„Z pohledu malých a středních firem a živnostníků patří mezi pozitivně vnímané změny rozšíření možnosti odpočtu na dítě a vyživovanou manželku pro osoby samostatně výdělečně činné využívající výdajový paušál. Velmi negativně je vnímáno klíčové legislativní opatření příštího roku, jímž je evropské nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, které se podle našeho průzkumu dotkne dvou třetin podnikatelů,“ řekl předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Zikeš očekává úpravy elektronické evidence tržeb (EET). Podporuje jej s logickými místními úpravami, například stanovením paušální daně pro živnostníky s ročním obratem do 750 tisíc korun, a vyjmutím další nelogičností. „Dále předpokládáme změny v daňových zákonech, u nichž čekáme na přesné parametry. Uvítáme snížení daňového zatížení podnikatelů,“ dodal.
Zvýšení minimální mzdy o 1200 korun
Analytička Hospodářské komory Karina Kubelková upozornila, že od ledna 2018 čeká podnikatele zvýšení minimální mzdy o 1200 Kč na 12 200 Kč. S tím jde ruku v ruce i zvýšení zaručených mezd a podniky musí upravit i své vlastní mzdové tabulky. Opětovný skokový nárůst minimální mzdy bez vazby na produktivitu práce je podle ní dalším z regulatorních opatření, která s sebou nesou řadu rizik pro podnikatelský sektor.
Od ledna je také v účinnosti novela stavebního zákona a s ním související zákony. Podle Hospodářské komory nenaplnila původní očekávání, aby se výrazně urychlily a zjednodušily povolovací procesy staveb. Komora ji považuje za přínosnou z pohledu investorů, protože přinesla řadu dílčích pozitivních změn, nicméně dlouhodobě usiluje o nové stavební právo. V roce 2018 čekají na podnikatele také dvě novely zákona o nemocenském pojištění, podotkla Kubelková.
Ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hejduková připomněla zavedení tzv. dlouhodobého ošetřovného nebo novou úpravu podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Co se týče legislativních změn, jejichž projednávání i přijetí v roce 2018 očekává, jde například o dotažení již dříve předložených návrhů v oblasti exekucí, oddlužení, transparentnosti lobbingu či důchodů. „Naším hlavním přáním je, aby veškeré přijímané právní úpravy byly srozumitelné, aplikovatelné v praxi a aby nevytvářely další administrativní bariéry pro podnikatele,“ uzavřela.
GDPR se od konce května týká všech firem, státních institucí, neziskových organizací i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Komplikací je skutečnost, že česká vláda zatím nezveřejnila přesné znění nového zákona, který bude požadavky GDPR začleňovat do české legislativy. Souhlas se zpracováním osobních údajů podle nových pravidel musí dát miliony lidí. Obnovou tak bude muset projít drtivá většina databází, kterými disponují například internetové obchody, ale i lékaři, školy či zaměstnavatelé.
