‚Nejtoxičtější hračka’ v Česku? Prodej podle expertů nebezpečné kostky umožňují mezery v zákonech

Na zdraví nebezpečnou kostku s krtkem určenou pro děti od tří let a mnoho dalších kontaminovaných hraček upozornilo sdružení Arnika v prosincové zprávě, jejíž vznik podpořily ministerstvo životního prostředí a pražský magistrát.

Sdružení se zapojilo do mezinárodního srovnání hraček s vysokou koncentrací bromovaných zpomalovačů hoření (PBDE) z 25 zemí. V něm kostka předstihla i hračku z Nigérie. Pokud se zaměříme jen na koncentraci těchto toxických látek, jde o velmi problematickou hračku. Prodejce ji přitom může bez postihu nabízet, splňuje všechny platné české i evropské předpisy.

To zdůrazňuje jednatel české společnosti, která kostku vyrobenou čínskou firmou Yam YiK Tat Trading Limited do Česka dováží. Firma dle jeho slov hračku po upozornění Arniky dočasně stáhla z českého trhu a upozornila zákazníky, nakonec ale rozhodnutí přehodnotila.

„Po opětovném posouzení ze strany Státního zkušebního ústavu ve Zlíně, který vyhodnotil tento produkt jako nezávadný a vyhovující platným normám, jsme tento produkt opět pustili do prodeje a předpokládám, že do konce listopadu jej vyprodáme. Pro rok 2019 budeme mít od výrobce již novou šarži, která bude opět vyhovovat platným normám,“ popsal serveru Lidovky.cz.

Snadno se šíří, způsobují i hloupnutí

Jenže zatímco distributor se zaštiťuje doloženou nezávadností, zástupci Arniky i experti z vědecké komunity upozorňují na již známá i další, teprve prozkoumávaná zdravotní rizika.

„Bromované zpomalovače hoření patří mezi perzistentní látky, na které často narazíme pod zkratkou POPs. Dlouho setrvávají v životním prostředí, neúměrně jej zatěžují a negativně působí na zdraví. Zpomalovače poškozují imunitní, hormonální a reprodukční systém. Jsou spojené se sníženou inteligencí a soustředěním u malých dětí. Vědci se domnívají, že mohou způsobovat i rakovinu jater,“ říká autorka průzkumu hraček z recyklovaných plastů Jitka Straková.

Do lidského organismu se podle ní mohou dostat při kontaktu s kůží, ústy nebo prostým vdechnutím. V případě, že by si dítě hrálo se zmíněnou kostkou, nebála by se sice Straková okamžitých následků, šlo by však o další dávku, která se dlouhodobě ukládá v organismu.

Měsíce poté, co Arnika na problém upozornila, je kostka z Číny stále k dostání v řadě českých e-shopů s hračkami. V průběhu roku se dala sehnat také v kamenných obchodech. Arnika ji k testování loni koupila v řetězci drogérií Teta. Abychom vyloučili, že šlo o ojedinělý případ a i po několika měsících byl v prodeji skutečně stále stejný výrobek s vysokou koncentrací toxické látky, pořídil server Lidovky.cz hračku v polovině května ve stejném řetězci k nezávislému otestování v laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT).

Hračka, nebo toxický odpad?

Limity určující, které výrobky jsou zakázané a od jaké hranice jde o toxický odpad, dnes mohou spotřebitelům zamotat hlavu. Pro pochopení současné situace je ale třeba vědět, že pro nové výrobky jsou obecně přísnější, pro recyklované zboží mírnější. A také, že odborníci čekají na příští rok, kdy by mohly limity „zkrotit“ i látku deka-BDE (viz box Co kostky obsahovaly), která je v testovaných hračkách přítomná v největším množství.

V odborných kruzích se ale předpokládá, že dojde k sjednocení limitů a toxickým odpadem v Česku se stanou všechny recyklované plasty, které budou obsahovat více než 1000 ppm (1000 částic na milion) bromovaných zpomalovačů hoření nalezených v kostce. Pro nové výrobky jsou v případě směsi okta-BDE, již kostky také obsahovaly, ještě stokrát nižší - neměly by se tak prodávat žádné výrobky, které obsahují více než 10 ppm této sloučeniny.

Pokud by všechny limity platily už dnes, analýza této hračky by přinesla šokující výsledky. Sdružení Arnika v ní během loňského testování naměřilo rekordních 2614,34 ppm. Kostka přitom obsahovala převážně zmíněnou látku deka-BDE (2234 ppm), ale také 380 ppm okta-BDE. Kdyby tedy hračka byla z nového plastu, už dnes by překročila limit pro druhou zmíněnou směs 38krát.

Druhá kostka, otestovaná pro server Lidovky.cz, obsahovala 529,7 ppm bromovaných zpomalovačů hoření, tedy zhruba pětinovou hodnotu z prvního testování - nejvíce opět deka-BDE, konkrétně 462 ppm. Pokud by nebyla z recyklovaného materiálu, limit pro koncentraci okta-BDE by přesáhla téměř sedmkrát (67,6 ppm).

Rozdílné koncentrace v obou kostkách nejsou podle šéfa Arniky Jindřicha Petrlíka nijak překvapivé. „Když se hračka lije do formy, plast se musí tepelně zpracovat. Míchá se však až uvnitř, materiál tedy není homogenní a u stejného typu výrobku tak může koncentrace zpomalovačů hoření kolísat,“ vysvětluje Petrlík. Přesto jde podle něj o stále vysoké číslo. Šéf Arniky, jenž ve svém sdružení zároveň působí jako vedoucí programu Toxické látky a odpady, upozorňuje, že koncentrace bromovaných zpomalovačů hoření jsou nebezpečné už v řádu desítek částic na milion.

Přestože experti potvrzují, že taková hračka může být pro děti nebezpečná, výslednou koncentraci toxických látek vstřebaných do těla nikdo nedokáže spolehlivě určit.

Chemička: Když se za socialismu zjistilo, že některá potravina obsahuje škodlivinu, tak se to většinou tajilo

„PBDE jsou samozřejmě nebezpečné látky, expozice dětí, ať již z dietárních zdrojů nebo z hraček vyrobených z materiálu, které je obsahují, představuje určité nebezpečí, ale zásadní je množství látky, které do organismu vstoupilo. Z tohoto důvodu je dost obtížné riziko z hraček obecně charakterizovat, nejde jen o vlastní obsah PBDE v daném předmětu, ale závisí například i na tom, jestli dítě hračku olizuje, jak dlouho je v kontaktu s kůží a tak dále,” vysvětlila pro server Lidovky.cz česká chemička Jana Hajšlová, která se na VŠCHT zabývá mimo jiné chemickou bezpečnostní potravin - i ty bývají podle zjištění Evropského úřadu pro potraviny toxickými zpomalovači hoření často kontaminované.

Chemička a profesorka na VŠCHT Jana Hajšlová.

Recyklace za každou cenu?

Bromované zpomalovače hoření se společně se změkčovadly a těžkými kovy používaly v elektrospotřebičích, izolaci, čalounění, nábytku i interiérech aut. Poté, co se přišlo na to, že jsou toxické a snadno se dostávají do okolí i daleko od místa vzniku, začalo se od jejich využívání upouštět až do úplného zákazu prodeje části z nich v roce 2004.

Při výrobě nového zboží se dnes, až na výjimky - zejména pak v automobilovém průmyslu -, nesmí používat. Evropská unie však firmám povolila jedovaté plasty vyvážet k recyklaci. „Zde jsou limity schválně benevolentnější. Řada evropských i národních úředníků přiznává, že vzhledem k vysokým cílům pro recyklaci preferují recyklovat i plasty, které takové látky obsahují s tím, že se časem v celém cyklu jaksi rozpustí. To ovšem je krátkozraké řešení, protože to výrazně znevěrohodňuje celý proces recyklace,” uvádí Karolína Brabcová, odbornice sdružení Arnika na toxické látky ve spotřebním zboží, s tím, že dnes už existují technologie, které mohou plasty nebezpečných látek zbavit a existuje tedy jiné řešení.

Výsledkem je podle ní natolik nepřehledná situace, že se mohou plasty dostat oklikou do hraček a zároveň tím není porušen žádný zákon.

Koloběh, díky němuž se dostávají toxické hračky na regály tuzemských obchodů, podle Petrlíka a Brabcové vypadá následovně: elektronika se vyváží do zemí východní a jihovýchodní Asie a Afriky, možná jako zboží, které se může spravit. Tam se však stává odpadem určeným k recyklaci, stejně jako plasty z autovraků. V momentu, kdy takové materiály zamíří do tamních linek, je těžké jejich další využití vystopovat a mohou se objevit ve výrobcích, které míří zpět na evropský trh.

Pokud se objeví v hračkách, dostávají se v podstatě mimo hledáček úřadů, s výjimkou těch, které jsou poháněné elektřinou.

Ministerstvo průmyslu a obchodu upozorňuje, že v Česku se limity PBDE mohou sledovat u elektrických hraček, i když podle vyjádření České obchodní inspekce pro server Lidovky.cz k žádné kontrole zatím nedošlo. „Maximální hodnoty hmotnostní koncentrace PBDE tolerované v homogenních materiálech v elektrických hračkách nesmí překročit hodnotu 0,1 %,“ přibližuje serveru Lidovky.cz mluvčí ministerstva Milan Řepka. Česko však podle něj nemá páku, jak prosadit přísnější regulaci jiných kontaminovaných výrobků bez jednotného rozhodnutí celé EU. „V Evropské unii musí být zachován volný pohyb zboží v rámci společného trhu, z tohoto důvodu ČR neuvažuje o jednostranném zavedení opatření na omezení dovozu,“ uvedl Řepka.

Každá desátá

Hračky pro malé děti by měly být bezpečnější, vláda chce omezit použité chemické látky

Odhalení Arniky však poukazuje na rozsáhlejší problém, než může být na první pohled patrné. „Když jsme měřili koncentraci bromu, zaměřili jsme se na nákup hraček z černého plastu, který nejčastěji pochází z recyklovaných počítačů a další elektroniky. Vyšší procento bromu jsme našli v každé desáté hračce. Přítomný byl ale i v hračkách z bílého plastu, zřejmě ze zrecyklovaných počítačů,“ uvádí šéf Arniky Petrlík.

Podle nejnovější studie, kterou sdružení zveřejnilo v polovině října, je situace v rámci celé Evropy ještě tristnější. Z 430 recyklovaných výrobků z 19 zemí, jež organizace letos nechaly otestovat, obsahovalo vysoké množství bromu 109 předmětů (nejen hraček), tedy plná čtvrtina. Je mezi nimi i plastová kytara z portugalských obchodů, která obsahovala rekordních 3318 ppm bromovaných zpomalovačů hoření a na evropském trhu tak převzala od hračky prodávané v Česku nezáviděníhodné prvenství.

Změna na obzoru?

Jaké je řešení? Ze stávající situace lze těžko vinit obchody a distributory, řídí se platnými normami. Prodej takových výrobků podle Arniky umožňují především výjimky v evropské legislativě, díky nimž může recyklované zboží obsahovat látky zakázané Stockholmskou úmluvou.

Expertka Arniky Karolína Brabcová proto vidí jedinou cestu: „Je zapotřebí, aby byly tyto prokazatelně toxické látky co nejrychleji zakázány, a to globálně jak v nových, tak v recyklovaných výrobcích. Právě z recyklovaných plastů, což je velmi pozitivní proces z pohledu udržitelnosti a ochrany životního prostředí, pak tyto látky rychleji zmizí.“

Arnika proto s dalšími mezinárodními organizacemi v říjnu apelovala na Evropský parlament a Evropskou komisi, aby situaci vyřešili změnou evropské legislativy.

Možné cesty jsou dvě - nastavení přísnějších limitů pro recyklaci těchto látek, které zabrání jejich vývozu do rozvojových zemí, a zrušení dosavadních výjimek pro jejich využití ve vybraných průmyslových odvětvích.

Zda existuje politická vůle změnit současnou situaci, se ukáže zřejmě už tento čtvrtek. Na půdě europarlamentu se v rámci hlasování o zprávě k aktualizovanému Nařízení o perzistentních organických látkách (POPs) bude hrát o obě zmíněné varianty řešení - zrušení výjimek pro použití bromovaných zpomalovačů hoření i nastavení přísnějších limitů tak, aby byly v souladu se Stockholmskou úmluvou (viz box O co se bude hrát v europarlamentu).

Že nejde zdaleka o předem vyhranou bitvu, přiblížil serveru Lidovky.cz europoslanec a místopředseda Výboru pro životní prostředí (ENVI), veřejné zdraví a bezpečnost potravin Pavel Poc (ČSSD).

Regulaci v testovaných hračkách nerozšířenější deka-BDE sice vidí optimisticky, přestože kvůli četným výjimkám úplně z oběhu nezmizí, obává se však, že současné rozložení europarlamentu příliš nenahrává zrušení recyklačních výjimek pro další zmíněné látky odhalené v hračce. „Zpravodajka sice do textu zahrnula některé látky, které v návrhu Evropské komise chyběly (týká se i bromovaného zpomalovače hoření dekaBDE), nicméně i s výjimkami pro letecký a automobilový průmysl. Špatným signálem je také její návrh zahrnout do hodnocení adeptů na seznam POPs, které by se měly eliminovat, hodnocení socio-ekonomických dopadů. Takové rozhodnutí by mělo vždy brát do úvahy primárně riziko pro lidské zdraví a životní prostředí,” uvádí Poc. Odpovědnost za současnou situaci podle něj mají všichni, kdo kladou důraz na ekonomický zisk před veřejným zdravím.

Do budoucnosti těchto látek na evropské půdě promluví nakonec Evropská komise, která si nechala zpracovat novou studii o přítomnosti PBDE v odpadech. Na její závěry bedlivě čeká i české ministerstvo životního prostředí.

„Studie je v tuto chvíli neveřejná, prochází připomínkovým řízením, vyjadřují se k ní zejména experti z členských států. Evropská komise po vypořádání připomínek studii zveřejní koncem letošního roku. Na základě výsledků této studie pak EK navrhne limity, které budou dále procházet legislativním procesem na evropské úrovni,“ přiblížila serveru Lidovky.cz Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.