Lidovky.cz

Kladenská huť Poldi byla napotřetí vydražena za 256 milionů korun. Vydražitel tají své plány

Ekonomika

  11:08aktualizováno  15:12
PRAHA - Kladenská huť Poldi byla ve čtvrtek na třetí pokus vydražena za 256 milionů korun. Vítězem dražby je podle insolvenčního správce společnost Elaria Group. Neznámá firma byla založena letos v dubnu. Předchozí dva pokusy o prodej skončily neúspěchem, vydražitelé ve stanovené lhůtě nezaplatili. Podnik, který je jen částí někdejšího rozsáhlého koncernu, je od loňského prosince v konkurzu. Výroba stojí a zaměstnanci dostali výpovědi.

Areál Poldi Kladno (duben 2018). foto:  Dan Materna, MAFRA

Ve čtvrteční dražbě svedli souboj dva uchazeči. Vítěze zastupovala žena hovořící s ruským přízvukem, která měla problém s českými číslovkami. Licitátor ji musel upozornit, že je částku potřeba vyslovit srozumitelně. „Ze zákona částka musí být v korunách a musí být řečena česky,“ uvedl Josef Machů z dražební společnosti Prokonzulta. Kdyby toho účastnice nebyla schopna, musela by mít překladatele, což ale nakonec nebylo nutné.

Vrásky krásné paní Poldi. Co zbylo z budov průmyslového areálu?

Žena novinářům nechtěla říct, koho zastupuje, ani jaké jsou plány firmy. Podle obchodního rejstříku má Elaria Group jako předmět podnikání pronájem nemovitostí, správu vlastního majetku a výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jednatelem je sedmdesátiletý muž z Prahy. 

Společnost má sídlo v moderní administrativní budově v Praze 4. Jde však jen o virtuální kancelář spravovanou firmou Smart Office & Companies, která se zabývá poskytováním prestižních sídel pro firmy a prodejem předzaložených společností. V recepci budovy má Elaria Group jen malou vizitku na velké tabuli s přehledem klientů správcovské společnosti.

Areál Poldi Kladno (duben 2018).
Areál Poldi Kladno (duben 2018).

Druhým uchazečem o Poldi byl zástupce firmy Opimo Trade z Velké Polomi, který se účastnil i předchozích dvou dražeb. Ani on nechtěl o záměrech své společnosti nic říci s poukazem, že neuspěl.

Insolvenční správce Adam Sigmund uvítal dosažení ceny, jež převýšila hodnotu určenou znalcem. Připomněl, že lhůta pro zaplacení končí 1. října.

Unikátní foto: v kladenské Poldi to žilo. Dnes už jen na fotografiích v Praze

„Doufáme, že tentokrát nedojde ke zmaření,“ řekl. Zástupce odborů Jozef Kónya podotkl, že dražba je úspěšná až tehdy, kdy se složí celá částka. Dnešního vydražitele prý nezná. „Absolutně nevím, o koho jde, ale to jsme nevěděli ani u prvních dvou dražeb,“ uvedl. Naděje však umírá poslední a věří, že s případným obnovením výroby by se původní zaměstnanci vrátili.

„My jsem s Poldovkou svázáni opravdu bytostně, protože jsme tam vyrostli, vyučili se a strávili jsme tam celý život,“ dodal. Dražbu si nenechal ujít ani Jiří Šimsa, který v Poldi pracoval jako valcíř a po odchodu z podniku zůstal v oboru. „Už aby to klaplo. Firma známá po celém světě a takhle se to táhne,“ neskrýval rozladění z neúspěšných pokusů.

Poldi a Poldi Trade byly poprvé vydraženy letos v dubnu za 261 milionů, vítězná firma Compagnia del mediterraneo Steel založená krátce před dražbou ale včas nezaplatila. Podobná situace se opakovala po červnové dražbě, v níž uspěl podnikatel Jindřich Vlček s firmou Warhols Hold. Částku 251 milionů ve stanovené lhůtě také neuhradil. Dražitelé vždy složili jistinu 17 milionů, v předchozích dvou případech se z ní uhradily náklady dražby v řádech jednotek milionů a zbytek byl firmám vrácen.

Smutný pohled na bývalou hutnickou velmoc. Poldi slaví 125 let

Po případném třetím neúspěšném pokusu o běžné vydražení bude následovat přísnější exekuční dražba. Sigmund uvedl, že má už toto řešení schválené od věřitelů. „Jsou tam mnohem silnější mechanismy, kterými se dá bránit maření dražby, jsou tam mnohem vyšší sankce,“ připomněl.

Podle obchodního rejstříku Poldi dosud patří skupině Rucarto Limited zapsané na Kypru. Fungování před lety začaly komplikovat dluhy, například dodavatelům materiálů, energií a dalším, které dosáhly stovek milionů korun. Loni byl provoz podniku většinou zastavený. Soud povolil reorganizaci, vedení se ale nepodařilo splnit podmínky. V Poldi dříve fungovaly provozy ocelárny, kovárny, dokončující výroby a tepelného zpracování. V Poldi a Poldi Trade ještě donedávna pracovalo 150 lidí.

Kladenská Poldi - někdejší chlouba českého průmyslu

- Huť Poldi založil 18. května 1889 Karl Wittgenstein, jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby, který byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti. Poldi založil jako svoji soukromou společnost, pojmenoval ji na počest manželky Leopoldiny. V roce 1893 nechal patentovat slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy, patrně Leopoldiny.

- Poldi byla prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě. Už v roce 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku. Firma získávala prestižní zakázky, například na rakousko-uherských bitevních lodích.

- Po roce 1918 představovala Poldina huť monopolního výrobce ušlechtilých ocelí v Československu. Špičkové materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu, speciální tvrdokov Poldi diadur znamenal průlom do tehdejšího monopolu firmy Krupp. Z mnoha zakázek vyniká například dodávka na konstrukci mostu Harbour v Sydney ve 30. letech. V roce 1931 byl založen samostatný provoz Anticorro produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady.

- Poldina huť byla po roce 1945 znárodněna a následně spojena se sousední hutí Pražské železářské společnosti v národní podnik Spojené ocelárny (SONP). Jméno Poldi zůstalo pro huť vyrábějící nástrojové a ušlechtilé oceli, ale i čistý titan a speciální slitiny. V 70. letech byla zahájena komplexní rekonstrukce a modernizace hutí včetně výstavby nových provozů na Dříni. Kromě hutní výroby se rozšířila i výroba finální (hřídele, vrtné nářadí, chirurgické nástroje, implantáty).

- Po roce 1989 se firma nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením tuzemské výroby. Koncern, který dával práci 20.000 lidí, byl ztrátový a pracoval na zlomek kapacity. V únoru 1992 se státní podnik přeměnil na akciovou společnost holdingového typu. Zhoršující se situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby, vláda hledala východisko v urychlené privatizaci.

- Vítězem v soutěži o 66 procent Poldi Ocel se v září 1993 stala firma Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, který s oborem neměl žádné zkušenosti a chyběl mu i kapitál. Pod jeho vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu.

- V dalších letech se do opuštěných hal výroba vrátila, byť v menším měřítku. Hutní výrobu začala provozovat společnost Poldi Hütte (dceřiná společnost německého koncernu Scholz) a Třinecké železárny (sochorová válcovna). Poldi Hütte v polovině roku 2009 dokončila rozsáhlou investici a zahájila provoz nových výrobních zařízení v ocelárně, žíhárně, dokončující výrobě a zcela nové kovárně.

- Od podzimu 2012 funguje Poldi Hütte pod jménem POLDI s.r.o. s novou vlastnickou a manažerskou strukturou. Podle obchodního rejstříku patří společnost se základním kapitálem 200.000 korun firmě Rucarto Limited zapsané na Kypru. Poldi se už v roce 2014 potýkala s problémy, především s opožděnými výplatami. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. V rámci insolvenčního řízení soud v červnu 2016 povolil reorganizaci, o kterou zažádal nový investor.

- Loni v lednu začala ocelárna po roce fungovat v ostrém provozu, ještě v lednu byla ale znovu odstavena. Poté fungovala omezeně, nyní výroba stojí. Vedení firmy se nepodařilo splnit podmínky reorganizace, například splacení dluhů. Jednání s novým investorem nevyšla. V březnu 2017 věřitelé odhlasovali pokračování reorganizace, v listopadu dal soud firmě další lhůtu pro její splnění. V prosinci 2017 soud poslal společnost do konkurzu. Zaměstnanci dostali výpovědi.

- Letos v dubnu vydražila Poldi za 261 milionů korun společnost Compagnia del mediterraneo Steel s.r.o. se sídlem v Brně (do rejstříku byla zapsána letos v březnu se základním kapitálem 1000 korun). Podle insolvenčního správce ale vydražitel ve stanoveném termínu sumu nezaplatil. Dražba firem Poldi a Poldi Trade byla tudíž zmařená.

- Koncem června byla zkrachovalá Poldi vydražena na druhý pokus, a to za 251 milionů korun (vyvolávací cena byla 160 milionů korun, hodnota podniku je podle znalce o 20 milionů vyšší). Vydražitelem firmy se stal podnikatel Jindřich Vlček a jeho společnost Warhols Hold, která koncem července prostřednictvím mediálního zástupce oznámila, že přehodnotila své záměry a podnik kupovat nebude.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.