Lidovky.cz

Čínští turisté jsou neukázněni, měli bychom k nám přilákat spíše Rusy či Poláky, říká Viliam Sivek

Ekonomika

  7:00
PRAHA - Podle hoteliéra a předsedy Fóra cestovního ruchu ČR Viliama Sivka nejsou hosté z Číny až tak velká výhra, jak se tvrdí. Česko podle něj má lákat hlavně Slováky, Poláky a Rusy. „Ruský turista chce cestovat, má peníze, nesmlouvá a průměrná doba jeho pobytu je dostatečně dlouhá. Čínský turista se jednou či maximálně dvakrát vyspí a maže dál do Evropy,“ říká Sivek.

Hoteliér a předseda Fóra cestovního ruchu ČR Viliam Sivek. foto: Sivek Hotels

LN: Kolik podle vás tratí hotely, tedy hlavně ty pražské, kvůli internetovým službám, jako je například Airbnb?
Sdílená ekonomika je fenoménem dneška a blízké budoucnosti. I když jsem nepřítelem regulace, tak v případě Airbnb je třeba dát jasná pravidla. Český hoteliér je silně regulovaný. Odvádí poplatky z ubytování, je napojený na elektronickou evidenci tržeb, platí poplatky OSA a dalším autorským svazům, denně zasíláme cizinecké policii hlášení o pobytu zahraničních klientů. Nic z toho Airbnb nemusí. Ročně mají hoteliéři desítky různých kontrol z veterinární správy, obchodní inspekce, státní hygienické stanice a mnohých dalších. Jaké kontroly oproti tomu má Airbnb? Prakticky žádné. Přitom jednoznačně jde o naši konkurenci.

LN: Můžete to tedy nějak kvantifikovat?
U nás je to pokles ubytování hostů asi o čtyři procenta na meziroční bázi. Dnes už i kongresoví hosté hledají ubytování v soukromí...

LN: Společnost Airbnb je údajně připravena začít vybírat ubytovací poplatek za všechny své hostitele v Praze. Město by tak mohlo vybrat zhruba 160 milionů korun ročně. Stačí to?
Určitě nestačí. Stále totiž nevíme, kdo se v těch bytech ubytovává. Hoteliéři to přitom hlásí na policii. A co další poplatky, například autorským svazům? Pronajímané byty dnes uklízí kdekdo. Jak se ty peníze vyplácejí? Nejspíše na ruku. V Praze je 11 tisíc hostitelů. Pozor, 11 tisíc hostitelů může mít ale třeba 20 či 30 tisíc bytů. Také to ztěžuje život dalším nájemníkům bytového domu.

Poplatek Airbnb by Praze přinesl 160 milionů korun ročně. Chceme být městu dobrý partnerem, uvedla společnost

Někdy se také takto krátkodobě pronajímají i státní byty, které někdo ve výběrovém řízení vyhrál. Přitom tu jsou mladé rodiny, které nemají kde bydlet. I proto by to mělo stát zajímat. Já to samozřejmě vidím hlavně ze svého pohledu, kdy nám klesla průměrná obsazenost hotelů.

LN: Když se nelíbilo pražským taxikářům, že po Praze jezdí Uber a další podobné služby, mohli zablokovat magistrálu. Jaké páky na město a stát mají hoteliéři?
Uvidíme, jak se naplní předvolební sliby stran. Prakticky každá z nich slibovala nějakou regulaci. Sdílená ekonomika se prostě musí řešit. Primárně se musí ozvat i další obyvatelé domů, kde někdo takto byt pronajímá. Za sebe můžu říct, že Airbnb mi nebere byznys například v hotelu Selský dvůr v Hostivaři, ale pociťuji úbytek hostů zejména v centru Prahy. Znát je to i na té kongresové turistice, které je přímo podporovaná magistrátem i Czech Tourismem.

LN: Máte tedy představu o regulaci, která by byla efektivní a současně by tyto webové služby v Česku „nezabila“?
Jednoznačně chceme, aby pronajímatelé bytů platili řádně daně a všechny poplatky, které platíme i my. O nic jiného nejde. To, že budou odvádět 21 korun za noc z ubytování, je hrozně málo. Ať platí daně z příjmů a další poplatky, které hoteliéři musí odvádět.

LN: Například Londýn omezil pronájmy přes Airbnb na maximálně 90 dní v roce. Se stejným časovým omezením koketují i další světové metropole. Pomohlo by to i u nás?
Těch 90 dní v roce pro některý hotel znamená až třicetiprocentní roční obsazenost. Dnes jsou hotely, například v regionech, které nejsou ani takto obsazeny, a přesto musejí platit veškeré poplatky a daně. Osobně bych si dokázal představit, že by takto mohli lidé pronajímat například byt maximálně 30 dní v roce.

LN: Co je hlavním důvodem vašeho úsilí o vytvoření samostatné sekce na ministerstvu pro místní rozvoj, včetně příslušného náměstka pro cestovní ruch?
V cestovním ruchu u nás pracuje 350 tisíc lidí. A to nemluvím o multiplikačním efektu, který generuje 570 miliard korun tržeb ročně. Význam cestovního ruchu je nesporný. Před časem jsem jako předseda Fóra cestovního ruchu České republiky prohlásil, že potřebujeme vlastní sekci na ministerstvu a samostatného náměstka. Současný náměstek má v gesci bydlení, regionální politiku a cestovní ruch. Problémů v oboru cestovního ruchu je přitom mnoho a týkají se hotelů, restaurací, průvodců, zaměstnanosti, vzdělávání, zvyšování kvality služeb, marketingu, práce informačních center nebo i pohybu na horách. Jejich řešení vyžaduje i odpovídající personální kapacity.

Zřízení samostatné sekce by pomohlo. Na ministerstvu řídí celý průmysl cestovního ruchu odbor o 20 lidech – to je nedostatečné. Potřebujeme posílit tento odbor, aby nedělal jen koncepce cestovního ruchu, ale vytvářel i potřebné legislativní normy, více dohlížel na dodržování zákonů a komunikoval s odbornou veřejností.

LN: Když se člověk podívá na čísla, tak cestovnímu ruchu se daří, roste obsazenost pokojů i průměrné ceny...
Náš byznys je dnes na je dné straně o kvalitě služeb a na straně druhé zejména o úsporách. Je pravdou, že vzrostla průměrná cena za ubytování, poklesl však kurz eura. Kurzový rozdíl je obrovský. Euro bylo během intervencí za 27 korun, dnes je za 26. My kasírujeme v eurech, ale veškeré náklady platíme v korunách. Naše firma se zajišťuje proti pohybu koruny. Nedovedu si ale vůbec představit, jak to řeší malí hoteliéři.

LN: Co dnes podle vás nejvíce brzdí cestovní ruch v Česku?
V prvé řadě fatální nedostatek pracovních sil. Češi dnes nechtějí dělat o sobotách a nedělích či sloužit 24 hodin denně, nechtějí uklízet pokoje, posazovat lidi na vlek nebo sedět na recepcích. Nemáme číšníky, kuchaře, chybí zdravotní sestry v lázních. Tohle všechno se musí řešit. Cestovní ruch nejde robotizovat tak jako jiné průmyslové obory. Jde o službu, kde je lidský kontakt s klientem bezpodmínečně nutný. Bez kvalitních služeb se k nám lidé nebudou vracet.

Celkem 2,6 milionu zahraničních turistů se v Česku ubytovalo jinde než v hotelu, třeba přes Airbnb

Poslali jsme návrh opatření a žádost premiéru Andreji Babišovi, aby povolil příjímání pracovníků ze zahraničí, a dostali jsme pozitivní odpověď. Vláda sice přijala opatření, ale čekání na zahraničního pracovníka je kvůli formalitám přespříliš zdlouhavé, trvá to déle než půl roku. Přitom kdyby to šlo, tak hned můžu mít několik desítek Černohorců nebo Ukrajinců. Navrhli jsme, aby pod vedením paní ministryně pro místní rozvoj (Kláry Dostálové za ANO – pozn. red.) vznikla meziresortní komise, která by tato témata na úrovni ministrů vyřešila.

LN: Dnes existují restaurace, kde si objednáte pomocí aplikace, občerstvení vám přinesou roboti. Není toto cesta i pro hotely?
Třeba to jednou může dojít tak daleko, že si objednáte v restauraci svíčkovou se šesti a na talířek dostanete jednu tabletku, a to bude celé jídlo. Kam to spěje? Automatizace existuje a je vyvolaná nedostatkem pracovních sil a maximální snahou ušetřit náklady.

Já jsem se vždy snažil, abychom poskytovali kvalitní služby. Aby host, když přijde, byl okamžitě obsloužen, aby se mu číšník představil, aby o něj pečoval. Je to o kontaktu. Nejsem příznivcem automatizace v hotelích a v restauracích. Myslím, že to může negativně změnit i mezilidské vztahy.

LN: Jak se díváte na snahy některých měst, například Benátek, jež se snaží příliv turistů omezit?
Hovoříme-li o Praze, tak tu cestovní ruch extrémně zatěžuje. Je třeba dostat jej z Prahy do dalších regionů. To by mělo být i smyslem prezentace například Czech Tourismu.

Viliam Sivek (72)

  • Generální ředitel rodinného podniku Sivek Hotels.
  • Předseda Fóra cestovního ruchu ČR a čestný předseda Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR).
  • Je rovněž spoluzakladatelem neziskové organizace Modré dveře.
  • V letech 2006 až 2011 byl prezidentem hokejového klubu HC Sparta Praha. Jeho synem je někdejší český hokejový útočník Michal Sivek, který nastupoval v NHL i v české extralize.

LN: Rychle rostoucí skupinou turistů jsou Číňané. Změnili nějak trh v Česku?
Čínský turista je specifický. Když sem jede, tak jede obecně do středoevropského regionu. Kromě Česka tak chce navštívit nejméně další dva či tři státy. Preferuje ubytování ve čtyř nebo pětihvězdičkových hotelech a zároveň chce ubytování za co nejnižší cenu. Požaduje perfektní program, včetně zajištění obědů a večeří, kdy se pro něj připravuje několikachodové menu často v čínských restauracích.

Mám s nimi bohaté zkušenosti. Například podle regionu původu se mění i jejich chutě. Turisté ze Šanghaje preferují sladkokyselé ryby, ti ze Sečuánu mají zase rádi pálivé věci. Nejdůležitější je pro ně nakupování v Pařížské ulici a až potom památky.

Problémem zůstává, že čínský turista je velice neukázněný. Mně například před dvěma lety absolutně zdevastovali hotel. Také si u nich musíte zvyknout například na odlišnosti, kdy je nemůžete ubytovat v pokoji, který by v označení nesl číslici čtyři. V Číně se tato číslovka vyslovuje stejně jako „smrt“.

LN: Na koho se tedy soustředit?
Na země, které jsou nám blízké, na Slováky či Poláky. Bez Poláků by byly české hory mrtvé. Ale i na Němce a na Rusy. Ruský turista chce cestovat, má peníze, nesmlouvá a průměrná doba jeho pobytu je dostatečně dlouhá. Například u mě je to asi 4,8 dne; to je ideální. To čínský turista se jednou či maximálně dvakrát vyspí a maže dál do Evropy.

LN: Je centrum Prahy z hlediska hotelů už nasycené?
O tom jsem bytostně přesvědčený. Jestli bychom měli stavět někde hotely, tak bychom je měli stavět v regionech. Měli bychom primárně podpořit rozvoj například venkovské turistiky aagroturistiky, tak jak je to v Rakousku, Francii, Německu, Itálii a v dalších zemích.

LN: Umožňují předpisy, aby hotel například z přívěsů vznikl i v Praze?
Podívejte se, kolik hotelů je dnes na Vltavě – taky někdo využil dobu. Předpisy u nás jsou ale opravdu tvrdé. Vezměte si hygienu nebo památkáře. Mám u svého hotelu Kampa na Malé Straně parkoviště. Napadlo mě, že tam postavím obytné přívěsy. Nedovedu si ale představit, že by mně tento záměr někdo schválil. Přitom takový hotel v zahraničí skutečně funguje a má plno. Lidé si mohou svůj přívěs posunout, kam chtějí.

LN: Často se Praha srovnává s Vídní. Máme šanci se jí skutečně přiblížit?
V památkách a v kráse zcela jistě. Určitě ale ne v kultuře. Mám na mysli obrovské výstavy, jež se tam pořádají. Tady asi musí zabrat ministerstvo kultury a další instituce.

LN: Pomohla by Praze nová koncertní síň, o níž se před volbami hodně hovořilo a která by měla vyrůst na Vltavské?
Určitě ano. Jestli Praha něco potřebuje, pak to nejsou hotely, ale špičková kulturní zařízení. A to jak pro obyvatele, tak pro zahraniční návštěvníky. Měly by se tu také více pořádat výstavy prestižních zahraničních umělců. Nutné je též podpořit kongresový průmysl.

Základem cestovního ruchu Prahy by měla být snaha prodloužit délku pobytu. Musíme kultivovat prostředí.

LN: Snaží se nějak fórum cestovního ruchu bojovat proti tomu, aby Praha neměla nálepku města, kde návštěvníka okradou ve směnárně nebo v taxi?
Myslím, že ministerstvo financí a ČNB připravily razantní opatření, které umožní, aby turista, který dodatečně zjistí, že vyměnil peníze nevýhodně, je mohl vrátit. Vše je ale i o kontrolách, aby podvodníci byli chyceni za ruku.

Airbnb pro chudé? Prohoďte si byty s někým ze zahraničí, lákají služby

Fórum cestovního ruchu nyní bojuje s jiným problémem, který se týká průvodců. Vysoké školy chrlí ročně 750 průvodců, kteří nemohou sehnat práci. Na Staroměstském náměstí se přitom nabízejí takzvané free tours – dvouapůlhodinové prohlídky pro cizince zdarma. Skupina turistů narazí na člověka s deštníkem s nápisem „free tour“. Ke konci prohlídky natáhne dlaň a turisté mu dají tu deset, tu 15 eur. To je daňový ráj, šedá ekonomika. Čeští průvodci se tomu nedokáží postavit. S tím chceme pohnout.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.