Scéna se objevila v dokumentárním seriálu National Geographic Město podvodů, který se v jednom ze svých dílů zaměřil na Prahu. Nešlo o turistu, ale o reportéra Conora Woodmana.
Dokument se vysílal už před šesti lety a posléze vyvolal velkou nevoli zejména u tehdejšího vedení pražského magistrátu, které se dokonce chtělo soudit o omluvu. Jenže co naplat. Turisté na nevýhodné kurzy ve směnárnách skutečně naráží a kontrola je na ně krátká. Teď vzniká politická iniciativa, jež s nepoctivými směnárnami hodlá skoncovat. Novelu zákona připravuje ministerstvo financí a ve sněmovně už teď leží poslanecký návrh hnutí STAN. Nově by měli mít lidé možnost od smlouvy odstoupit a chtít plnou výši směněné částky zpět.
Tvrzení proti tvrzení
Doba navíc postoupila a dnes už by podle všeho nezapočítali Woodmanovi patnáctiprocentní poplatek, ale vyšší.
„Některé směnárny v centru Prahy si účtují poplatky 28 až 42 procent. Používají přitom různé triky. Při podepsání směny například drží ruku na lístku v místě, kde je informace o poplatku. Policie pak nemá takové případy jak řešit, protože jde o tvrzení proti tvrzení,“ popsal LN Vít Rakušan (STAN), který je navrhovatelem poslanecké novely. Podle ní by měli mít zákazníci směnárny možnost do dvou hodin odstoupit od smlouvy bez udání důvodů.
Praha si chce došlápnout na ‚šmejdy‘ ve směnárnách. Manuálem pro turisty i úpravou zákona |
S podobným principem pracuje i ministerstvo financí, jehož návrh je momentálně v připomínkovém řízení resortu. „I my se přikláníme k tomu, aby existovala nějaká lhůta, po kterou bude mít spotřebitel možnost odstoupit od smlouvy o výměně peněz bez udání důvodů,“ sdělil tiskový mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Rakušan zvolil dvě hodiny z praktických důvodů – je to dost na to, aby se mohl turista vrátit, zároveň to není tak dlouho, aby mohli zákazníci spekulovat, když najdou o pár metrů dál kurz o pár korun výhodnější.
Ministerstvo i Rakušan vycházejí z materiálu, jejž zpracovala Česká národní banka – dohledová instituce nad směnárnami. Ta přitom navrhovala změny, které by ochránily zahraniční turisty, ministerstvu financí už loni. Upozornila také na to, že stížností na české směnárny jsou desítky ročně, hlavně od cizinců. Vychází také z toho, že ne všichni nespokojení zákazníci si nakonec stěžovali.
„Problém se týká především Prahy. Do dalších měst České republiky ale přijíždějí turisté právě přes ni a mění si tu také peníze. V situaci, kdy příjmy z cestovního ruchu dosáhly v roce 2015 až 108 miliard korun, je v zájmu hlavního města i České republiky cestovní ruch podporovat, nepoctivé směnárny přitom poškozují naše dobré jméno,“ míní Rakušan. Podle Parlamentního institutu jsou storna běžná v mnoha zemích EU, směnárny je tady nicméně nabízejí samy od sebe.
Pomůže i Praha
V případě, že by změna prošla, se chce Rakušan obrátit na pražský magistrát, aby pomohl s propagací. „Už teď ve všech prospektech říkáme, že je lepší směňovat v bankách. S propagací bychom tak určitě neměli problém, právě naopak. Podpoříme to a rádi o tom budeme informovat. Jakékoliv případné změny jsou pro nás jen pozitivní,“ říká pražský radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL), který má pod sebou cestovní ruch. Magistrát se chce zároveň na směnárny zaměřit nehledě na případnou změnu. „Ve spolupráci s ČNB prověřujeme možnost nějakého označení nebo podpory takzvaně slušných směnáren. Řešíme teď, jakou formou,“ dodává mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Směnárnám nyní hrozí sankce například za to, že před směnou nedají zákazníkovi podepsat doklad, že je informovaný o výši kurzu a poplatku. Nepoctivce může ČNB trestat až do výše pěti milionů korun. Podle Rakušana ve výši sankcí problém není. Spíš v tom, že se směnárny naučily dělat kličky.
Díl Města podvodů věnující se Praze nakonec National Geographic po zhruba ročním jednání s metropolí stáhl – například kvůli tomu, že scény s okrádajícími taxikáři byly nahrané s taxislužbou, která je několik let v likvidaci. Omluvu už hlavní město nevyjednalo. Nicméně to, že scénka z úvodu je založená na realitě, doložil i reportér Janek Rubeš na internetové televizi Stream.cz.
