Mohlo by se zdát, že venkovský listonoš galantně kontrolující starou osobu je přirozenou součástí venkovského života ve Francii. Dezeureovy návštěvy Janine každé pondělí ráno jsou ale novou službou, kterou nabízí francouzská pošta. Chce tak najít společné řešení dvou naprosto odlišných problémů: rostoucího množství osaměle žijících starých lidí a poklesu počtu klasických listovních zásilek v digitální éře, napsal britský list The Guardian.
Novou službu, v jejímž rámci zákazníci platí pracovníkům pošty za to, že během ranních pochůzek zkontrolují jejich staré příbuzné, mnozí oceňují jako chytré řešení moderní epidemie samoty. Francouzská státní firma La Poste uvádí, že chce využít své přítomnosti v každém koutě Francie a novou službu poskytovat i starým lidem žijícím v odlehlých oblastech.
Služba nazvaná Veiller sur mes parents (Dohlédnout na rodiče) byla spuštěna loni. Zákazníci - často padesátníci žijící ve velkých městech - platí měsíčně od 20 eur (520 korun) za to, že poštovní doručovatelé zkontrolují jejich staré rodiče, kteří žijí daleko. Návštěvy mohou být jednou za týden nebo i častější. Rodiny dostanou zprávu. Lze si též předplatit nonstop telefonickou linku podpory pro seniory a poplašný systém pro případ nouze.
Službu nyní využívá asi 6000 starých osob. Jejich průměrný věk je 82 let, nejstaršímu je 89.
Sedmatřicetiletý Dezeure má k dispozici oficiální seznam 16 otázek k nezávazné konverzaci, například „Na co jste se včera večer dívala v televizi?“. Janine už ale zná docela dobře, a tak během patnáctiminutového rozhovoru improvizuje. „Já se stejně na televizi nedívám,“ říká Janine. „Ale včera večer jsem sledovala na DVD Vzpomínky na Afriku.“
Dezeure říká, že i stará paní toho o něm ví spoustu. „Mluvíme o tom, jak hraju ragby, jak mne bolí ramena, kolena...“ Hned po rozhovoru pošle dvěma dcerám Janine zprávu, že je stará paní v pořádku. Dcerám je okolo 50 let a žijí 600 kilometrů daleko u Paříže.
„Souhlasila jsem s tím kvůli nim,“ vysvětluje Janine. „Bojí se o mne, když tu žiju sama uprostřed ničeho.“ Součástí jejího balíčku je 24hodinová linka pomoci a poplašný systém, který spustí, pokud by měla nějaký problém. „Chlubívala jsem se tím, že jsem nikdy nešla k doktorovi, ale nedávno jsem upadla. Cítím se tak víc v bezpečí,“ říká o nové službě.
„Žádná jiná pošta na světě nenabízí takovou službu pro staré lidi jako my,“ uvedl Eric Baudrillard, jenž má na francouzské poště na starosti rozvoj nové strategie. „Jsme v tom průkopníci. Lidé žijí déle a stále více z nich chce zůstat doma tak dlouho, dokud to jde,“ dodal. Poptávka po podobných službách podle něj poroste. Baudrillard také nesouhlasí s názorem části odborů, že pošta kasíruje za to, co dlouhá léta její pracovníci dělali jako přátelské gesto zdarma. „Zaměstnanci pošty vždy spontánně a neformálně navazovali kontakty s klienty a dohlíželi na ně, a to bude pokračovat. To, co my teď děláme, je nová služba s přidanou hodnotou.“
Zaměstnanci francouzské pošty kromě toho mohou seniorům doručit nákupy, léky, knihy z knihovny nebo teplá jídla, za to ale platí místní úřady. Nedávno začala La Poste nabízet službu donášky vytištěných fotografií a vzkazů příbuzných, což popisuje jako „facebook na papíře“.
Odborář Pascal Frémont má ale k tomu, že pošta vydělává na stárnoucí populaci, výhrady. „Pro nás pro pošťáky není problém dohlédnout na staré lidi, protože mnoho z nás už to stejně dělá. Jenže pokud je to placený servis, vylučuje to některé lidi, kteří si to nemohou dovolit,“ uvedl Frémont. Odbory by podle něj uvítaly partnerství pošty například s ministerstvem zdravotnictví a podporu starým lidem hrazenou z prodeje známek. „A pracovníci pošty také nejsou zdravotníci, na to je třeba dát pozor.“
