Lidovky.cz

Matka umělé inteligence se narodila v Československu. Měli bychom se bát o naše data, říká

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Narodila se v Československu, jako jedna z prvních žen se prosadila v matematice a informatice a přes životní obtíže i řadu obětí se protloukla až na vrchol akademického světa. Otcem umělé inteligence je slavný informatik John McCarthy, matkou oboru je ale jeho studentka Růžena Bajcsy. Až nečekaná optimistka ve svých 84 letech věří, že technologie budou především pomáhat. Budeme-li ovšem dost opatrní.

Růžena Bajcsy. foto:  Michal Sváček, MAFRA

„Měli bychom se bát. A já se bojím také,“ odpovídá až překvapivě energická dáma, na otázku jestli se mají lidé s nástupem umělé inteligence (AI) a fenoménu sběru velkých dat čím dál více obávat o své soukromí. „Zažila jsem diktatury, Hitlera i Stalina, a když se teď podíváme na to, jak opět ve světě bují různé autoritativní režimy, určitě bychom se měli bát, co se s našimi daty děje,“ vysvětluje jedna z nejvýznamnějších vědkyň svého oboru.

Data a jejich sběr jsou podle ní pro fungování umělé inteligence nezbytná, ovšem velmi záleží na tom, jaká data a proč jsou vlastně sbírána. „Je třeba si dát pozor, zda někdo nesbírá data třeba o vašich slabostech, zdravotních hendikepech, o vašich politických názorech a podobně. Taková data by totiž následně mohl někdo zneužít,“ vysvětluje s odkazem na svůj židovský původ. Zločinné režimy jí připravily o rodiče, oddělily ji od sestry a nakonec odloučily od dětí. „Tam už jsme byli,“ naznačuje, že přesně ví, co to znamená, když je někdo perzekvován za svůj původ nebo názory. A dodává, že otázce ochrany soukromí bychom měli „věnovat velkou pozornost“.

Index Lidových novin

Profesorka, která letos 17. ledna převzala v Betlémské kapli čestný doktorát ČVUT uvádí i praktický případ z nedávné doby. „Umělá inteligence je vlastně jen obecná nálepka, ale v oboru sběru dat a vyvozování závěrů na jejich základě můžete dělat spoustu věcí. Však se podívejte třeba na vyšetřování ohledně ruského vměšování do amerických prezidentských voleb,“ naznačuje, že umělá inteligence může být zneužita třeba i ke správnému vytváření a „servírování“ falešných zpráv vhodnému publiku. „To, co vám data dovolí dělat, může být dobré, ale i špatné. Mohu třeba dostat upozornění na stoupající krevní tlak s tím, že bych si měla odpočinout, ale také může být tato technologie použita k tomu, aby mi zabránila volit,“ ukazuje na dramatické protiklady.

Technologie mají pomáhat

Tolik energie, jako má Růžena Bajcsy by od čtyřiaosmdesátileté akademičky, která už mohla být dávno na penzi, asi jen tak někdo nečekal. „Ne, neměli bychom se brát tak vážně,“ směje se, když jí fotograf při fotografování před tabulí navrhuje trochu „přísný“ postoj.

O svém výzkumu vypráví se zaujetím, působí neskutečně optimisticky a silně. Když vykládá o tom, jak mají technologie lidem pomáhat a zbavit je těžké a nudné práce, je jí v očích vidět touha v tomto ohledu ještě něco dokázat. V jednu chvíli se však přece jen trochu zarazí. A není to tehdy, když vypráví o překážkách, které jí život v Československu kladl, než objevila svobodu akademické půdy v USA.

Bajcsy dnes pracuje především na tom, aby technologie opravdu pomáhaly. Ostatně, i proto je emeritní ředitelkou ústavu CITRIS na univerzitě v kalifornském Berkeley. Tato instituce se snaží podporovat využití moderních informačních technologií k ještě významnějšímu vědeckému pokroku – a tudíž snad následně i k dosažení většího užitku.

„Ohledně AI existují samozřejmě určité etické otázky. Ale tohle není první technologie v historii, která takovým otázkám čelí. Třeba jaderný výzkum je na tom stejně. Jaderná energie může být přínosná, ale také může zabíjet,“ pokračuje Bajcsy s tím, že každá technologie může být zneužita, ale je jen na lidech, aby se ujistili, že se tak nestane.

Umělá inteligence ani robotika navíc podle ní rozhodně nejsou obory, které snad mají lidi připravit o práci: „Já jsem humanista, věřím, že technologie by měla pomáhat lidem, ale nemyslím si, že by měla lidi nahradit.“ Jsou na místě obavy, že by jednou mohla umělá inteligence lidi „přechytračit“ a usoudit, že už nejsou potřební? „Nevěřím tomu,“ prohlašuje Bajcsy.

A přidává ještě postoj, který zastávali právě „otcové“ oboru, za které ona sama považuje právě svého školitele Johna McCarthyho, zakladatele laboratoře umělé inteligence Marvina Minského nebo otce teorie informace Clauda Shan­nona. „Znala jsem všechny tyto muže a žádný z nich nikdy nepřemýšlel nad tím, že by lidi nahradili. I když snili o ,myslících strojích‘, ty měly za úkol lidem pomoci, udělat jejich práci i život efektivnějšími,“ popisuje prapůvodní motivace oboru. V devatenáctém století podle ní podobnou roli sehráli strojní inženýři, jejichž práce ale také nebyla vždy vnímána v pozitivním smyslu.

Tomu, aby technika lidem nadále pomáhala, se aktivně věnuje při svém výzkumu. „Zaměřuji se na to, že měřím fyzickou aktivitu lidí, zkoumám, v jakém stavu je jejich svalový a kosterní systém. A následně navrhuji zařízení, která pomáhají třeba starším lidem získat trochu více síly a jistoty – třeba když chcete něco zvednout,“ trochu šibalsky pomrkává, že je snad jasné, proč to dělá.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.