V roce 2019 tomu bude konec. Ministerstvo financí se totiž rozhodlo, že od příštího roku daň zvyšovat nebude.
Zákaz na kuřáky nezabral. Spotřeba tabákových výrobků loni neklesla |
Kuřák, který si kupuje denně jednu krabičku, tak za rok ušetří kolem 730 korun. Letošní průměrná cena 86 korun se může změnit jen řádově o několik desetníků vlivem samotných výrobců. Pokud vůbec.
Ministerstvo financí vysvětluje změnu odkazem na programové prohlášení vlády, která slíbila nezvyšovat daňovou zátěž. „Mimo to se na pravidelný růst spotřební daně vztahuje i požadavek na nezvyšování administrativní zátěže, neboť pro prodejce představuje pravidelné zvyšování sazby administrativní komplikaci,“ uvedl mluvčí resortu financí Michal Žurovec.
Tabáková daň, ze které stát loni vybral přes 56 miliard korun, rostla s výjimkou let 2009 a 2010 každoročně. Loni přispělo zvýšení sazby k růstu celkového inkasa z tabáku téměř dvěma miliardami korun. O podobnou částku tedy může nyní erár přijít od příštího roku a značná část z ní zůstane v kapsách kuřáků.
Efekt rostoucí ceny cigaret a tabáku ovšem nebyl pouze fiskální. Záměrem bylo zároveň stále důrazněji odrazovat kuřáky od škodlivé vášně, jejíž zdravotní důsledky stojí pojišťovny a nemocnice obří sumy. V Česku podle průzkumu Státního zdravotního ústavu kouří denně na 2 miliony lidí.
Zatímco kuřáci se mohou radovat, žádné nadšení z ustrnutí daňové sazby nepanuje mezi odborníky, ale ani ve vládním táboře. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch připomíná, že OECD nám doporučuje oblast konzumace tabáku přísněji regulovat, například právě vyšším zdaněním.
„Vnímám to jako jedno z možných opatření, proto chci otevřít diskusi s ministerstvem financí,“ uvedl Vojtěch pro LN.
Lékař a poslanec za ANO Rostislav Vyzula připomíná, že největší roli v boji proti kouření má mít osvěta a vysvětlování všech škodlivých účinků tabáku.„Vyšší cena je jedno z dalších opatření, ale je otázka, kde je ta cenová hranice, která kuřáky viditelně začne odrazovat. Mnozí z nich jsou schopni odepřít si koupi chleba, jen aby měli na cigarety. Ale obecně nechápu, proč u nás máme v porovnání s jinými státy stále cenu cigaret tak nízkou,“ reaguje Vyzula.
Česko se ocitlo pod průměrem Evropy
Česko průměrnou cenou krabičky cigaret skutečně patří k low-costu Evropy. A možná nejen při porovnání absolutní ceny bez zohlednění podílu k průměrné mzdě. Žebříček vede Norsko, kde vychází krabička v přepočtu na téměř 290 korun a ze zemí Evropské unie pak Irsko s 255 korunami. Česko je (při porovnání 84 korun v roce 2017) devátá nejlevnější země v celé EU.
„Zastavit zdražování tabákových výrobků je jednoznačně chybné rozhodnutí. Postupné navyšování ceny má vliv na pokles spotřeby,“ řekla lékařka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Podle ní kuřivo u nás dokonce fakticky zlevňuje a cigarety by měly stát aspoň 180 korun, aby se v poměru k průměrné mzdě cena vyrovnala té před nějakými 20 lety. Skutečností je, že cigarety u nás zdražovaly dosud nejen pravidelně, ale i po menších částkách.
Nezdaněných cigaret z Východu přibývá, přesto náš černý trh s tabákem patří k nejmenším v Evropě |
Například minimální sazba daně pro jednu cigaretu vzrostla o šest haléřů, což dělá 1,2 koruny za krabičku, u některých značek se daň zvedla i nad tuto částku. Po připočtení několika desetníků zdražení od výrobců si pak kuřáci připláceli každoročně minimálně o dvě koruny.
A to je podle některých názorů dobře, protože zdražení větším skokem o vyšší částku by prý vedlo nemalou část kuřáků k přesunu nákupů k pašovaným či padělaným, zkrátka nezdaněným cigaretám. Podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce vytrvalé a pomalé zdražování oceňují kromě kuřáků i výrobci, kteří i přes mírný pokles spotřeby nepřicházejí o své zisky. „Zastavit zvyšování takové sazby nemusí mít zásadní vliv na daňové inkaso státu, celkový příjem tolik výrazně neklesne. Ale je to spíš takové populistické gesto,“ říká Petr Pelc.
Soudí také, že kuřáky ve větší míře odradí spíš velké a výrazné zdražení, které by ale nemuselo automaticky znamenat velký nárůst černého trhu. „Stát už má poměrně účinné mechanismy, včetně kontrol ze strany celní správy, aby dokázal velkému nárůstu nelegálního trhu bránit,“ říká Pelc.
Samotné tabákové firmy komentují nezvyšování daně veskrze opatrně. „Je faktem, že v České republice jsou už sazby daně na tabákové výrobky nad minimální úrovní, danou evropskou směrnicí. Je ale samozřejmě na vládě, zda k dalšímu zvyšování přistoupí,“ reaguje za lídra tabákového trhu Tomáš Korkoš z představenstva společnosti Philip Morris v Česku.
Třináctkrát zvýšená sazba
Podle jednatele společnosti Imperial Tobacco Kamila Provazníka už podíl nelegálního trhu u nás dokonce narůstá, a stopka pro další zvyšování daňové sazby je tedy možná namístě. „V nezvyšování spotřebních daní na cigarety a tabáky nevidím problém. Pokud se nepletu, tak se daně v České republice od data vstupu do EU v roce 2004 zvedly třináctkrát,“ argumentuje Provazník.
„Na základě posledních čísel společnosti Ultex se u nás spotřebuje skoro deset procent cigaret, které nebyly v Česku zdaněny. Proto se domnívám, že bychom měli napřed řešit problémy s nezdaněnými cigaretami a až následně se zabývat možným zvyšováním spotřebních daní,“ dodává Kamil Provazník.
