Lidovky.cz

Skotský ostrůvek je domovem většiny curlingových kamenů. Zásoby ale v roce 2020 končí

Ekonomika

  11:30
AILSA CRAIG/PRAHA - Odhaduje se, že plných sedmdesát procent všech curlingových kamenů pochází z malého ostrůvku Ailsa Craig na jihovýchodě Skotska. Díky svému geologickému složení je vyhaslá sopka pro produkci kamenů na jeden ze zimních olympijských sportů ideálním místem. Dnes už se tam však netěží a současné zásoby vydrží jen do roku 2020.

Ailsa Craig teď čeká alespoň 32 let bez lidské stopy. foto: WikiMedia

Ve světovém měřítku se jedná o malou hroudu země čouhající z moře jen šestnáct kilometrů od východního pobřeží jižní části Skotska. Pro svět curlingu je ostrov Ailsa Craig ale mekka všech kamenů, ústředního nástroje tohoto neobvyklého sportu. Podle odhadů odtud totiž pochází až 70 % všeho materiálu, který se při výrobě curlingových kamenů používá, píše na svých stránkách portál Forbes.

Olympijský park se chystá v Brně. Město koupilo kluziště i curlingovou dráhu

Ostrov sám je pozůstatkem masivní, ale dlouho vyhaslé sopky, jejíž erupce svou silou kdysi oddělila Grónsko od Skotska. Dnes je to však již poklidné místo, které se díky svému geologickému složení stalo hitem pro výrobce curlingových kamenů. Díky sopečnému původu se na ostrově hojně vyskytují magmatické horniny, konkrétně jejich tři granitoidní odrůdy, které se od sebe odlišují obsahem minerálů. Právě tyto variace se ukázaly jako ideálním materiálem pro výrobu kamenů.

Díky složení místních hornin mají totiž kameny unikátní vlastnosti, jistá míra elasticity jim totiž propůjčuje vysokou odolnost vůči nárazům - což je při curlingu v podstatě nepostradatelné. Zároveň jsou špatnými vodiči tepla, což jim umožňuje lehce klouzat po tenké vrstvičce vody, po které se kameny při curlingu posílají. V neposlední řadě jsou pak materiály z Ailsa Craig hydrofobní, tedy v podstatě nereagující na kontakt s vodou.

Ráj ptáků do roku 2050. Konec zásob v roce 2020

Ostrov má poměrně bohatou historii. Původně ho za své území prohlásili Skotové, později si ho přivlastnilo Španělské impérium, většinu času byl ale rejdištěm pašeráků a poustevníků. Poté, co byl ale jediný maják na ostrově, postavený v devatenáctém století, později zautomatizován, ostrov je v podstatě neobývaný. Za to se na něm velice dobře daří ptačím koloniím.

Zahajovací ceremoniál olympiády v Pchjongčchangu vidělo přes milion diváků

Poslední dolování ceněných materiálů na výrobu curlingových kamenů tu proběhlo v roce 2013, od té doby se kameny vyrábějí ze zbylých zásob. Ty mají ale vydržet jen přibližně do roku 2020.

Další přístup na ostrov je oficiálně pro těžební společnosti umožněn až po roce 2050. Je tedy velice pravděpodobné, že hráčům curlingu nastanou krušné časy a budou muset hrát s méně kvalitními kousky. Právě probíhající olympiáda v Pchjongčchangu  by tak mohla být poslední velkou akcí, kde se ještě bude hrát s čerstvě vyrobenými nejkvalitnějšími curlingovými kameny.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.