Restituentka Pavla K. vede spor se státem o rozlehlou prvorepublikovou vilu v ulici U laboratoře v pražských Střešovicích, jejíž hodnotu s pozemky o rozloze necelých 2700 metrů čtverečních odhadl znalec na 69 milionů korun. Vila se nachází na jedné z nejlukrativnějších adres v Praze. Nedaleko si pořídil vilu Václav Havel, v okolí jsou sídla ambasád a rezidence velvyslanců. Vilu získal stát v roce 1945 v rámci konfiskace německého majetku.
Zamotané restituce
O tom, zda nemovitost s přilehlou parcelou bude i nadále ve vlastnictví státu, či ji získá jako kompenzaci za zabraný majetek restituentka, bude rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. Jednání zatím nařízeno nebylo. Pavla K. podala žalobu koncem června letošního roku. Žalovanou stranou je Česká republika, konkrétně Státní pozemkový úřad (SPÚ), do jehož gesce spadají restituce, dále pak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má právo s vilou hospodařit.
Lukrativní nemovitost je dnes prázdná, stát ji nevyužívá a již dříve byla nabízena jako nepotřebný majetek. Mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka potvrdil LN, že úřad hodlá nemovitost prodat ve veřejné dražbě. „Zatím činíme přípravné práce před jejím vyhlášením,“ dodal. Kdy se tak stane, zatím není jasné. „Podle zákona to musí předem schválit ministerstvo financí,“ tvrdí Radek Ležatka. Dodává, že úřad s podanou žalobou zásadně nesouhlasí a bude požadovat její zamítnutí včetně úhrady nákladů.
Předci restituentky přišli za bývalého režimu o statek v pražských Malešicích. Nemovitosti jim nebyly vráceny a restituentka a její příbuzní tak mají nárok na náhradu. Jak vyplývá z žaloby podané u Obvodního soudu pro Prahu 6, kterou mají LN k dispozici, Pavla K. odkoupila nároky na náhradu za nevydaný majetek od některých svých příbuzných a disponuje tak pohledávkou vůči SPÚ přesahující 52 tisíc korun. Restituentka dále uzavřela smlouvu se společností Real Invest Vltava. Na základě této smlouvy získala nároky na další restituční náhrady, a to ve výši 500 tisíc korun. Celkově tak má Pavla K. nárok na kompenzaci převyšující částku 552 tisíc korun.
Legálnost postupu restituentky potvrzuje i mluvčí SPÚ Monika Machtová. „V souladu se zákonem o půdě lze veškeré nároky na poskytnutí náhrad smluvně převádět na jiné osoby. Nabyvatel má potom postavení oprávněné osoby dle tohoto zákona,“ vysvětluje Monika Machtová. LN se neúspěšně pokoušely kontaktovat restituentku Pavlu K. s dotazy, proč skupovala pohledávky za pozemkovým úřadem a proč požaduje u soudu právě střešovickou vilu.
V žalobě restituentky se poukazuje na to, že řízení před pozemkovým úřadem se vleče již 25 let. „Pozemkový úřad nezařazuje do veřejných nabídek dostatek vhodných náhradních pozemků a budov tak, aby mohlo dojít k snadnému rychlému uspokojení restitučních nároků,“ uvádí se v žalobě. Dle žalobkyně, která považuje postup pozemkového úřadu za liknavý, nebyly do veřejných nabídek nikdy zařazeny pozemky odpovídající co do kvality a lokality původnímu statku v Malešicích.
Ikdyž soudy, včetně Ústavního, daly jiným restituentům v hodnocení kvality náhradních pozemků za pravdu, pozemkový úřad oponuje. Je přesvědčen, že nabídky náhradních pozemků byly dostatečné. Loni nicméně Nejvyšší soud konstatoval, že pokud dochází ke zbytečným průtahům sporů, mají restituenti nárok na převod konkrétních, jimi vybraných nemovitostí. Na toto rozhodnutí poukazuje v žalobě i Pavla K.
Počet žalob roste
K jejímu případu mluvčí SPÚ poznamenává: „Restituentka má vypořádaný nárok z cca 88 procent původního nároku. Při aktivnější účasti by mohl být její nárok již zcela vypořádán, podobně jako u desetitisíců ostatních restituentů. Současný nárok vznikl postoupením pohledávek od jiných restituentů, respektive postupníků.“
Dle zákona se při oceňování restitučních nároků vychází z oceňovacích předpisů platných k 24. červnu 1991. K tomuto datu odhadl znalec hodnotu střešovické vily s pozemky na 526 tisíc korun, tedy na nižší částku, než je částka odpovídající restitučním nárokům Pavly K. Ty přesahují 552 tisíc korun. Pokud nebude možné střešovickou nemovitost s pozemky vydat, restituentka v žalobě po soudu žádá, aby nařídil pozemkovému úřadu zaplatit jí 69 milionů korun. To je suma, na kterou znalec ocenil vilu s parcelami k červnu letošního roku. Restituentka se domáhala, aby soud vydal předběžné opatření, které by státu zakazovalo s vilou nakládat. To ale soud zamítl.
V současné době zaznamenává Státní pozemkový úřad nárůst žalob, je jich zhruba 780, v nichž se restituenti domáhají vydání náhradních pozemků za nevypořádané nároky. Případ Pavly K., kdy restituentka na úhradu zažalovaných nemovitostí chce použít i postoupené nároky, je ale dle mluvčí SPÚ ojedinělý.
