Twitter blokoval odkazy na proruské dezinformační weby Aeronet a AC24 i na Parlamentní listy |
Sociální síť se v posledních dnech octla pod palbou kritiky za to, že nezablokovala šiřitele konspiračních teorií Alexe Jonese. To minulý týden učinil s jeho podcasty nejdříve Apple, následně streamovací služba Spotify, Jonesovy účty zablokoval také Facebook a YouTube. Twitter ostatní nenásledoval, protože prý Jones neporušil jeho pravidla. V úterý ale Jonesovi na sedm dní pozastavil činnost kvůli videu, ve kterém své příznivce vyzývá, aby si na kritiky připravili své „bojové pušky“.
Dorsey řekl, že jeho společnost přehodnocuje základní principy svého fungování, které se prý od vzniku Twitteru nezměnily. „Nejdůležitější věcí, kterou můžeme udělat, je podívat se na stimuly, které zabudováváme do našeho produktu. Vyjadřují náhled na to, co chceme, aby lidé dělali, a myslím si, že už nejsou správné,“ uvedl.
Definice zakázaného obsahu ještě nejsou úplné
Podle WP Twitter v uplynulých měsících učinil ve jménu zvýšení bezpečnosti a důvěry řadu změn. „Společnost aktualizovala svá pravidla, aby zdůraznila, že obsah, který je ‚dehumanizující‘ nebo způsobuje ‚opravdovou újmu‘, nebude tolerován. Dorsey však řekl, že řídící pracovníci stále na definici těchto pojmů pracují,“ napsal americký list.
Dorsey v rozhovoru zmínil vícero nástrojů, které jeho firma prozkoumává. Jednou z těchto možností je doplňovat nepravdivé tweety o faktický kontext, což by podle Dorseyho mohlo lidem pomoci „dospět k vlastnímu úsudku“. Twitter by také v budoucnu mohl vyznačovat automatizované účty, neboli boty, používané firmami k šíření nejrůznějších sdělení. Dorsey zmínil také testování doplňků, které by uživatelům nabízely obsah s alternativními úhly pohledu, což je reakce na šíření dezinformací a fenomén názorových bublin.
Efekt bublin
Bublinám na Twitteru se letos věnovala skupina amerických vědců, jejíž výzkum ale paradoxně naznačil, že vystavení názorům z opačného tábora může uživatele ještě více utvrdit v těch vlastních. Tento efekt byl při pokusu provedeném na stovkách dobrovolníků silnější u příznivců republikánské strany než u demokratů.
Autoři výzkumu nejdříve účastníky roztřídili podle politické příslušnosti a následně také podle úrovně angažovanosti v současném dění. Lidé pak byli finančně motivováni, aby po dobu jednoho měsíce na Twitteru sledovali speciálně vytvořené boty, kteří jim servírovali příspěvky od představitelů druhé strany politického spektra. Demokratičtí účastníci měsíčního experimentu po něm projevovali o něco liberálnější názory než před ním a ti republikánští dokonce výrazně konzervativnější. Posun se navíc zvětšoval v závislosti na pozornosti, jakou lidé „konkurenčním“ tweetům věnovali.
„Naše studie naznačuje, že dobře míněné pokusy o seznámení lidí s odlišnými politickými názory na sociálních médiích nemusí být pouze neefektivní, ale i kontraproduktivní - obzvláště pakliže by je iniciovali demokraté,“ napsal tým amerických vědců.
