Začíná druhá éra internetu. Blockchain promění prakticky všechna odvětví, říká světový expert

LN: Jak byste vysvětlil k čemu je dobrá technologie blockchainu?
Blockchain nepřináší nic menšího, než doslova druhou éru internetu. Posunujeme se od internetu sestávajícího z předávání informací k internetu, na kterém se předávají hodnoty. Technologie blockchainu nám umožňuje vyměňovat si věci, nebo prakticky cokoliv mezi sebou napřímo, aniž bychom potřebovali jakéhokoliv prostředníka. Úplně stejně jako nám dnes internet umožňuje vyměňovat si navzájem informace.

LN: V jaké oblasti vidíte největší využití?
Časem bude mít blockchain obrovský dopad a promění prakticky všechna odvětví. Ale v tuto chvíli se většina změn soustředí hlavně na finance. V knize Blockchain Revolution (spoluautorem je Don Tapscott - pozn. red.) jsme předpovídali, že celá oblast rizikového kapitálu a investic se promění během pěti let. Trvalo pouhé dva roky, aby se peníze vybírané prostřednictvím takzvaných ICO (Initial Coin Offerings), neboli mimoburzovních úpisů kryptoaktiv, stala podstatnou součástí celého odvětví rizikového kapitálu. Prakticky z ničeho vyrostl díky blockchainu trh s kryptoaktivy do trhu s hodnotou větší než 10 miliard dolarů. To byl jen první krok, další na řadě je Wall Street.

LN: Věříte stále v ICO i poté, co vaše vlastní nedopadlo úspěšně?
My jsme ve skutečnosti nakonec ICO neudělali. Namísto toho společnost NextBlock Global, kterou jsem spoluzaložil, dostala od tradičních investorů 20 milionů dolarů na investice do příležitostí v oblasti blockchainu a kryptoaktiv. A fungovalo to mimořádně dobře, což ukazuje 150 procentní výnos vložených peněz, což je mnohem více, než v dané době dělal celý trh s kryptoaktivy a většina klasických majetkových a akciových fondů.

Pokud jde o ICO, myslím si, že mají nějak obrovský potenciál do budoucna, i přesto, že vidíme, řekl bych, návrat zpět na zem oproti jejich obrovskému boomu minulý rok. Vystřízlivění bylo mimořádně důležité, aby se takříkajíc oddělilo zrno od plev a naopak se podpořily společnosti, které tento způsob financování myslí opravdu vážně a poctivě. Když se provede správně, může být prodej takzvaných tokenů namísto akcií mnohem výhodnější a snižuje překážky pro podnikatele pro získání kapitálu na trhu, aby mohli budovat svůj byznys a vyvíjet technologie.

LN: Bude překážkou blockchainu regulace finančních služeb?
Rozhodně, nejistota ohledně regulace je obecně jednou z největších překážek pro inovace postavené na blockchainu a jeho rozšíření. Velká část potenciálu, který dnes vidíme je spojena s takzvanými kryptoaktivy jako jsou virtuální měny typu bitcoinu, ale také další, které se váží na různé aplikace a služby. Výzvou pro regulátory pak je vybalancovat jejich povinnost chránit stabilitu trhu a investory a zároveň podporovat inovace, růst ekonomiky a podnikání.

Mimo finance pak blockchain zasáhne všechna ekonomická odvětví a protože jde o protokol, který se dotýká hodnoty, ne jen informací, bude to vyžadovat mnohem aktivnější roli státu a regulátorů, než jsme byli v online prostředí zvyklí. To může být na jedné straně překážka, na druhé ale i příležitost. Země, které podpoří inovace jako blockchain, budou lídry v novém digitálním věku.

LN: Jaké jsou základní typy blockchainu a jeho aplikací?
Největší rozdíl je mezi takzvanými veřejnými a soukromými blockchainy. Například známé kryptoměny jako Bitcoin, nebo Ethereum jsou postavené na veřejné variantě, což znamená, že kdokoliv na světě se může podílet na blockchainové síti. Každý si může koupit měnu, nebo třeba spustit vlastní ICO. Právě virtuální měny a jejich takzvaná těžba motivují lidi, aby celou sít provozovali, ověřovali transakce ostatních a umožnovali tak její funkci. To jí na jedné straně činí mimořádně bezpečnou, na té druhé ale také klade velké nároky na rychlost a spotřebu energie s tím, jak roste její velikost.

Oproti tomu soukromé blockchainy, jako je Corda, nebo Hyperledger, kontrolují kdo se na síti může podílet. Díky tomu jsou rychlejší a vhodnější pro nasazení ve firmách. To znamená, že nemusíte dávat lidem kryptoměny, abyste zajistil jejich funkci, má to ale i své nevýhody. Takové systémy nejsou otevřené, takže ne každý může využívat inovací jako u veřejných variant. Také mohou být oproti nim trochu méně bezpečné, protože mají obvykle méně takzvaných uzlů, které ověřují transakce.

LN: Jak byste odpověděl na námitky kritiků, podle kterých se blockchain nikdy nerozšíří právě mimo kryptoměny jako je bitcoin?
Ale on už se dnes skutečně používá mimo kryptoměny. Společnosti na celém světě mění své dodavatelské řetězce a zúčtování transakcí, které je díky blockchainu mnohem rychlejší a efektivnější. Rada nápadů, o kterých jsme před pár lety psali v Blockchain Revolution už dnes nejsou jen nápady. Jak start-upy, tak i obří korporace je dnes převádějí do reálného života.

LN: A jak byste, na druhé straně, odpověděl kritikům, jako je známý ekonom Nouriel Roubini, podle kterých je blockchain bublina a splaskne podobně, jako bitcoin?
Vždycky se najdou kritici nových technologií, kteří na ně reagují posměšky, nebo opovržením. Pan Roubini a ostatní se dívají jen na hodnoty, na které vyletěl bitcoin kvůli spekulantům. Blockchain a kryptoaktiva ale mají mnohem větší význam pro efektivní směnu hodnoty bez prostředníka, o které jsme mluvili.

Když na přelomu tisíciletí praskla internetová dot-com bublina z devadesátých let, mělo to přes všechny obavy jen malý vliv na další bouřlivý rozvoj online světa a jeho zásadní vliv na společnost a ekonomiku. V jednu chvíli sice zmizely z trhu doslova biliony dolarů a mnoho společností zkrachovalo, ale internet měl nakonec ještě mnohem větší dopad na každého z nás, než původně odhadovali i jeho největší zastánci. Je v naší lidské přirozenosti nadchnout se a přeceňovat technologie v krátkodobém horizontu, ale podceňovat je právě v dlouhodobém výhledu. To samé bude platit o blockchainu.

LN: Zastánci blockchainu tvrdí, že tato technologie odstraní prostředníka, nezavádí se ale jiný typ těch, kdo kontrolují přístup do sítě?
Blockchain má určitě svá úzká místa. Například většina kryptoaktiv se dnes obchoduje paradoxně na centralizovaných burzách, takže se ve skutečnosti nahrazuje jeden prostředník za jiného. Ale myslím, že to je jen otázka času. Přicházejí decentralizované burzy, směnárny a další aplikace, které minimalizují potřebu mít nějakého prostředníka v celé řadě odvětví. Vždy budete nicméně potřebovat, aby někdo poskytl zdroje na fungování celé sítě a ten na ní bude mít nějaký vliv. Jaký ale určí nastavení toho daného systému.

LN: Jak bezpečná je kryptografie, neboli zjednodušeně šifrování blockchainu? Mluví se o tom, že dosavadní počítačovou bezpečnost prolomí nástup kvantových počítačů.
S výpočetním výkonem počítačů, jaké dnes máme, je blockchain extrémně bezpečný. Samotný bitcoin dnes bezpečně uchovává hodnotu větší než 100 miliard dolarů. Kvantové počítače se samozřejmě mohou ukázat jako ohrožení bezpečnosti blockchainu i přes obrovské množství energie a výkonu, který je chrání. V našem Blockchain Research institutu jsme na to dělali výzkum. Dnes je zhruba padesátiprocentní šance, že se kvantový počítač objeví do roku 2031, takže by bylo trochu předčasné dnes začít s vývojem blockchainu, který mu odolá.

LN: Co je cílem vašeho institutu?
Blockchain má nepochybně obrovský potenciál a je jasné, že lidé začínají chápat, že je tady stále obrovské množství neznámých. Poté, co jsme napsali Blockchain Revolution jsme zjistili, že po jejím přečtení mají lidé možná ještě více otázek ohledně samotné technologie. Takže jsme založili think-tank, aby se věnoval výzkumu blockchainu a strategii jeho využití, jak pro firmy, tak i veřejnou sféru. Dnes máme přes 80 výzkumných projektů, které mají za cíl poskytnout informace jak podnikatelům, tak i úředníkům, politikům a široké veřejnosti.