Lidovky.cz

Zemětřesení na světových trzích. Před deseti lety naplno propukla hospodářská krize

Ekonomika

  6:00
Washington/Praha - Dosud poslední celosvětová hospodářská krize sice vypukla naplno před deseti lety, 7. září 2008, převzetím polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou, problémy se ale objevily dříve. Již na konci roku 2006 se totiž začal otřásat hypoteční trh v USA, jehož kolaps postupně přerostl v globální krizi.

Lehman Brothers foto: Reprofoto

Důvodem otřesů amerického hypotečního trhu byly nesplácené hypotéky poskytované za vyšší úrokové sazby klientům se špatnou úvěrovou minulostí. V průběhu let 2006 a 2007 rekordně rostl počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték v USA, což zapříčinilo krach desítek poskytovatelů úvěrů. Kvůli krizi hypotečních ústavů poté začaly výrazně padat americké akcie kvůli obavám, že problémy by mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku. Důvodem oprávněných obav bylo, že trh amerických hypoték je díky převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v zahraničí.

A obavy se naplnily. V srpnu 2007 největší francouzská veřejně obchodovaná banka BNP Paribas zmrazila výběry hotovosti ze tří svých investičních fondů, což zdůvodnila krizí v sektoru rizikových hypoték v USA, a krize se tak přelila do Evropy. Firmy, které obchodovaly se strukturovanými dluhopisy souvisejícími s hypotékami, musely jejich hodnotu ve svém účetnictví odepsat a dostaly se do problémů. Následoval růst úroků na evropském peněžním trhu a propad akcií i cen komodit. Centrální banky proti krizi zasáhly pumpováním krátkodobých úvěrů, ale situace se zlepšila jen dočasně. Na podzim roku 2007 ohlásila řada prestižních bank těžké ztráty, což vyústilo v rezignaci jejich šéfů.

V březnu 2008 americká centrální banka (Fed) oznámila, že k zastavení šíření globální finanční krize použije další nástroje, i takové, které nevyužila od hospodářské krize v 30. letech. Kromě snižování úrokové sazby se jednalo hlavně o pumpování dalších peněz do ekonomiky. V březnu bylo také oznámeno, že banka JPMorgan Chase koupí hroutící se investiční banku Bear Stearns, která se stala první velkou bankou, již zničila krize na úvěrových trzích.

Sedmého září americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrají ústřední roli ve financování trhu hypoték. Vláda poté vynaložila na jejich záchranu zhruba 188 miliard dolarů z kapes daňových poplatníků. Agentury již ale vládě na dividendách zaplatily více peněz, než stála jejich záchrana. S plnou silou krize poté udeřila 15. září, kdy americká investiční banka Lehman Brothers oznámila, že zažádá o bankrotovou ochranu před věřiteli, což byl největší bankrot v dějinách Spojených států.

Následné období bylo poznamenáno vlnou akvizic, dalších rekordních bankrotů, znárodňování finančních institucí v USA i v dalších zemích nebo propady světových akciových trhů. Řada zemí také oznámila propady hospodářského růstu a nezaměstnanosti a krize stále citelněji zasahovala další a další odvětví ekonomiky.

Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a některé země se ocitly na prahu státního bankrotu. Jednotlivé země také na krizi reagovaly záchrannými plány v hodnotě stovek miliard dolarů, zvýšením záruk na bankovní vklady nebo zavedením takzvaného šrotovného. Částečnou souvislost s globální krizí měla i dluhová krize, která zasáhla eurozónu. Finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, které letos záchranný program opustilo. Kvůli krizi přijala EU řadu opatření, mj. vytvořila dva záchranné mechanismy, schválila přísnější pravidla pro fungování ratingových agentur v EU.

Měřeno makroekonomickými údaji v Evropě skončila nejhlubší poválečná recese ve třetím čtvrtletí roku 2009 a ve stejném období se z nehorší recese od velké krize v 30. letech technicky vymanila i americká ekonomika, která spadla do recese na konci roku 2007. Že se evropská ekonomika dokázala vymanit i z dluhové krize dokládají výsledky eurozóny i celé Evropy za loňský rok. HDP zemí používajících euro i celé EU se v loňském roce zvýšil o 2,5 procenta. Ekonomika eurozóny tak zaznamenala nejprudší tempo růstu za deset let.

Za hlavní viníky krize většina ekonomů označila „nenasytné“ bankéře, kteří půjčovali téměř každému, špatnou regulaci finančního trhu a ratingové agentury, které hodnotí úvěrová rizika. Podle některých analytiků ke krizi výrazně přispěli i politici zejména z tábora demokratů, kteří prostřednictvím hypotečních agentur těžících z podpory státu prosazovali svůj program zvýšené dostupnosti bydlení. Kritice také neušla americká centrální banka Fed, která podle jejích kritiků po recesi v roce 2001 držela příliš dlouho nízké úrokové sazby, čímž způsobil rozsáhlou úvěrovou bublinu.

Někteří ekonomové ale varují, že by se krize mohla opakovat. Jako důvody udávají zadluženost velkých ekonomik, počínající celní válku nebo krizi Turecka.

Vývoj hospodářské krize

  • Přelom roku 2006 a 2007 - Poté, co se úrokové sazby v USA vyšplhaly za dva roky z jednoho procenta na více než pět, začal růst počet nesplácených hypotečních úvěrů. Na rekordní úroveň se dostal zejména počet "rizikových hypoték", tedy půjček poskytovaných méně bonitním klientům. Na jaře 2007 kvůli obavám, že by problémy hypoték mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku, začaly výrazně padat americké akcie.
  • 9. srpna 2007 - Největší francouzská veřejně obchodovaná banka BNP Paribas zmrazila výběry hotovosti ze tří svých fondů, jež investovaly do rizikových hypoték v USA. Krize se tak přesunula do Evropy. Týž den Evropská centrální banka (ECB) poskytla peněžnímu trhu injekci 94,8 miliardy eur (naposledy obdobné množství peněz na trh uvolnila po teroristických útocích z 11. září 2001). Obdobný krok učinily posléze i centrální banky Kanady, USA a Japonska.
  • Říjen-listopad 2007 - Řada významných bank, včetně švýcarské UBS a amerických Citigroup a Merrill Lynch ohlásily těžké ztráty za třetí čtvrtletí, což vyústilo v rezignaci jejich šéfů.
  • 17. března 2008 - Americká centrální banka Fed oznámila, že k zastavení šíření globální finanční krize použije další nástroje, i takové, které nevyužila od hospodářské krize v 30. letech. Kromě snižování úrokové sazby jde hlavně o různé způsoby pumpování dalších peněz do ekonomiky.  Je také oznámeno, že banka JPMorgan Chase koupí hroutící se investiční banku Bear Stearns, která se stala první velkou bankou, již zničila krize na úvěrových trzích.
  • 7. září 2008 - Americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad klíčovými polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac. Vláda se zaručila za dluhy ústavů a podpoří je kapitálem v objemu až 200 mld. USD (3,5 bilionu Kč).
  • 15. září 2008 - Americká investiční banka Lehman Brothers oznámila, že zažádá o bankrotovou ochranu.
  • 17. září 2008 - Fed oznámil, že v součinnosti s vládou zachrání jednu z největších světových pojišťoven American International Group (AIG) úvěrem až 85 miliard dolarů (asi 1,43 bilionu korun). Vláda převezme v pojišťovně 79,9 procenta akcií.
  • 22. září 2008 - Investiční banky Goldman Sachs a Morgan Stanley požádaly Fed o souhlas se změnou firemní struktury. Z ústavů se tak stanou bankovní holdingy, které budou podléhat dozoru Fedu a které budou moci provozovat i komerční bankovnictví.
  • 25. září 2008 - Prezident USA George Bush prohlásil v televizním projevu, v němž se snažil Američany i Kongres přesvědčit o nutnosti poskytnout finančnímu systému 700 miliard dolarů, že vidí svou zemi uprostřed vážné finanční krize.
  • 26. září 2008 - Americká vláda uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual. Pád se stal největším krachem v historii bankovního sektoru USA.
  • 29. září 2008 - Sněmovna reprezentantů odmítla plán podpory finančního systému v hodnotě 700 miliard dolarů. Odmítnutí vyvolalo na burzách největší propad od krachu v říjnu 1987.
  • 3. října 2008 - Sněmovna reprezentantů schválila plán stabilizace tamního finančního systému, na jehož podporu chce vláda vynaložit až 700 miliard dolarů (zhruba 12 bilionů USD). Návrh zákona následně podepsal americký prezident George Bush.
  • 4. října 2008 - Čtyři největší země EU (Francie, Německa, Británie a Itálie) se dohodly, že členové EU budou moci kvůli finanční krizi překračovat limity rozpočtových deficitů.
  • 7. října 2008 - Ministři financí zemí EU schválili zvýšení záruky za vklady na 50.000 eur (1,25 milionu korun) z dosavadních 20.000, s tím, že některé země chtějí zavést limit 100.000 eur.
  • 15. října 2008 - Šéfové vlád EU na summitu v Bruselu podpořili záchranný plán pro finanční sektor, který chce na podporu bank ohrožených finanční krizí uvolnit více než dva biliony eur.
  • 31. prosince 2008 - Světové burzy oznámily, že jejich indexy utrpěly v roce 2008 kvůli krizi a ekonomické recesi rekordní ztráty.
  • 13. února 2009 - Americká Sněmovna reprezentantů schválila stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů (17,5 bilionu korun). Plán následně schválil Senát a poté podepsal americký prezident Barack Obama.
  • 2. března 2009 - Dow Jonesův index, hlavní burzovní index v USA, poprvé od října 1997 klesl pod 7000 bodů.
  • 1. června 2009 - Největší americká automobilka General Motors požádala soud o bankrotovou ochranu před věřiteli. Vyhlásila tak třetí největší bankrot v historii USA. Bankrotový režim automobilka opustila po 39 dnech 10. července.
  • Říjen a listopad 2009 - Oznámeno, že ekonomiky EU a USA se technicky vymanily z recese, která byla nejhorší za uplynulé desítky let.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.