Jádro se v uplynulých týdnech stalo dominantním tématem české politiky. Řeší se, jaká by měla být koncepce a budoucnost energetiky, zejména jak dál s výstavbou jaderných bloků. Předseda vlády a šéf ANO i ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková na konci října zmínili, že výstavba nových jaderných bloků by se mohla odložit. Ve hře by bylo prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Podle Babiše by rekonstrukce Dukovan spojená s desetiletým prodloužením životnosti, která by měla skončit v roce 2035, vyšla na 20 miliard korun.
Premiérův nový poradce Míl se záměrem souhlasí. „Rozhodnutí o prodloužení životnosti Dukovan je správné. Je v souladu s národním a lokačním plánem jaderné energetiky, který byl schválen již předchozí vládou. Druhým bodem je ekonomický úhel pohledu. Nemá přece smysl odstavit něco dřív, než je třeba, a místo toho provozovat něco, co bude výrobně mnohonásobně dražší. Nezaplatil by to v konečném důsledku nikdo jiný než spotřebitelé. Vládní záměr tedy považuji za pozitivní i z pohledu pro spotřebitele elektrické energie v České republice,“ řekl LN Míl.
Politiku do jádra netahat
Bývalý ředitel ČEZ je v případě zájmu ze strany Úřadu vlády připraven spolupracovat dlouhodoběji. „Je to vždy o tom, kdo co potřebuje a chce. Pokud zájem bude, jaderná energetika není politickým tématem, ale veskrze odborným. Snahou všech by mělo být nalézt řešení, které podpoří drtivá většina politických stran. Ty by se měly celého procesu účastnit. Bavíme se o záležitosti do roku 2100, tudíž je důležité pojmout jádro jako odbornou věc, ne jako politické téma,“ dodal Míl.
Jeho angažmá ve vládním úřadu kvituje minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. „Tato informace mě nepřekvapuje. Premiér Babiš by nyní asi těžko hledal někoho dalšího s takovým energetickým backgroundem a zázemím, jakým pan Míl nepochybně disponuje. V tomto smyslu bych tedy řekl, že jde o dobrý výběr,“ řekl LN Šnobr, který je dlouhodobým kritikem současného vedení ČEZ pod taktovkou generálního ředitele Daniela Beneše. Šnobr působí mimo jiné jako analytik finanční skupiny J&T, již spoluvlastní miliardář Patrik Tkáč. Právě do něho se Beneš minulý týden kriticky „zakousl“ kvůli programu mimořádné valné hromady ČEZ, jejíž svolání inicioval Šnobr.
Jaroslav Míl působil v čele nejvlivnější tuzemské společnosti ČEZ v letech 2000 až 2003. Do funkce nastoupil za exministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra. Osudným se mu za Špidlovy vlády stala snaha přihlásit ČEZ do privatizace Severočeských dolů a Sokolovské uhelné. O prvně jmenovanou společnost tehdy jevila zájem „americká“ skupina Appian Group, která v roce 2003 koupila plzeňskou Škodu Holding. Tu tehdy řídil Martin Roman, který po odvolaném Mílovi nastoupil – kam jinam než do vedení ČEZ.
V roce 2008 se Míl mohl stát vicepremiérem pro ekonomiku v Topolánkově druhé vládě. Nabídku však odmítl.
