou nátlak začíná
S diktátem výrobců se přitom setkávají i čeští prodejci. Regionální data však Evropská komise kvůli ochraně jednotlivých společností nezveřejnila.
„Zaznamenali jsme to, ale bohužel k tomu nejsou konkrétní data. Jedná se o velice citlivou věc, spousta informací je neveřejných,“ konstatuje Ondřej Klega z poradenské společnosti Acomware, která se zabývá e-commerce trhem.
„Velký e-shop má samozřejmě úplně jinou vyjednávací pozici než malý e-shop, který musí poslouchat. Zvlášť v Česku, kde jsou těch malých tisíce, to logicky je problém,“ potvrdil LN jeden z tuzemských provozovatelů internetového obchodu, který si z pochopitelných důvodů nepřál zveřejnit své jméno.
Brusel už zahájil vyšetřování firem jako Asus, Denon & Marantz, Pioneer nebo Philips, v jehož případě se vyšetřování vrací až do roku 2013. „Plně spolupracujeme s Evropskou komisí, ale vzhledem k tomu, že šetření stále probíhá, nemůžeme sdělovat podrobnosti,“ uvedla mluvčí Philipsu Anna Hogrebeová.
Další firmy, třeba výrobce kávovarů De Longhi nebo fotografického vybavení Manfrotto, raději samy začaly přezkoumávat své obchodní postupy. Hrozba vyšetřování se totiž podle Komise netýká jen výrobců elektroniky.
Přísnější kontroly
„Některé praktiky podniků na trzích elektronického obchodování mohou omezovat hospodářskou soutěž tím, že nepřiměřeně limitují distribuci produktů v celé EU,“ uvedla komisařka odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová. V síti jejího týmu v posledních měsících už uvízly i firmy z oděvního průmyslu (třeba Guess) či z cestovního ruchu (řetězec Meliá Hotels).
V Česku je podle Klegy z Acomwaru pozoruhodná situace například v segmentu rychloobrátkového zboží, kde české e-shopy nakupují zboží dráž, než za kolik se v Polsku prodává spotřebitelům.
„Podle soutěžního práva Evropské unie výrobci mohou maloobchodní cenu pouze doporučovat. To už ale nezahrnuje jednání stylem: ,Když to nedodržíte, nedostanete navázaný bonus‘ nebo rovnou ‚Ukončíme naše dodávky‘,“ vysvětluje advokátka Deloitte Legal Miroslava Kuklincová.
Šetření však odhalilo i další časté nešvary. Výrobci například obchodníkům zakazují jejich zboží prodávat přes velká virtuální tržiště, jako eBay, Amazon či Aukro. Často si také do podmínek kladou, že prodejce musí mít kromě internetového obchodu i kamennou prodejnu, což rovněž může vést k diskriminaci.
Komise už proto připravuje novelizace pravidel týkajících se třeba přeshraničního prodeje nebo velkoobchodních vztahů. Představit by je měla v příštím roce. Co se cenových omezení týká, tam se chce vydat hlavně cestou přísných kontrol a koordinace jednotlivých členských států.
„Na základě zjištění odvětvového šetření budeme intenzivněji spolupracovat s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž,“ slibuje Evropská komise.
