Zřejmě nejkřiklavějším příkladem jsou evropské dotace. Kvůli zpoždění, které země při jejich čerpání nabrala, teď dostane se sílící měnou i méně peněz.
EU a Japonsko vytvoří od roku 2019 největší zónu volného obchodu |
„V aktuálním programovém období činí alokace pro Česko zhruba 24 miliard eur. Před rokem, tedy při kurzu 27 korun za euro, to znamenalo kolem 650 miliard korun, kdežto při dnešním kurzu je to jen nějakých 610 miliard. Posílení kurzu od skončení intervencí tedy snížilo balík dotačních peněz z fondů EU o 40 miliard korun,“ vypočítává ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Pro firmy o dvě miliardy méně
Nepříznivou situaci dobře ilustruje třeba dotační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
„Podle původního programového dokumentu byla na rok 2015 plánována finanční alokace k vyčerpání necelých 30 miliard korun při kurzu 27 korun za euro. Podařilo se ale vyčerpat jen malou část. Tyto prostředky lze sice získat až do konce roku 2018, ovšem při dnešním kurzu přibližně 25,5 koruny za euro je částka v korunách asi o dvě miliardy nižší,“ říká Jan Hanuš, vedoucí oddělení KB EU Point a zároveň předseda pracovní skupiny pro evropské fondy v České bankovní asociaci.
A tratit nebudou jen podnikatelé či firmy. Lidé dostanou například nižší náhrady, pokud se jim zruší let nebo ztratí zavazadlo. Odškodnění se přitom pohybuje v řádu stovek eur. Záleží však na délce zpoždění i na tom, jestli se klient nakonec do cílové destinace dostane v určitém časovém rozmezí.
„V tomto případě odesíláme částky v eurech, příjemci je částka na účet připsána v měně, v jaké je veden jeho účet, podle kurzu a podmínek stanovených bankou příjemce,“ upřesňuje mluvčí ČSA Daniel Šabík.
Náhrada klientovi náleží i v případě ztráty zavazadla, kde je však situace složitější. V tomto případě se kompenzace přepočítává podle kurzu ČNB pro takzvanou SDR – měnovou a účetní jednotku užívanou v rámci Mezinárodního měnového fondu. Váha eura v ní představuje asi 30 procent.
Chybějící lidé trápí export víc
Sílící koruna dopadá i na exportéry. Podle výpočtu Raiffeisenbank sníží každé posílení koruny tempo růstu exportu zhruba o 0,44 procentního bodu.
„Současné posilování koruny by ukrajovalo z meziročního růstu vývozu až 2,6 procentního bodu. Ale protože je téměř polovina exportérů zajištěna a stále více firem využívá nejúčinnější zajištění – přirozený hedging (zjednodušeně řečeno firmy nakupují i prodávají v eurech – pozn. red.), dopad posilující koruny na export je pravděpodobně ještě slabší,“ říká hlavní ekonomka banky Helena Horská. „Proti nedostatku lidí ale zajištění neexistuje,“ dodává s tím, že nouze o pracovní sílu způsobuje zpomalení růstu exportu až o pět procentních bodů, což se rovná měsíční ztrátě 15 miliard korun z hodnoty vývozu.
Český trh práce je prakticky vyčerpaný. Dá se čekat další zvyšováním mezd |
Silnější koruna, která zpevňuje vytrvale od ukončení kurzového závazku 6. dubna, snížila i pojištění vkladů občanů a firem. Ty jsou ze zákona garantované včetně úroků až do 100 tisíc eur. Počátkem dubna tak měli lidé při kurzu 27,04 koruny za euro jistotu, že by v případě krachu finanční instituce dostali zpět až 2,704 milionu korun.
Koncem listopadu se ale koruna podívala na několik dní pod psychologickou hranici 25,5 koruny za euro. Včera se například kurz pohyboval kolem 25,6 koruny. Jinými slovy lidé dnes mají pojištěno přibližně o 140 až 150 tisíc korun méně než v době trvání kurzového závazku. K němu centrální banka přistoupila v listopadu 2013 a trval až do letošního dubna.
Pravda ovšem je, že dnešní úroveň kurzu není pro Čechy nic nového. Odpovídá totiž hladině z roku 2013.
